LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Prezidenti a zástupci evropských stomatologických komor se sešli v Praze 18. 10. 2024 při 27. Pražských dentálních dnech. Kulatý stůl (The Central European Round Table of the Leaders of Dentistry) se tentokrát zabýval děním kolem zubního amalgámu a hledáním jeho optimální náhrady.

Na společné fotografii z 18. 11. 2024 jsou účastníci pražského Kulatého stolu středoevropských komor: zleva Dr. Dr. Frank Wohl (Bavorsko, prezident BLZK); MUDr. Robert Houba, Ph.D., viceprezident ČSK; Dr. Freddie Sloth-Lisbjerg, prezident CED (Council of European Dentists); Dr. Christian Berger (Bavorsko, předseda ZBR); Dr. Thomas Breyer (Sasko, prezident LZKS a zástupce BZÄK); doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., prezident ČSK; prim. Dr. Sc. Hrvoje Pezo, Ph.D. (Chorvatsko, prezident HKDM); Prof. DDr. Christof Ruda (Rakousko, delegát pro mezinárodní záležitosti ÖZÄK); Dr. Hans-Rainer Fischer (Sasko); Dr. Péter Schmidt (Maďarsko, viceprezident MOK); MUDr. Peter Kukolík (Slovensko, viceprezident SKZL).

Na hvězdnou účast při zahájení Pražských dentálních dní 2024 jsme si letos věru nemohli stěžovat. Přijel prezident CED (Council of European Dentists) Dr. Freddie Sloth-Lisbjerg a prezidenti stomatologických komor ze všech okolních zemí. Nejdůležitější však byla následná debata na témata, která vybrala naše Komora. Nejvíce nás zajímalo, jak se jednotlivé země chystají na připravovaný zákaz amalgámových výplní.

Za velmi cennou lze považovat zkušenost dánskou, což je země, odkud pochází prezident CED. Země kolem Baltského a Severního moře od používání amalgámu upustily už před mnoha lety. Dle slov Dr. Sloth-Lisbjerga zvažovaly nejprve „sociální“ výplň ze skloionomerního cementu a řada stomatologů takové ošetření i poskytovala, ale objevila se doslova epidemie kazů na vedlejších zubech při aproximálních výplních. Příčinou není jen to, že tyto cementy méně vydrží, ale retence potravy při nedobrém bodu kontaktu ohrožuje okolní zuby. Důsledkem je kromě kazivosti též medicínsko-právní diskuze na téma, kdo to způsobil a kdo bude platit škody. Popravdě, ne úplně dobrou zkušenost máme i u nás po zákazu amalgámu u dětí a podobné indikaci GIC. Prezident CED nás před tímto řešením varoval a zároveň uvedl, že se v Dánsku a okolních zemích postupně staly „běžnou“ alternativou amalgámu kompozity a díky větší četnosti používání se zkrátila i doba zhotovení kompozitní výplně. Konečně, řádně zhotovená výplň z amalgámu také zrovna není otázkou sekund.

Slovensko má svoji „sociální“ výplň na bázi GIC a problém považuje za méně naléhavý, používají ji už několik let. Rakousko naopak v době konání Kulatého stolu nevědělo, co bude, protože si nevyjednalo jako Česko (za pomoci spolupráce Vlády, CED a ČSK) delší dobu na adaptaci. Neměli jasno v tom, zda vůbec nějaká základní výplň bude a z jakého materiálu. Očekávají spíše variantu výplní z GIC.

Smutná je situace v Německu. Tato „Mekka“ moderní stomatologie odnáší ekonomické problémy své země spojené s ne úplně promyšlenými kroky politiků. Některé tarify se nezvýšily přes 10 let a reálná hodnota cen je 52 % původního stavu. Peníze zbývající německým pojišťovnám logicky míří na život zachraňující léky a operace, především do nemocnic. Růst úhrad jako v Česku o 80 % při inflaci 48 %, o tom si mohou nechat v Německu zdát. Nemáme ale vyhráno, neboť německá krize přichází do Česka a 11% nárůsty úhrad od zdravotních pojišťoven zůstanou na nějaký čas jen historickou vzpomínkou. A pokud nemají lidé peníze, do nadstandardů je nic nedožene.

Maďarsko je zemí dvou stomatologií. Jednu skupinu pacientů tam tvoří cizinci jezdící za kvalitní a levnou péčí a bohatí Maďaři žijící severně od Dunaje a v blízkosti této řeky, druhou pak chudý zbytek země. Pro ně bude konec amalgámu problém.

Chorvatsko je zemí agresivního podnikání – do značné míry sanuje Itálii a má mnoho inovací. Výplně tam bude hradit stát, díky čemuž zůstane tato země spolu s Českem mezi pěticí zemí, kde se má pacient nejlépe – a to nám i přes mnohé stesky mohou ostatní závidět.

Velký zájem vyvolalo české řešení v podobě vrstvených a nevrstvených výplní, jinými slovy zcela hrazená základní výplň slušné medicínské úrovně jakkoli nikoli nutně estetická a možný nadstandard libovolné kvality s doplatkem. Zdá se, že naši zubní lékaři i pacienti na tom možná budou nakonec v EU nejlépe. Jisté to však není, zákon č. 48/1997 Sb. teprve míří do Parlamentu a tam se může stát cokoli.

Závěrem si středoevropské komory vyměnily tipy na akce k zubní prevenci, zejména Světovému dni ústního zdraví. Naše aktivity v tomto směru  velmi zaujaly, nicméně všechny země přispěly zajímavými nápady.

Jednání jsou náročná, hodně cestujeme, ale hodně hostů přijímáme také v Praze. Peníze a čas se nám však tisíckrát vracejí. Kopírovat to nejlepší a ještě společně bojovat v Bruselu, to přináší našim členům řádově miliardy ročně. Tzv. „německy mluvící skupina zemí“ má dnes s dalšími zeměmi v Bruselu většinu – ale co je možné prosadit, to prosadíme, jakkoli rozhoduje Evropská rada a Parlament. Další týden pokračovala jednání v Mnichově, za dva týdny v Hamburku a za další týden jsme vše odvezli do Bruselu na zasedání CED. Kdo je připraven, není překvapen.

14. 12. 2024

LKS 12/2024

LKS. 2024; 34(12): S168 – S169

Autor:

Fotografie

  • Ladislav Šolc

Rubrika:

Téma: