LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Ve dnech 22. – 24. 8. 2018 se v norském Oslu konal 44. výroční kongres Evropské asociace pro výuku zubního lékařství (ADEE) s názvem „Dental education in a changing society“. Hlavními organizátory akce byly ADEE spolu s týmem z Fakulty zubního lékařství Univerzity v Oslu (Det Odontologiske Fakultet, UIO) pod vedením děkana prof. P. Barkvolla. Na kongres přijelo více než 600 účastníků, převážně z evropských zemí, ale nechyběli ani kolegové z Asie či Severní Ameriky. Kongres byl zároveň společnou akcí s organizací EDSA (Evropská asociace studentů stomatologie).

Program kongresu se zaměřil na otázku, jak sociální, technologická a demografická dynamika Evropy přispívá k formování výuky zubního lékařství v současnosti a jaké jsou trendy do budoucnosti.

Před zahájením kongresu se konalo pracovní setkání FEHDD (Forum of European Heads and Deans of Dental Schools), kde děkani a proděkani fakult zubního lékařství z několika evropských zemí diskutovali o současném stavu výuky zubního lékařství na jednotlivých fakultách a hodnotili projekty vzájemné spolupráce.

Trendem je simulátorová výuka a digitalizace

První přednáškový blok kongresu ADEE byl věnován problematice přechodu studentů z preklinické na klinickou výuku a různým technikám (hlavně simulátorové výuky), které se dají využít na usnadnění přechodu k praktickému ošetřování pacientů. Velmi zajímavá a podnětná byla hned první přednáška prof. D. Allertona z univerzity v Sheffieldu, který jako odborník na letovou simulaci porovnával možnosti výuky stomatologie na simulátorech s tréninkem pilotů. Vyzdvihl pozitiva simulátorové výuky, mezi která zařadil zejména odbourání stresu studentů, možnost věnovat se jednomu typu úkonů opakovaně i nácvik vzácných situací, se kterými se pilot (v analogii zubní lékař) v běžné praxi nesetká. Je důležité, aby simulátory věrně napodobovaly konkrétní klinickou situaci, aby používaly např. identickou techniku preparace virtuálních zubů tak, aby student získal dovednosti využitelné v další klinické praxi, bez nutnosti přeorientovávání se na použití dalších nástrojů a technik. Na rozdíl od leteckých simulátorů, kde je okolní prostředí statické, je největší výzvou konstrukce stomatologického simulátoru dynamické prostředí ústní dutiny. Stomatologický simulátor by tak měl věrně napodobit nejen ústní dutinu, ale i reakce pacienta či asistujícího personálu. V éře digitalizace je tento výukový trend rozhodně zajímavý, i když v blízké budoucnosti zřejmě ještě nedojde k úplné náhradě výuky na klasických fantomech za „virtuální“ výuku na simulátorech. Spíše se zdá, že klasická výuka na fantomech a virtuální simulátorová výuka se budou vzájemně doplňovat.

Do úvodního bloku dále svými přednáškami přispěli dr. J. Field z univerzity v Newcastlu a dr. C. Serrano z univerzity v Amsterdamu. Podělili se o zkušenosti s využitím simulátorů v preklinické i klinické výuce. Digitální technologie umožňuje na základě scanu zubních oblouků vytisknout model konkrétního pacienta na 3D tiskárně a student tak má možnost daný klinický úkon, např. preparaci korunky, natrénovat nejen na klasickém fantomu s prefabrikovanými pryskyřičnými zuby, ale i na přesném 3D modelu, který je identický se situací v ústní dutině konkrétního pacienta. Následně student stejného pacienta skutečně ošetřuje během klinických praktik. Podle kolegů z Velké Británie a Holandska studenti tento postup hodnotí pozitivně.

Prof. H. Rystedt (Švédsko) vystoupil s přednáškou, která ilustrovala některé možnosti využití digitálních technologií ve vzdělávání v oblasti stomatologie. Autor se věnoval hlavně tvorbě výukových videí a následně organizaci seminářů, které studentům umožňují zúčastnit se a diskutovat o vysílaných technikách a postupech, jež jsou promítány přímo z ambulance nebo operačního sálu. Pohled z kamer zabudovaných do chirurgických mikroskopů instruktorům umožňuje demonstrovat klinické postupy in situ a poskytnout kontext potřebný k jejich pochopení. Empirické výsledky ukazují, že teoretické diskuze podpořené interaktivním formátem seminářů zlepšují přístup studentů k dané problematice.

Nová témata pro výuku

V rámci souběžných seminářů velice zaujala přednáška dr. Janczukowicze z univerzity v Lodži, v níž autor upozornil na nové potřeby vzdělávání vznikající v současné době globalizace a zvýšené migrace. Zdá se, že v budoucnu bude vzdělávání v oblasti interkulturní kompetence součástí kurikula výuky medicíny, a je zřejmé, že formální osnovy musí být sjednoceny s kulturou instituce, mentoringem a efektivním programem rozvoje fakulty a učebních osnov.

Poslední den kongresu byl věnován tématu „Ageing and mobility a challenge to dental education“. V rámci tohoto bloku zazněla přednáška prof. Kossioni (Řecko), v níž se autorka zaměřila na problémy stárnoucí populace Evropy. Podotkla, že mladí absolventi stomatologie nejsou dostatečně připraveni k tomu, aby vyhověli potřebám péče o orální zdraví starších osob. Křehkost, závislost na péči, omezený přístup ke stomatologické péči a omezená odborná podpora okolí přispívají ke špatnému orálnímu zdraví ve stáří. Přestože více než 85 % evropských stomatologických škol vyučuje gerodontologii v rámci pregraduálního studia, je zapotřebí více klinických praktik s důrazem na spolupráci a rozvoj pozitivních postojů k péči o starší populaci.

Projekt LEADER

Uskutečnil se také seminář s názvem „Evolving the ADEE School Visit Programme“. V posledních letech se zvýšil zájem členských univerzit ADEE o účast v programu LEADER (Leading European Academic Dental Education). Ten byl formálně vyhlášen v r. 2014 prezidentem ADEE prof. Damienem Walmsleym, který vyslovil naději, že projekt poskytne jednotlivým univerzitám návod na kontinuální zvyšování kvality vzdělávání. S ohledem na tuto skutečnost vedly prof. D. White a dr. A. Kavadella (Velká Británie, Řecko) účastníky k diskuzi o tom, jak by členství v ADEE mohlo pomoci naplnit uvedený cíl. Součástí programu návštěvy školy týmem z ADEE je vypracování sebehodnotící zprávy školy, zohlednění národní legislativy a časového rámce potřebného k uskutečnění navržených změn ve snaze o sjednocení kurikula zubního lékařství napříč Evropou, tzv. Graduating European Dentist document.

O aprobačním řízení

Součástí kongresu bylo setkání, na němž zástupci některých zemí informovali o procesu uznávání vzdělání a o aprobačních zkouškách pro žadatele ze zemí mimo EU. Ve všech představených krajinách (Holandsko, Norsko, Velká Británie) je nutné složit všechny zkoušky ve státním jazyce, přičemž jazyková zkouška zpravidla předchází samotné odborné zkoušce. Například v Nizozemsku má uchazeč na úspěšné zvládnutí odborné části zkoušky pouze jeden pokus a jazyková zkouška je platná dva roky. Norsko požaduje jazykové znalosti na úrovni B2, celý proces uznávání vzdělání musí být ukončen do tří let. Lékaři, zubní lékaři a zdravotní sestry musí absolvovat zkoušku organizovanou univerzitou v Oslu. Zkouška má písemnou, ústní a praktickou část a provádí se tak, aby potvrdila, že žadatel má teoretické znalosti a praktické dovednosti potřebné k práci v rámci své profese v norských zdravotnických službách.

I když mají jednotlivé země různé požadavky na absolventy mimo země EU, obecně platí, že žadatel musí prokázat pokročilé jazykové znalosti a odbornou úroveň rovnající se požadavkům, které jsou kladeny na absolventy domácích univerzit.

10. 11. 2018

LKS 11/2018

Print: LKS. 2018; 28(11): S186 – S187

Autor:

Rubrika:

Téma: