LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Řády ČSK neumožňují výkon více funkcí zároveň, výjimkou je současný výkon funkce člena představenstva či přímo předsedy OSK a člena sněmu ČSK (sněmovníka) nebo zástupce člena sněmu ČSK. Většina oblastí tuto výjimku využívá, ale celá třetina oblastních komor má naopak funkci předsedy a sněmovníka oddělenu. Zůstává otázkou, zda předseda, který se neúčastní jednání sněmu ČSK, má dostatek informací pro výkon své funkce.

V minulém komorovém funkčním období 2017 – 2021 proto byla snaha dostat tyto předsedy OSK na jednání sněmu ČSK. Přineslo to nemalé organizační i finanční nároky, ale výsledky byly spíše diskutabilní. Po volbách pro nynější funkční období se počet takových oblastí dokonce ještě mírně navýšil.

Výsledky ankety, která zjišťovala, co vede některé oblastní komory k oddělení funkcí předsedy OSK a člena sněmu ČSK, zpracoval a prezentoval na květnovém 78. jednání sněmu ČSK ve Špindlerově Mlýně MUDr. Richard Klail, předseda OSK Poděbrady a člen sněmu ČSK.

Protože třetina není malý zlomek, snažili jsme se zjistit, co dotčená oblastní představenstva k oddělení funkcí vede. Uspořádali jsme proto dotazníkovou anketu, ve které jsme oslovili 36 osob z dotčených 18 oblastí. Reagovalo celkem 27 respondentů ze 17 OSK. Účastníci ankety mohli zvolit jednu nebo více předpokládaných možností i doplnit vlastní verzi (graf 1).

Velká část oblastí má takto funkce odděleny historicky, ve čtyřech případech šlo o výsledky voleb, v jednotkách případů hrály roli osobní důvody, častá byla i odpověď, že chtěli dát příležitost více funkcionářům. Následují různé další důvody, které shrneme spolu s další částí ankety, kdy nás zajímalo, co by se muselo stát, aby funkci předsedy a sněmovníka spojili.

V podstatě by se tak muselo stát silou, tedy změnou řádů Komory, nebo pro některé alespoň usnesením sněmu ČSK. Z toho vyplývá, že se dotázaná oblastní představenstva domnívají, že oddělení funkcí je správné. A skutečně: V jednom případě se představenstvo domnívá, že spojení funkcí je výhodnější a plánují je do budoucna. V jednom případě představenstvo rovněž považuje spojení funkcí za výhodnější, ale ve volbách to vyšlo jinak. Ve všech ostatních patnácti případech považují oblastní komory za opodstatněné, aby funkce zastávaly odděleně dvě osoby.

Proč? Paradoxně v době, kdy se obtížně hledají členové ochotní pracovat v komorových orgánech (připomínáme, že některé OSK nemají ani funkční revizní komisi a stížnosti jsou pak přidělovány k prověřování jiným oblastem), je snazší udat dvě menší funkce než jednu kumulovanou. Umožňuje to také zapojit více členů představenstva, aby se jeho členové jen formálně nescházeli a všechna práce neležela na bedrech předsedy. V neposlední řadě je referát z úst dvou zpravodajů pro členy pestřejší a dotyční se mohou snáze zastoupit v případě potřeby. Někde je předseda přímo zvolen zástupcem člena sněmu.

Při této příležitosti jsme se také zeptali respondentů dotčených oblastí s oddělnými funkcemi, jak se dívají na setkávání předsedů v době sněmu ČSK. Na vysvětlenou: Dříve se setkávali předsedové dvakrát ročně na termínově oddělených zemských setkáních (Praha a Olomouc) zhruba v lednu či únoru a v září. Ve snaze dostat předsedy na jednání sněmu ČSK bylo setkání předsedů předsunuto těsně před jednání sněmu ČSK v době jednání představenstva ČSK a výborů sněmu.

V názoru, jak dál, se neshodly ani jednotlivé oblasti, a dokonce ani větší část funkcionářů z jedné oblasti. Čtyři osoby vůbec nesouhlasily s přítomností předsedů na sněmu, nejsou-li jeho členy (graf 2). Hybridní řešení oslovilo jen jednoho člena. Zbytek odpovědí se rozdělil na dva podobně velké tábory. Jednomu vyhovuje setkávání v rámci jednání sněmu ČSK, druhý by zajistil předsedům – nesněmovníkům přístup na sněm ČSK, ale ponechal by časově oddělené setkání předsedů.

Domníváme se z mnoha reakcí, že toto protichůdné pojetí vychází ze dvou legitimních modelů zastupitelské demokracie:

1. Problém je diskutován představenstvem nebo přímo sněmem OSK, podle výsledku se řídí sněmovník (OSK se schází před sněmem ČSK).

2. Sněmovník využívá při řešení problému své informační převahy a s výsledkem rozhodnutí sněmu ČSK seznamuje členy OSK (OSK se schází po sněmu ČSK).

Model číslo jedna se jeví na první pohled demokratičtější, na druhý pohled je otázkou, jestli zastupitelská demokracie nespočívá také v tom, že namísto soustavného studia veškerého dění a utváření si názoru na každý detail svěřuji tuto práci někomu, komu věřím, a mám více času věnovat se tomu, co doopravdy chci.

Naštěstí pro zaměstnance Kanceláře ČSK, na jejichž bedrech většina organizace jednání a setkávání leží, pandemie ukázala, že pro projednání problému v kuloárech a větší diskuzi je sice online forma jednání nevhodná, ale na druhou stranu prezentaci typu „stalo se“ nebo „připravujeme tyto změny“ lze snadno zvládnout i přes počítač.

Vedoucí Vnitřního oddělení Kanceláře ČSK Ing. Jitce Povolné pak patří dík nejen za to, že spolu s kolegyněmi jednání neúnavně připravuje, ale také za to, že pro celou anketu, jejíž výsledky zde prezentujeme, vytvořila podklady a rozeslala dotazníky.

Graf 1: Funkci předsedy OSK a člena sněmu máme oddělenu, protože... (27 respondentů)
Graf 2: Předseda by se měl účastnit sněmu ČSK, i když není jeho členem (27 respondentů)