Spolupráce se SKZL je zajímavější a zajímavější díky tomu, jak se obě země vzdalují. Dříve jsme měli řadu věcí tak podobných, že setkání měla spíše charakter udržování mezilidských a mezistátních vztahů. Nyní však vidíme, že jsme sice vyšli ze stejného základu, ale jsme už hodně jinde s mnoha odlišnými zkušenostmi.

Dobrovolné členství ve SKZL neznamenalo dramatický odchod členů, drtivá většina zůstala, mnozí se časem vrátili, ale je to šance kličkovat v zákonech pro ty, kteří se jimi moc neřídí. Povinné členství všude ve světě má evidentně stejnou roli, jako si povinně pořizujeme policii – a ne, že si vybereme, zda nás smí kontrolovat či ne...

Co se na Slovensku povedlo, to jsou zubní výplně. Tak zvaná „sociální výplň“ z ručně míchaného skloionomerního cementu zaručuje aspoň nějakou výplň všem. Na rozdíl od nás jsou však na Slovensku příspěvky i na „lepší výplně“, a tak kolegové tuší, kolik výplní se vlastně ročně zhotoví. Na druhé straně je to ale „zaplaceno“ naprosto minimálním příspěvkem na celkové náhrady, které jsou „na pojišťovnu“ prakticky nedostupné.

Oproti SKZL má ČSK nejenom díky povinnému členství, ale i díky spolupráci s Českou lékařskou společností JEP mnohem větší slovo v odborných otázkách. Náš Zubohrad mnohem systematičtěji pracuje na vylepšování systému výkonů a výrobků díky své silné pozici a snaze se domluvit se zdravotními pojišťovnami bez zásahů politiků, kteří do věci vnášejí jen a jen chaos. Míra nezávislosti na politické reprezentaci je v Česku vyšší, podobně jako v Německu, a toho je třeba se držet.

Se slovenskými kolegy jsme si vyměnili spoustu informací a je dobře, že si díky dobrým vztahům můžeme kdykoli zavolat a poradit se. Za rok se potkáme opět, tentokrát v Česku. Mezitím budeme společně hlasovat na mnoha mezinárodních fórech.