LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Trendy v rozvoji protetiky jsou pravidelně diskutovány na sympoziích Evropské protetické asociace (EPA – European Prosthodontic Association). Ta se na svém posledním 39. výročním kongresu v Praze ve dnech 3. – 5. září 2015 zabývala tématem „Implants Hand in Hand with Conventional Prosthodontics“, dále výhledy protetiky do budoucna a také možnostmi ošetření.

Organizační výbor EPA 2015. Zleva jsou prezidentka kongresu doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D., MUDr. Lenka Vavřičková, Ph.D., doc. MUDr. Marie Bartoňová, CSc., vedoucí Kongresového oddělení ČSK Ing. Hana Štěpánková, MUDr. Jindřich Charvát, CSc., MUDr. Richard Klail. Zahraničním členem organizačního výboru byla prof. dr. Mutlu Özcan, Ph.D. (Švýcarsko), čestná sekretářka EPA.

EPA 2015 v Praze

Pražský 39. výroční kongres EPA 2015 organizovala Česká společnost protetické stomatologie ve spolupráci s Českou stomatologickou komorou a záštitu nad ním převzal rektor Univerzity Karlovy (průřez hlavními momenty kongresu najdete ve fotoreportážích na předchozí dvoustraně S96 – S97 a na str. S102 v rubrice Fotoalbum).

Během tří dnů zazněly přednášky v těchto hlavních tematických okruzích:

  • Implantáty a klasická protetika: přátelé či nepřátelé?
  • Mezioborová spolupráce, ošetřování pacientů s parodontopatiemi
  • Protetika a mladí pacienti
  • Protetika a senioři
  • Nové trendy v materiálech a technologiích
  • Výuka protetiky: obtížná či jednoduchá?
  • Zajímavá kazuistická sdělení

Oblast protetické stomatologie v současnosti řeší řadu specifických problematik, nad nimiž se zamýšlejí odborníci z celého světa. Věříme, že pražský kongres významně přispěl k odpovědi na zásadní otázku: Kam kráčíš, protetiko?

Hledání odpovědí

Pozorujeme-li vývoj stomatologické protetiky v posledních desetiletích, musíme říci, že se obor díky novým technologiím a materiálům posunul výrazně vpřed. Zaznamenaly obdobné změny i ostatní obory stomatologie? Má některá specializace výsadní postavení? Stagnuje některý z oborů? Jaké jsou perspektivy rozvoje protetiky? Dokáže prevence „uchovat“ funkční chrup na celý život? Otázek je mnoho, na některé je obtížné uspokojivě odpovědět, na některé z nich odpovědět nedokážeme.

Rozvoj stomatologické protetiky tak závisí především na potřebách pacientů, jejich socioekonomických podmínkách na jedné straně, a na straně druhé na potenciálu oboru, jeho technických, materiálových a lidských zdrojích. Trendy rozvoje protetiky jsou určovány vzájemným působením těchto faktorů. Setkáváme se s názory, že tempo rozvoje klasické protetiky se zvolnilo a že řešení velkých defektů chrupu pomocí i velmi sofistikovaných snímatelných náhrad je v době rozvinuté dentální implantologie téměř obsolentní, resp. jde o „sociální“ řešení. Můžeme zaslechnout, že „Prosthodontics is not sexy“.

CAD/CAM technologie

Před více než dvaceti lety do protetiky vstoupila revoluční vlna ve znamení zubních náhrad zhotovovaných CAI/CAD/ CAM technologiemi. A to vše často ve spojení s dentálními implantáty. Pro pacienty to znamená nabídku ošetření vyšší funkční i estetické úrovně, a tudíž možnou lepší kvalitu života z pohledu orálního zdraví.

CAI (computer aided impressions) – počítačem získané neboli virtuální otisky – jsou ve skutečnosti počítačem získané irtuální modely situace. Ve fixní protetice jsou již od 80. let minulého století laděny od 2D do 3D kvality a moderní zařízení si již dokážou poradit i s přesným rozlišením okraje preparace zubu v těsném kontaktu s gingivou. CAD/ CAM metody ve fixní protetice jsou s ohledem na výslednou kvalitu ošetření uspokojivě vyřešeny. Domněnka, že pro zhotovení částečných snímatelných náhrad budou tyto technologie nevhodné, je již dávnou minulostí. CAD/CAM systémy zvládají vyrobit frézováním nebo sintrováním velice tvarově komplikované a současně gracilní konstrukce ze všech typů hlavních materiálů.

Ve snímatelné protetice, pokud jde o celkové zubní náhrady, je situace odlišná. Úskalím je zde přenos informace o rezilienci měkkých tkání protézního lože, jeho rozsah s ohledem na extenzi baze náhrady, resp. CAI/CAD/CAM systémy ještě nedokážou zvládnout „funkční otisky V současné době jsou ve světě systémy umožňující zhotovení celkových náhrad z virtuálních otisků. Dokážou vyfrézovat bazi snímatelné náhrady z továrně zhotoveného bloku bazálního polymeru, ale umělé zuby jsou k bazi fixovány manuálně zubním technikem.

Jaké výhody a nevýhody nabízí uvedený systém? Velkým přínosem je úspora ordinačního i laboratorního času včetně materiálu, minimalizace rizika přenosu infekce, vyšší pevnost a nižší porozita baze náhrady a snadné kopírování protézy. Nevýhoda postupu je riziko deformace v oblasti okrajového uzávěru baze náhrady při zpřístupnění fornixu během skenování. Další nevýhodou může být stejná tloušťka baze náhrady, problém s individuální potřebou podepření rtů a tváří a postavením frontálních zubů s ohledem na estetické a fonetické požadavky a nemožnost vyzkoušení modelu náhrady. Kvalitní snímatelné protézy plně vyhovující z funkčního i estetického hlediska si zatím stále žádají individuální přístup jak v ordinaci, tak v zubní laboratoři. Um zubního technika by se i v budoucnu měl zaměřit především na individuální ztvárnění celé zubní náhrady, zatímco stroje řízené počítačem s vyspělým softwarem by měly osvobodit tvůrčího ducha od namáhavé a často i zdraví a pracovní prostředí zatěžující práce. Zde ještě systémy CAI/CAD/CAM v oblasti snímatelných náhrad mají hodně prostoru k dalšímu rozvoji.

CAD/CAM technologie současně s propracovanou CBCT vyšetřovací technikou dokážou koordinovat zavádění dentálních implantátů do čelistí s přesným 3D zpracováním keramiky, kovů i plastů pro zubní náhrady nesené implantáty. Trendem jsou v současné době estetické materiály pro CAD/CAM zpracování, které kombinují keramiku s polymery.

Dentální implantáty

Skutečnost, že kvalitní endodontické ošetření zubu se spolehlivou rekonstrukcí zubní korunky dokáže snížit počet indikací k extrakcím, resp. že mezery chrupu doplňujeme za pomoci dentálního implantátu, vede některé kolegy ke skeptickým postojům ve vztahu ke snímatelným náhradám. Nezanedbatelným hlediskem zde může být i ekonomický aspekt plynoucí z porovnání ceny ošetření snímatelnou náhradou a s implantáty.

Realita podpořená statistickým šetřením, jak zaznělo na přednáškách EPA, však ukazuje na překvapující zjištění: např. jen 10 % ze všech defektů chrupu, které by mohly být řešeny s implantáty, je skutečně za jejich podpory ošetřeno. Další zajímavou informací je údaj, že třetina pacientů ošetřených celkovými snímatelnými náhradami je s nimi spokojená a nežádá ošetření s implantáty, i když nemá ekonomické ani zdravotní limity. Je zřejmé, že klasická či konvenční protetika s korunkovými, můstkovými a snímatelnými náhradami je stále žádaná. Celková ztráta chrupu se posouvá do vyšších decennií a mohlo by se zdát, že požadavky na ošetření celkovou náhradou se budou snižovat, zvláště s ohledem na komfortnější ošetření s implantáty.

Stárnutí populace

Demografické trendy v Evropě ukazují na rychlé a masové stárnutí populace, které nám, stomatologům, přinese vyšší požadavky na ošetřování seniorů. Často se bude jednat o zbytkový chrup se sníženým biologickým faktorem – s výraznou atricí i abrazí, se sníženou výškou skusu a s parodontopatiemi. Přibude i bezzubých pacientů, a to ve vyšším seniu. Gerontostomatologie se již ve světě stala žádanou oblastí oboru. V našem regionu se klasická protetika spojená se ztrátou většího počtu zubů posunuje k pacientům stále vyšších věkových kategorií. Na tuto skutečnost by měli být dobře připraveni mladí kolegové.

Evropská protetická asociace na svých výročních konferencích v posledních letech na problematiku ošetřování seniorů poukazuje. Upozorňuje na úskalí a specifika terapie u lidí s diagnózami v oblasti somatických i psychických chorob, podává návod, jakým způsobem seniory ošetřovat, zvláště ty postižené demencí. Doporučuje kritéria vhodnosti ošetření s dentálními implantáty a druhy zubních náhrad, které jsou vhodným řešením v seniorském věku. Potřeba rekonstrukce větších defektů zubních oblouků se oddaluje do vyšších věkových kategorií s přímou úměrou účinné prevence a kvalitou orální hygieny.

Evropská protetická asociace

EPA se kromě pořádání kongresů a vydávání časopisu European Journal of Prosthodontics and Restorative Dentistry rovněž ve své činnosti zabývá kvalitou vzdělání v protetice. Podporuje také mladé nadané kolegy, kteří se zabývají protetickou problematikou, a formou grantů jim umožňuje prezentovat výsledky své práce na mezinárodním poli.

Další informace včetně EPA 2015 Abstract Book (ISBN 978-80-260-8581-2) v elektronické podobě jsou na webových stránkách: www.epa2015.cz, www.epadental.org, www.protetickaspolecnost.cz.