Organizace stomatologické péče se mění vlivem útoku hned z několika stran. V řadě zemí velké řetězce skoupily už desítky procent ordinací a zubní lékaře přeměnily v zaměstnance. Je to hlavně tam, kde je systém financování velmi podobný tomu našemu – například Velká Británie. V mnoha zemích se začaly komerčně chovat státní i soukromé univerzity a významně zvýšily počty absolventů. Trh se tak stal velmi konkurenčním – významně se snižují ceny (Švýcarsko). Ke snižování cen přispívá také migrace – Švýcaři mají mnoho kolegů z Německa a šampionem v přijímání ze zemí mimo EU je Česká republika.

Jiným úderem je snaha zvýšit regulaci stomatologické péče na úroveň výrobců, což dává výhodu zubním laboratořím a opět řetězcům. Zároveň se o podnikání v naší oblasti snaží více nelékařů a ti přemýšlejí, zda tu či onu činnost musí vlastně vykonávat lékař, například zda elektronické otisky nemůže dělat prakticky kdokoli... Nu a v mnoha zemích klesá podíl veřejných prostředků, ale i peněz „z vlastní kapsy“.

Ta či ona země přicházela s určitým jedním problémem. Moje zadumanost byla největší. V České republice čelíme úplně všem těmto problémům.

Fotogalerie