Staroegyptský stomatologický text
Ebersův papyrus, který představuje neocenitelný písemný pramen k poznání staroegyptského lékařství, byl sepsán v 9. roce vlády faraona Amenhotepa I. (přibližně 1535 př. n. l.) a nyní je pojmenován podle slavného německého egyptologa a romanopisce Georga Eberse (1837 – 1898), jenž ho koupil v roce 1873 pravděpodobně od prodejce starožitností Todruse Bulose v Luxoru. Ebers vydal faksimile tohoto papyru, který se nachází v Univerzitní knihovně v Lipsku, již v roce 1875.
Se 110 listy slepenými v jeden svitek je Ebersův papyrus vůbec nejrozsáhlejším dochovaným lékařským textem o celkové délce 20,23 m. V klasické egyptštině zaznamenává hieratickým písmem černým a červeným inkoustem celkem 877 rozmanitých případů chirurgických, interních, očních, ušních, nosních a kožních a popisuje racionální léčbu například i hadího uštknutí nebo štířího bodnutí. Zahrnuty jsou v něm také ženské potíže a dětská onemocnění. Zároveň však obsahuje postupy založené na magii, která měla pomoci, když vědomosti tehdejších lékařů a léčitelů selhávaly.
Mezi zmíněnými případy se nachází také 14 stomatologických (č. 553 – 555: Ebers 72, 13 – 18; č. 739 – 749: Ebers 89, 2 – 15).
Uvedené stomatologické případy mají ustálené schéma: prostředek k léčbě onemocnění – složení daného prostředku – další postup. Potíže, které nelze blíže určit, jsou označeny jako „(hluboký?) zánět dásně, nakupení látek (způsobujících) bolest, zub sžíraný u kořene (?) a požírač krve v zubu“. Další použité výrazy jsou velmi obecné: „upevnění zubu, ošetření zubů pomocí žvýkacích (prostředků) a posílení zubů“. Doporučené prostředky k léčbě zahrnují konkrétní přísady především rostlinného, ale i živočišného a nerostného původu. Mnohé z nich dokážeme identifikovat, některé nikoli. Jde o léčivé směsi s uvedením množství jednotlivých ingrediencí, označených číslovkou 1, tedy „rovným dílem“. Pouze v posledním případě jsou přísady zmíněny v dílech objemové jednotky měřice, která odpovídala 4,8 litru. Tyto směsi s jejich jednotlivými položkami a účinky by si dnes jistě zasloužily důkladný výzkum. Následné zmíněné postupy představuje „přiložení, žvýkání a vyplivnutí, zaplnění zubu nebo proplachování“.
Nyní uvedeme jejich překlad, přičemž dodržíme původní barevné odlišení textu.
Nejprve uvádíme text z listu 72, řádky 13 – 18 (bez ilustrace), se třemi stomatologickými případy:
„Jiný (prostředek) k odstranění hlubokého (?) zánětu dásně: rostlina šepes 1, guma 1, med 1, olej 1; přiložit na to. Odstranění zánětu dásně (a podpoření) růstu masa: fenykl 1, zralé fíky 1, anýz 1, med 1, kadidlo 1, voda 1; nechat přes noc (vystavené) rose, žvýkat. Jiný: rostlina tiam 1, anýz 1, kadidlo 1, obilné zrno 1, rostlina nua 1, celer 1, kořen kafrovníku 1, tymián 1, jedlý šáchor 1, rohovník 1, voda; stejně tak.“
Nyní následuje list 89 (viz reprodukce), řádky 2 – 15 (psané rovněž zprava doleva), s jedenácti případy:
„Začátek (sbírky) léčivých prostředků k upevnění zubu: durhová kaše 1, okr 1, med 1; smíchat v jedno, zaplnit tím zub. Jiný: kamenná moučka 1, okr 1, med 1; zaplnit tím zub. Odstranění nakupení látek (způsobujících) bolest v zubech: zralé fíky 1, boby 1, med 1, malachit 1, okr 1; rozdrtit, udělat (z toho) prášek, dát na zub. Jiný (prostředek) k ošetření zubu, sžíraného u kořene (?): římský kmín 1, kadidlo 1, rohovník 1; udělat (z toho) prášek, dát na zub. Jiný (prostředek) k upevnění zubu: kadidlo 1, okr 1, malachit 1; udělat (z toho) prášek, dát na zub. Jiný: voda 1, drmek 1; stejně tak. Jiný (prostředek) k ošetření zubů pomocí žvýkacích (prostředků): obilné zrno 1, sladké pivo 1, mochna 1; žvýkat, vyvrhnout. Jiný (prostředek) k odstranění zánětu dásní (a jejich) posílení: kravské mléko 1, zelené datle 1, zemní mandle 1; nechat přes noc (vystavené) rose, žvýkat, vyplivnout. Jiný: anýz 1, zralé fíky 1, okr 1, plody išed 1, guma 1, rostlina tiam 1, fenykl 1, moringový olej 1, voda; stejně tak. Jiný (prostředek) k posílení zubů a léčení zubů: celer 1, rostlina duat 1, sladké pivo 1; žvýkat, vyvrhnout. Jiný léčivý prostředek k odstranění požírače krve v zubu: rostlina kebu 1/32, rohovník 1/64 (měřice),
guma 1/16, zralé fíky 1/8, anýz 1/32, voda 1/32 (měřice); nechat přes noc (vystavené) rose, proplachovat po čtyři dny.“
I když celkově vzato můžeme o účinnosti doporučených prostředků a jednotlivých postupů pochybovat, je třeba si uvědomit, že odrážejí po generace získávané praktické lékařské dovednosti a empirické poznatky starověkých Egypťanů, které nebyly nahodilé. Tento text sice neprokazuje bližší znalost zubní patologie, nicméně i on se s celým Ebersovým papyrem mohl později stát zdrojem, z něhož čerpaly medicíny antická, židovská, byzantská a arabská, jež vyústily v lékařství evropské.
14. 11. 2017
Print: LKS. 2017; 27(11): S142 – S143
Autor:
Fotografie
- Břetislav Vachala
Rubrika:
Téma:
Soubory ke stažení: