A krize je tady. Řadě našich pacientů velmi rychle začnou docházet peníze. A nepochybně i řadě kolegů. Je třeba si vzít bílý papír a napsat si, které náklady mohu pokrátit. Zamyslet se, co, od koho a za kolik nakupuji. Na sestřičce neušetřím – leckde zvyšují platy. Zejména ve státě je peněz dost, ačkoli se zadlužujeme nejrychleji z celé EU.

A zároveň je třeba zamyslet se nad příjmy. Nepochybně mohu a vlastně i musím, v souladu se zákonem, navýšit ceny. Je ale otázka, zda pacienti budou chtít rozsáhlé neakutní práce nyní objednat. Dává smysl získat maximum od pojišťoven. Stomatologie je přehlížená, ale nemá zastropovaná maxima na lékaře. Pokud nepřijdou „nadstandardní práce“, je čas prohlídek a sanací na pojišťovnu. Pojišťovny prý nevědí, co s penězi, drží je na účtech a dokonce čtrnáct „nepotřebných“ miliard vrátily státu, než aby je daly na léčení pacientů, na „nedostatek stomatologů“. Tak je pojišťovnám potřeba od peněz pomoci, kde to dává smysl pacientovi i nám (endodoncie to jistě nebude).

Krize je šance na racionalizaci. Opravdu musím objednávat pacienty v tak dlouhých intervalech, nejde něco dělat rychleji s tím, že více práce přenesu na členy dentálního týmu, když už musím v inflaci zvyšovat mzdy? Komora začne učit sestry samostatnému rentgenování (což zatím bylo nelegální), dentální hygienistka pod dozorem může odvést spoustu práce za lékaře. Mladí lékaři si už sami „tisknou“ řadu protetických prací, včetně snímatelných. Komora bude dělat maximum, abychom to zvládli. Ale bude to jako každá krize – kdo je flexibilní a umí přijít s inovacemi, zvládne to mnohem lépe.

Držte se!