Střediska a počet minutových sazeb
Ekonomická poradna
V dnešním díle se podíváme na tzv. střediska a počet potřebných minutových sazeb, neboť toto téma bylo poptáno z řad členů ČSK. Hledáme tedy odpověď na otázku, kolik minutových sazeb by moje ordinace (jedno s. r. o. nebo jedna fyzická osoba) měla mít? Stačí jen jedna, nebo více? Dle čeho se tato problematika posuzuje?
Správná odpověď na tuto otázku není zase tak jednoduchá a podléhá analýze individuální konkrétní situace. Velmi záleží na počtu pracovníků (vč. toho, zda si navzájem asistují, nebo pracují samostatně) a specializací (typů a druhů) zdravotní péče, kterou poskytujete. Situaci komplikuje i případný počet více provozoven, protože každá provozovna má zpravidla jinou výši investic, nájmu, energií a dalších nákladů.
S jednotlivou minutovou kalkulací daného střediska je následně potřeba vytvořit i cenové kalkulace pro účtované výkony.
Příklady
- Pokud máte v ordinaci pouze jednoho lékaře (cenová regulace užívá pojem nositel či poskytovatel výkonů, což nemusí být nutně jen lékař, ale i např. dentální hygienistka nebo jiní pracovníci poskytující přímou péči vůči pacientovi – např. sestra podávající vitaminovou infuzi), zabýváte se pouze zubním lékařstvím (jednou specializací), máte pouze jednu provozovnu (adresu), jeden ceník, pak máte pouze jedno středisko, a tedy vám stačí jedna minutová sazba.
- Pokud k předchozí situaci doplníme více lékařů, ale budou dělat stejný rozsah výkonů, budou mít zcela stejný ceník, všichni lékaři budou moci dělat všechny výkony v rámci ceníku, všichni lékaři budou pracovat se stejnými náklady (materiály, přístroje, investice), pak máte stále jedno středisko a postačí vám jedna minutová sazba.
- Pokud však typicky doplníme dentální hygienistku, nebo zcela novou pobočku v druhé lokalitě, nebo úplně jinou specializaci (např. pokud jste majitelé polikliniky, která má zubní lékařství, dentální hygienu, gynekologii a dermatologii), pak se již dostáváme do oblasti více středisek, a v rámci tohoto příkladu bychom pak měli právě čtyři střediska: zubní lékařství, dentální hygienu, gynekologii a dermatologii.
- Pokud by naše ordinace měla jednu provozovnu zubního lékařství oddělenou věcně na dvě části (např. časově – první a druhá půlka týdne), přičemž – příklad ad absurdum pro lepší ilustraci – v jedné by pracovali mladí absolventi s nízkou mzdou, základními přístroji a nízkými cenami pro pacienty, v druhé by pracoval velmi seniorní zubní lékař s vysokou specializací a jinými výkony, ceníkem a (vyššími) vstupními náklady, drahými přístroji a velmi nákladnými investicemi, pak je správným postupem brát takovou situaci jako dvě střediska a náklady oddělit, neboť pacienti, kteří jdou k „levnému absolventovi“ by neměli platit náklady a činnost seniorního experta, drahé přístroje a materiály, ze kterých nebudou čerpat užitek a jejichž výrobní faktory nejsou potřebné k poskytnutí péče pro ně.
- Pokud máme jako poskytovatel služeb dvě a více s. r. o. (nebo fyzická osoba s IČ), pak jednoznačně každé IČ musí mít minutovou sazbu zvlášť, neboť každá entita má jiné účetnictví, jiné náklady a cenová kontrola bude chodit právě po jednotlivých právních entitách (s. r. o. nebo fyzická osoba s IČ). Předmět cenové kontroly je právě ověřování vstupů a metodik užitých při kalkulaci, na reálné účetnictví dané entity, a to za období 2 – 3 roky najednou a zpětně.
Otázka: expertní um
Častým podnětem z řad lékařů je myšlenka, jak zapracovat jejich vysokou senioritu a expertní um do minutové kalkulace, pokud něco umí dělat výrazně lépe a zároveň rychleji než mladší kolegové. Na toto je poměrně jednoduchá odpověď: zapracovat to lze přes výši mzdové složky v účetnictví (pokud je někdo nejlepší stomatolog na světě, měl by mít mzdu jako nejlepší stomatolog na světě a měl by z ní platit daně jako nejlepší stomatolog na světě), ale jakékoliv podklady mimo účetnictví tam zapracovat nelze, to by bylo v rozporu s principem cenové regulace.
Proč střediska
Ekonomicky shrnuto, cílem je výrobní faktory zgrupovat (alokovat na střediska) na takové celky, které jsou potřeba k zajištění péče pro dané pacienty v dané lokalitě, s daným ceníkem. Zpětným pohledem by ke střediskovému dělení mohl pomoci i ceník, resp. pokud je rozdělen do více částí, dle specializací nebo výrobních faktorů potřebných k daným výkonům. Pokud tedy např. budeme mít v jednom s. r. o. dva zubní lékaře, s velmi odlišným ceníkem, odlišným portfoliem výkonů, odlišnými náklady (materiály a investicemi), postupy (minutáží výkonů), pak je správné to střediskově odlišit.
Dovolte mi vzpomenout i na oponenty myšlenek kolem středisek a více minutových sazeb, neboť střediskové dělení nákladů vyžaduje základní procesy v účetnictví, má vyšší požadavky na vedení účetnictví, a v neposlední řadě i samotné sestavení více střediskově oddělených minutových sazeb je pro ekonomy výrazně časově i profesně náročnější nežli pracovat pouze s jednou sestavou dat, s jedním střediskem a jednou minutovou sazbou.
Dle mého názoru je však dnes již nutností střediskově pracovat, pokud má daná ordinace středisek více. Jako argumenty uvádím čtyři zásadní body:
- Jednotná, zkreslená a nepřesná minutová sazba už jen pro interní účely cenotvorby (aneb jak správně nastavit cenu, znát náklady výkonu a vědět, kolik má být marže) zkresluje nákladovost výkonů a může špatně určit ceny – na některých výkonech se pak může prodělávat, na některých naopak může být velmi vysoký a nepřiměřený zisk (toto je standardní situace u většiny ordinací, které si nechávají poprvé vytvořit kalkulace).
- Výchozí znění zákona při respektování základních ekonomických pravidel a ducha zákona, kdy má pacient platit „to, co je potřeba k poskytnutí péče pro něj“, tak jasně praví: není možné dávat pacientovi zaplatit něco, co není potřeba k poskytnutí péče pro něj.
- Praxe vyplývající z cenových kontrol: první střety byly již před několika lety, v rámci požadavku na oddělování sazeb mezi dentální hygienou a zubním lékařstvím, kdy náklady na dentální hygienu jsou většinou výrazně nižší (už jen kvůli nižší mzdě dentální hygienistky) než u zubního lékařství, což se má projevit v kalkulaci, resp. i ceně pro pacienta. Předchozí platí zejména za předpokladu, že je dentální hygiena realizována dentální hygienistkou, nikoliv lékařem.
- Poslední pochybnosti a připomínky některých „odpůrců středisek“, kteří prosazovali jen jednu zjednodušenou (nepřesnou) minutovou sazbu napříč více středisky, byly rozprášeny zveřejněním upřesňující metodiky v roce 2021 vyhotovené MZČR ve spolupráci s GFŘ, která již nutnost více středisek, oddělování nákladů dle jejich střediska explicitně zmiňuje. Není to však dle mého názoru nic obsahově nového, je to jen explicitnější výklad již dávno známých a platných pravidel.
Situací nastávající v praxi také je, že se ordinace v čase mění a vyvíjí, resp. se založí s jedním střediskem, ale následně střediska rozšiřuje, např. když k zubnímu lékařství přidá dentální hygienu nebo druhou provozovnu na druhé adrese. Již před samotným zahájením této operace, před prvními investicemi a náklady spojenými s touto expanzí, je vhodné připravit na to i účetnictví, resp. střediska, a vhodně mezi ně alokovat náklady (viz články o účetní metodice), abychom byli schopni vůbec spočítat odpovídající, správnou a nikoliv zkreslenou minutovou sazbu.
Jistě nemusíme opakovat, že účetnictví je základní stavební kámen kalkulací, a bez pořádku, kompletních podkladů pro účetního a základních účetních procesů odpovídajících potřebám cenové regulace v něm nikdy nebudou kalkulace správné a přesné.
V případě, že si nejste jisti počtem vašich středisek, můžete nám popsat konkrétní situaci (počet lékařů a dalších poskytovatelů výkonů, provozoven, ceníků, specializací). Po zaslání do poradny můžeme vaši situaci probrat.
Vkládání dotazů do ekonomické online poradny je možné dvěma způsoby:
1. Vy, kteří máte Facebook, můžete vkládat své dotazy do uzavřené skupiny s názvem „Ekonomická poradna pro členy ČSK“ https://www.facebook.com/groups/300333585299995.
Výhodou je, že se pod dotazem může tvořit diskuze a dotaz bude viditelný i pro ostatní členy. Pokud bude aktivita vyšší, můžete zde dále tvořit i strukturované podskupiny na jednotlivá ucelenější témata.
2. Pokud nemáte Facebook, můžete svůj dotaz vložit prostřednictvím formuláře v členské části webu ČSK www.dent.cz (Pro členy/Agendy komory/Ekonomická poradna). Zde také najdete pravidla poradny a již zodpovězené dotazy.
Svůj dotaz také můžete vložit přímo na webu www.imek.cz/kontakt.
Těšíme se na vaše dotazy do poradny, eventuálně uvítáme i zpětnou vazbu a váš pohled na věci, které by v rámci článků zde v LKS měly zaznít.
18. 11. 2022
Print: LKS. 2022; 32(11): S194 – S195
Autor:
Rubrika:
Téma: