LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Pro časopis LKS jsme připravili novou rubriku „Jak nás vidí“, v níž vám, vážení čtenáři, chceme zprostředkovat, jak vnímají nejen naši Komoru, ale i samotný obor zubní lékařství významné osobnosti české medicíny, představitelé partnerských komor, blízkých spolupracujících organizací apod.

Je nám ctí zahájit tuto rubriku rozhovorem, který časopisu LKS poskytl prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, rektor Univerzity Karlovy.

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Pane profesore, při přestavbě budovy Stomatologické kliniky LF UK a VFN Praha v Kateřinské ulici jste se spolu s prof. MUDr. Jiřím Mazánkem, DrSc., zasloužil o vybudování unikátních výukových sálů. Jak na to vzpomínáte? Je to „vaše dítě“?

Ano, máte pravdu, vnímám to doopravdy jako „své dítě“ a jsem nesmírně rád, že se vše povedlo. Rekonstrukce děkanátu včetně Stomatologické kliniky byla jedna z nejnáročnějších akcí v průběhu sedmi let, kdy jsem v čele 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy působil. Velké poděkování zde patří mým spolupracovníkům, kteří se na úspěšné renovaci podíleli, ať už jde o profesora Mazánka, profesora Štípka, pracovníky děkanátu a řadu dalších kolegů a kolegyň.

Vybudování nových výukových sálů byla jedna z důležitých věcí, která umožnila zvýšit počty studentů zubního lékařství. Nové prostory poskytují moderní zázemí pro individuální výuku jak na modelech, tak na pacientech. Vidím zde obrovský potenciál nejen pro studium budoucích zubních lékařů, ale také pro celoživotní vzdělávání a školení dalších odborníků.

V době, kdy jste byl – a budete – rektorem Univerzity Karlovy, studenti zintenzivnili výjezdy do světa v rámci programu Erasmus. V čem vidíte přínos?

Vycestovat alespoň na pár týdnů do zahraničí by měla být pro každého studenta téměř povinnost. Vidím tam řadu přínosů. Studenti se musí v zahraničí osamostatnit, spoléhat sami na sebe, poznají zdravotnické systémy v jiných zemích, navážou kontakty s novými kolegy a vytvoří si důležité zahraniční kontakty a leckdy i přátelské vazby.

Zažil jste stomatologii jako specializaci lékařství, dnes je zubní lékařství samostatným studijním oborem. Co se vám zdá lepší?

Zažil jsem oba typy studia, jak šestiletý, tak pětiletý. Oba považuji za funkční. Šestiletý klade větší důraz na klinické a teoretické znalosti a nabízí jistou možnost vzájemného přestupu mezi obory. Zubní lékařství, které připravuje odborníky v pětiletém cyklu, zužuje teoretický a klinický základ a dává důraz více na praxi. Díky tomu také rychleji zapojí lékaře do přímého kontaktu s pacientem. Aktuálně čelíme nedostatku zubních lékařů, právě pětiletý cyklus může účinněji tento problém řešit.

Na magisterském oboru zubní lékařství máme v ČR asi třetinu studentů ze Slovenska. Hodně je jich i na UK, i když méně než na LF MU v Brně a LF UP v Olomouci. Jak zvýšit kapacity i pro studenty, občany ČR, aby dorostla nová generace?

Univerzita Karlova je už od středověku otevřena všem, kteří prokážou potřebnou kvalitu pro úspěšná studia. Jediným kritériem pro přijetí studenta či studentky je a musí být kvalitní vykonání přijímacího řízení.

Problém ve stomatologii nevidím jen v nedostatku zubních lékařů, ale především v otázce regionální distribuce zubní zdravotní péče. Pamatuji si dobu, kdy v jednom roce při souběhu pětiletého a šestiletého cyklu odešli mimo Prahu do jiných regionů z celkem sto pěti absolventů zubního lékařství a stomatologie pouze tři.

Jde tedy o otázku nastavení priorit státu, krajů, ale i zdravotních pojišťoven. Je na rozhodnutí státu či krajů, aby stimulovaly zubní lékaře a bonifikovaly jejich práci například v příhraničních regionech, kde se jich nedostává.

Jak se bude rozvíjet možnost zaplatit si studia platbou za první ročník? Je to cesta, jak přivést další studenty na Univerzitu Karlovu a zlepšit rozpočet fakulty? Možná lepší studovat za svoje peníze, než nestudovat?

Některé fakulty Univerzity Karlovy nabízejí pro studenty, kteří nejsou přijati, první ročník placeného studia v rámci programu celoživotního vzdělávání. Zjistíte tu, zda studium zvládnete, a pokud jste úspěšní, můžete pokračovat v dalším, již řádném studiu. Je to možnost a nabídka, zavádění nějakého plošného placeného studia či školného není na pořadu dne. To by byla, s ohledem na medián mezd v ČR, velká bariéra.

V kontinentální Evropě je školné ojedinělé a například Rakousko či Německo, které jej zavedly, z něj po pár letech v tichosti zase ustoupily.

Jako špičkový lékař a vědec, a nyní jako rektor, trávíte hodně času na zahraničních cestách. Jaký je podle vás systém zdravotní péče v naší zemi? Jaké má největší klady a největší zápory? Kam by měl směřovat?

České zdravotnictví poskytuje výtečný servis i péči, je jedno z nejlepších na světě. Podobně kvalitní je servis například v Rakousku, Německu či Holandsku, ale péče, kterou dostávají čeští občané, je vysoce nadstandardní.

Největší klady našeho zdravotnictví vidím v široké dostupnosti zdravotní péče, vysoké kvalifikovanosti zdravotnického personálu a velmi moderní technice a léčbě.

Mezi negativní body řadím na prvním místě podfinancování pracovníků ve zdravotnictví, které způsobuje nedostatek zdravotnického personálu. Neexistuje také žádná koncepce základní sítě zdravotnických zařízení a problémem je zajištění zdravotní péče v určitých regionech.

V minulém roce se po dlouhých letech podařilo vybojovat více peněz pro vysoké školy a navýšit jejich rozpočet o 3 miliardy. Budete letos usilovat o další navýšení?

Považuji za velký úspěch, že se nám podařilo vybojovat a prosadit zvýšení rozpočtu pro vysoké školy v roce 2018 o 3 miliardy korun, jde o vůbec první navýšení po více než sedmi letech! Je to ale jen první krok, po kterém musí následovat další. V žebříčku OECD je české vysoké školství stále na chvostu, jsme smutnou popelkou, to musíme změnit. Nyní jednáme o navýšení rozpočtu v příštím roce o další 3,2 miliardy, máme podporu ministra školství a věřím, že budeme mít podporu i od parlamentních stran. Téměř všechny totiž před volbami deklarovaly, že vzdělávání je jejich jednoznačná priorita. Pevně věřím, že svá slova myslely vážně a změní je v činy.

Jaké jsou tři priority pro české vysoké školství, aby bylo úspěšné a konkurenceschopné v 21. století?

První prioritou jsou moderní a kvalitní studijní programy, které odpovídají potřebám a výzvám 21. století. Další je otevřenost našich škol studentům a učitelům ze zahraničí, abychom více vyučovali v angličtině a více rozvíjeli mezinárodní spolupráci a výměnu. A třetí prioritou je kvalitní výzkum, který posune lidské vědění kupředu.

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, od r. 1989 do r. 1998 působil v Ústavu lékařské chemie 1. LF UK. Atestoval se v oboru klinická biochemie, vnitřní lékařství a nefrologie. V r. 1996 se habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Od r. 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. V letech 2005 – 2012 byl děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Je členem Učené společnosti České republiky, České lékařské akademie, Academia Europea, vědeckých rad Masarykovy univerzity, Vysoké školy ekonomické v Praze, Agentury pro zdravotnický výzkum Ministerstva zdravotnictví ČR. Zasedá v řadě redakčních rad, výborech, národních i mezinárodních odborných společnostech.

Od února 2014 působí ve funkci rektora Univerzity Karlovy, svého druhého funkčního období se ujal letos v únoru.

Z inaugurace prof. Tomáše Zimy rektorem Univerzity Karlovy na funkční období 1. 2. 2018 až 31. 1. 2022. Praha, Karolinum, 7. 3. 2018.

11. 5. 2018

LKS 05/2018

Print: LKS. 2018; 28(5): S64 – S65

Autoři:

Fotografie

  • René Volfík
  • Archiv UK

Rubrika:

Téma: