Finální přípravy kongresu FDI

V červenci a srpnu se představenstvo ČSK tradičně neschází. Letos to ale rozhodně neznamenalo, že by Komora měla prázdniny. Spíše naopak. Finišovaly mimořádně náročné přípravy Světového stomatologického kongresu FDI v Praze. Pravidelně zasedal LOC – lokální organizační výbor, pokračovala téměř každodenní jednání s FDI a dolaďovaly se stovky odborných, organizačních i společenských detailů.

Má to i hezkou symboliku. ČSK je přesně tři desetiletí řádným členem FDI. Vstup české profesní samosprávy mezi světové dentální organizace nebyl po pádu železné opony žádnou samozřejmostí. Dnes jsme se dostali tak daleko, že světový kongres a Světový stomatologický parlament přivážíme do Prahy. To je cesta, na kterou můžeme být právem hrdí.

Reforma primární stomatologické péče

Možná ještě důležitější věci pro každodenní život českých zubních lékařů se ale během léta děly na Ministerstvu zdravotnictví. Pracovní skupina pro reformu primární péče zaměřená na stomatologii otevřela velkou diskuzi o tom, jak má ambulantní zubní péče vypadat za deset a více let. A tentokrát už nejde jen o jednotlivé paragrafy či ceny výkonů, ale o architekturu celého systému.

Na stole leží několik pracovních koncepcí. Doc. MUDr. Radek Mounajjed, D.D.S., Ph.D., navrhl mimo jiné vytvoření páteřní, jakési záchytné sítě stomatologických pracovišť pro pacienty, kteří dnes systémem obtížně procházejí, řešení aprobačního procesu, jasnější kompetence členů dentálního týmu a především systematický sběr dat a kontrolu kvality. Zajímavá je právě myšlenka zvlášť financované sítě, která by řešila skutečně obtížné oblasti a pacienty, nikoli plošně měnila fungující část stomatologie. Otázkou zůstává financování takové sítě a ochota zubních lékařů (nepochybně souvisí s výší odměny za práci) v takových zařízeních pracovat. Fakticky by to byla asi nízkoprahová centra, jaká jsme projednávali s několika kraji, a mohla by nahradit pohotovostní službu, pokud by sloužila v delších směnách a o víkendech.

MUDr. Hana Zallmannová a MUDr. Laura Alicia Roden předložily návrh celostátního programu výuky dentální hygieny pro 100 % dětí. To je směr, který ČSK podporuje dlouhodobě. Nejlevnější výplň je ta, kterou nikdy nemusíme udělat. Pokud chceme skutečně změnit stav chrupu populace, musíme začít u dětí, rodičů a správných návyků, ne až u vrtačky. Projekt, který principiálně podporuje i ČSK, však v současné podobě předpokládá cca 450 milionů korun ročně, což je obří částka, kterou určitě nechceme vzít z úhrad péče. Musela by se „najít v pojišťovnách“ – nepochybně by cestou byl postupný náběh nejen kvůli financím, ale i kvůli zajištění funkčnosti opravdu ve 100 % škol.

Do diskuze jsem předložil i vlastní pracovní koncepci „Národ bez kazu“. Zdůrazňuji vlastní – během léta nebyl prostor, aby ji projednalo představenstvo a stala se stanoviskem ČSK. Její základní myšlenka je jednoduchá: přestaňme řídit stomatologii podle pocitů a začněme ji řídit podle dat. Potřebujeme přesně vědět, ve kterém okrese jsou pacienti, kteří zubního lékaře skutečně hledají a nemohou ho nalézt. Takové pacienty bychom měli evidovat a vytvořit ekonomickou motivaci, aby je někdo převzal do péče. Pak budeme řešit skutečný problém, nikoli televizní reportáže o „nedostatku zubařů“.

Dentální tým jako velké téma

Druhým velkým tématem je dentální tým. Nemůžeme donekonečna očekávat, že každý úkon provede zubní lékař. Musíme nově a přesně definovat kompetence dentálních hygienistek, sester, techniků a dalších spolupracovníků tak, aby jeden dobře vedený tým dokázal bezpečně ošetřit více pacientů. Vedoucím diagnostiky a léčby musí zůstat zubní lékař, ale moderní stomatologie bude stále více týmová, digitální a efektivní.

Komora zubních techniků chce „legalizovat“ opravy náhrad bez předpisu zubním lékařem. Odborně je to špatný návrh – protézy praskají z mnoha příčin a prosté „slepení“ je málokdy komplexním řešením problémů. Opravy by se tím navíc zcela vyřadily z úhrad zdravotních pojišťoven a to má nepatrnou šanci na realizaci. Návrh nezískal na příslušné komisi žádnou podporu.

Asociace dentálních hygienistek se distancovala od dohody, kterou uzavřela s MZ a ČSK při dlouhých jednáních v nedávné době a přišla s ambiciózním návrhem rozšíření kompetencí dentálních hygienistek s omezením spolupráce se zubními lékaři a vytvořením jakési paralelní stomatologické sítě, která by poskytovala specifické prohlídky a sama indikovala řadu výkonů. Kontinentální koncepce jednoho dentálního, ale i třeba medicínského týmu s tímto neumí pracovat. Musely by mít smlouvy s pojišťovnami, svoji disciplinární komoru. Péče o pacienta by se rozpadla a bylo by hodně na něm, kam by s čím šel – a v systému se ztratil. To nepodpoříme nikdy a konstatovali jsme to i na společném jednání. Chceme spolupracovat, ne soupeřit o pacienta.

V létě jsme se také sešli s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a projednali konkrétní legislativní návrhy ČSK týkající se zubního lékařství i jednotlivých členů dentálního týmu. Některé mohou dozrát v legislativní změny poměrně rychle, jiné budou vyžadovat delší odbornou debatu.

Možná se právě během léta začaly psát některé z nejdůležitějších kapitol české stomatologie příštího desetiletí. Na podzim nebudeme začínat. Budeme pokračovat v práci, která se přes léto rozběhla naplno.

O zářijovém jednání představenstva ČSK a Světovém stomatologickém kongresu FDI v Praze budeme informovat v následujícím LKS č. 10/2026. Další pravidelné zasedání představenstva ČSK je plánováno na 16. 10. 2026.