LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Souhrn: U fraktury korunky a kořene je úrazem zasažen i dentin kořene a cement na jeho povrchu. V řadě případů bývá otevřena dřeňová dutina. Tento typ úrazu je nejčastější u horních řezáků, ale setkáme se s ním i u molárů a premolárů. Fraktura korunky a kořene vyžaduje často náročnou a komplexní léčbu.

Klíčová slova: parciální pulpotomie, gingivektomie, chirurgická extruze, ortodontická extruze, chirurgické prodloužení korunky, adhezivní fixace fragmentu

Dental injuries, Part 5: Crown-root fracture (1)

Professional article

Summary: In crown-root fractures, the dentin and cementum on the root surface are also affected. In many cases, the pulp cavity is exposed. This type of injury most commonly occurs in the incisors of the upper jaw, but it is also found in the premolars and the molars. The management of crown-root fractures is often challenging and requires complex treatment.

Key words: partial pulpotomy, gingivectomy, surgical extrusion, orthodontic extrusion, crown lengthening, adhesive fixation of crown fragment

Fraktura korunky a kořene

Fraktury korunky a kořene tvoří přibližně 12 % všech fraktur zubů [1]. Nejčastěji jsou postiženy horní řezáky. Fraktura korunky a kořene se může vyskytnout i u molárů a premolárů, typicky jako důsledek nepřímého traumatu při pádu na bradu [1] (obr. 1a, b).

Klinicky

Fraktura klinické korunky zasahující až do kořene (většinou palatinálně 1 – 3 mm hluboko). Dřeňová dutina bývá otevřená, není to však pravidlem. Pohyblivý fragment většinou zůstává připojen na gingivě. Typický průběh u horních řezáků vychází supragingiválně z labiální strany a směřuje palatinálně, kde končí subgingiválně nebo subkrestálně. Rozsah fraktury často není zřejmý z rentgenového snímku. Pro jeho objasnění je proto nezbytné odstranění pohyblivého fragmentu. Pátráme po dalších přidružených frakturách v oblasti kořene. K objasnění situace může být vhodné indikovat CBCT.

Rentgenologicky

Na rentgenovém snímku bývá dobře patrný labiální průběh fraktury. Linie lomu vedoucí palatinálně není většinou na rentgenovém snímku vidět. Je třeba vyloučit další fraktury v oblasti kořene.

Terapie

Ošetření zubů s tímto typem fraktury bývá velkou terapeutickou výzvou. Často je třeba mezioborový přístup. U starších dospělých pacientů je možné zub s těžko ošetřitelnou frakturou korunky a kořene extrahovat a nahradit implantátem nebo případně adhezivním můstkem. U dětí a dospívajících (a dvacátníků) je situace složitější. Vzhledem k očekávanému dalšímu růstu dítěte nebo dospívajícího je zachování zubu jednoznačně favorizovanou cestou. Pokud není u těchto pacientů záchrana zubu možná, nabízí se zvážit transplantaci zubu, uzávěr mezery ortodontickou cestou, u dospívajících případně adhezivní můstek. Pro stanovení nejvhodnějšího řešení a naplánování jednotlivých kroků je často potřeba získat čas. Proto je důležité zub vhodně provizorně ošetřit.

Terapeutický postup je zásadně ovlivněn průběhem fraktury. K jejímu posouzení je třeba odstranit pohyblivý fragment a vyloučit případné další přidružené fraktury kořene. Pohyblivý fragment je většinou připojen ke gingivě a jeho odstranění tak vyprovokuje krvácení, které komplikuje ošetření. Při nedostatku času je alternativou provizorní připojení pohyblivého fragmentu z labiální strany fotokompozitem (nebo fixace k sousednímu zubu, eventuálně s využitím traumatologické dlahy). Tak je možné ve většině případů dočasně zajistit bezbolestnost a získat čas na naplánování dalšího postupu [2]. Těsnícího uzávěru tímto způsobem nedosáhneme, proto by termín dalšího ošetření měl být zajištěn co nejdříve, ideálně hned další den.

Po odstranění fragmentu je třeba pátrat po přidružených menších frakturách a případné další fragmenty odstranit. Pokud je zub ošetřitelný a zároveň je nutné další kroky odložit, je třeba překrýt dentin a případně zubní dřeň (obr. 2).

Terapeutický postup volíme v závislosti na průběhu lomu a rozsahu defektu.

V této 1. části se věnujeme terapeutickým postupům: 1. Dostavba celého defektu, 2. Dostavba defektu v jeho dostupné části (supragingiválně).

Ve 2. části (připraveno do LKS 7 – 8/2025) se zaměříme na terapeutické postupy: 3. Chirurgická extruze a následná dostavba, 4. Chirurgické prodloužení korunky a dostavba, 5. Rychlá ortodontická extruze, ev. extruze pomocí magnetů, a následná dostavba.

1. Dostavba celého defektu

Podmínkou je přístupnost defektu v celém rozsahu. Pro zajištění vhodných podmínek pro adhezivní techniku bývá nezbytné zavedení retrakčního vlákna, gingivektomie nebo chirurgické odklopení. Je nutné respektovat biologickou šíři [2]. V úvahu přichází dostavba fotokompozitem (obr. 3), fixace fragmentu (obr. 4) [4] a u dospělých pacientů případně i laboratorně zhotovená práce.

2. Dostavba defektu v jeho dostupné části (supragingiválně)

Invazivita tohoto výkonu je menší než ve výše uvedeném případě. Nevýhodou je, že dentin v subgingivální části zůstává bez ošetření (obr. 5) [5].

Prognóza

Prognóza závisí na lokalizaci fraktury a velikosti vzniklého defektu.

Kontroly

Po 3 a 6 týdnech, po 3, 6, 12 měsících a dále jedenkrát ročně (po dobu 5 let) [2].

Závěr

Vzhledem ke složitosti fraktur korunky a kořene je při ošetření nezřídka potřeba interdisciplinární přístup. Estetická rehabilitace zahrnuje všechny možnosti od fotokompozitní dostavby až po ošetření zubu korunkou, v závislosti na zbývajících tvrdých tkáních.

Obr. 1: Pacientka 16 let. Pád na bradu při ortostatickém kolapsu. Dvojnásobná fraktura dolní čelisti, mnohočetné fraktury korunek a kořenů v postranních úsecích chrupu (a, b).
Obr. 2: Koncept ošetření fraktury korunky a kořene rozdělený do tří stupňů podle naléhavosti ošetření a s ohledem na plánování další léčby (nutné – žádoucí – možné). Zdroj: modifikováno podle [3].
Obr. 3: Pacientka 12 let. Pád na kole. Zub 21 fraktura korunky a kořene. Na pohotovosti odstraněn pohyblivý fragment a lomná plocha ošetřena skloionomerním cementem. Ošetřující lékařka poté odeslala pacientku na naše pracoviště, kde se rodiče s dcerou přihlásili až po týdnu (a, b, c). Z fotodokumentace (b) je patrné, že zubní dřeň není překryta v celém rozsahu. Kofferdamová blána byla fixována kompomerem (d). Po odstranění skloionomerního cementu (e) a neúspěšném pokusu o parciální pulpotomii (f) bylo zahájeno ošetření kořenového kanálku (g), které bylo dokončeno o týden později – apikální uzávěr z MTA (h), vertikální kondenzace gutaperči (i, j). Neúplný fragment zasahoval subgingiválně (k, l), bylo rozhodnuto o dostavbě chybějící části korunky fotokompozitem (prof. Gabriel Krastl, Universität Würzburg, Německo) (m, n). Kontrola po 2 letech (o, p, q) a po 4 letech (r, s), zub je klinicky klidný, pacientka je bez obtíží.
Obr. 4: Pacient 17 let. Pád na lyžích. Zub 21 fraktura kořene, zub 22 fraktura korunky a kořene s otevřením dřeňové dutiny. Další den po úrazu ošetřen na pohotovosti: u zubu 22 odstraněn koronální fragment, provedena parciální pulpotomie, zubní dřeň překryta netuhnoucím hydroxidem vápenatým a skloionomerním cementem, adhezivní fixace dlahy v rozsahu 11 – 25 (a-c), fragment zubu 22 uložen do vody. Pacient odeslán k dalšímu ošetření na naše pracoviště: zhotoveny RVG snímky (d-f), provedena instruktáž čištění a CBCT k upřesnění lokalizace fraktur kořene zubu 21 a fraktury korunky a kořene zubu 22 a vyloučení dalších fraktur kořene zubu 22 (g, h). Zub 22 revize parciální pulpotomie (i, j), zubní dřeň překryta hydraulickým kalciumsilikátovým cementem (Biodentine) (k) a samoadhezivním flow kompozitem (Vertise Flow). Dlaha sejmuta po 11 týdnech (délka fixace je určena podle zubu, který vyžaduje nejdelší dobu fixace, v tomto případě zubu 21 s frakturou kořene), u zubu 22 provedena adhezivní fixace fragmentu (l-o). Kontrola za 11 měsíců (p, q), za 2 roky (r, s, t) a za 3 roky po úrazu (u, v, w): zuby 21 a 22 jsou klinicky klidné, na rentgenových snímcích nejsou patrné žádné známky zánětu, pacient je bez obtíží. Vymizelá reakce na chlad u zubu 21 není důvodem k zahájení endodontického ošetření. Pacient je nadále sledován.
Obr. 5: Pacient 6 let. Přichází jako „neošetřitelný“ na doporučení 10 dní po úrazu. Zub 21 fraktura skloviny, zub 11 fraktura korunky a kořene (a, b): RVG (c), odstraněna suprakrestální část fragmentu (d), překrytí lomné plochy tuhnoucím hydroxidem vápenatým (Ultra-Blend plus, fa Ultradent) (e). Kontrola po 2 dnech. Vzhledem k obtížné ošetřitelnosti pacienta dentinová rána supragingiválně překryta flow kompozitem. Kontrolní RVG za 3 týdny (f). 2 měsíce po úrazu dosaženo spolupráce pacienta, která umožnila adhezivní fixaci fragmentu (ten po celou dobu uložen ve vodě). Chybějící část supragingiválně byla doplněna fotokompozitem (g, h). Při kontrole rok po úrazu (i, j) odstraněn původně subgingiválně uložený další fragment, na kontrolním RVG snímku zjištěno periapikální projasnění (k). Pacient byl bez obtíží, poučení rodiče odmítli zahájení endodontického ošetření. K akutní exacerbaci došlo necelé 2 roky po úrazu, zub byl endodonticky ošetřen (l). Díky mezitím téměř dokončenému vývoji kořene bylo možné zvolit jako metodu plnění vertikální kondenzaci gutaperči (m). Kontrola za 4 roky (n, o, p) a za 7,5 roku (q, r) po úrazu, zub je klinicky klidný, pacient bez obtíží.

Literatura

1. Krastl G, Weiger R, Filippi A. Zahntrauma. Therapieoptionen für die Praxis. 1. vydání. Deutschland: Quintessence Publishing; 2020.

2. Deutsche Gesellschaft für Mund-, Kiefer- und Gesichtschirurgie (DGMKG), Deutsche Gesellschaft für Zahn-, Mund- und Kieferheilkunde (DGZMK). Therapie des dentalen Traumas bleibender Zähne. Langversion 2.0, 2022, AWMF-Registernummer: 083 – 004. Dostupné z: https://www.awmf.org/leitlinien/detail/ll/083-004.html.

3. Krastl G, Filippi A, Weiger R. Primärversorgung nach Zahntrauma: muss – soll – kann. Quintessenz. 2019; 70(9): 990 – 1002.

4. Soliman S, Lang L-M, Hahn B, et al. Long-term outcome of adhesive fragment reattachment in crown-root fractured teeth. Dent Traumatol. 2020; 00: 1 – 10.

5. Krastl G, Weiger R, Filippi A, Van Waes H, Ebeleseder K, Ree M, Connert T, Widbiller M, Tjäderhane L, Dummer PMH, Galler K. European Society of Endodontology position statement: endodontic management of traumatized permanent teeth. Int Endod J. 2021; 54(9): 1473 – 1481.

6. Kim SH, Tramontina VA, Ramos CM, Prado AM, Passanezi E, Greghi SL. Experimental surgical and orthodontic extrusion of teeth in dogs. Int J Periodontics Restorative Dent. 2009; 29(4): 435 – 43. PMID: 19639064.

7. Plotino G, Abella Sans F, Duggal MS, Grande NM, Krastl G, Nagendrababu V, Gambarini G. European Society of Endodontology position statement: Surgical extrusion, intentional replantation and tooth autotransplantation: European Society of Endodontology developed by. Int Endod J. 2021; 54(5): 655 – 659.

8. Prapas E, Ibel G, Zachrisson BU, Bantleon HP. Forcierte Eruption – eine Literaturübersicht. Informationen aus Orthodontie & Kieferorthopädie. 2008; 40(03): 225 – 231.

9. Carvalho CV, Bauer FP, Romito GA, Pannuti CM, De Micheli G. Orthodontic extrusion with or without circumferential supracrestal fiberotomy and root planing. Int J Periodontics Restorative Dent. 2006; 26(1): 87 – 93.

10. Khandelwal P, Srinivasan S, Arul B, Natanasabapathy V. Fragment Reattachment after Complicated Crown-root Fractures of Anterior Teeth: A Systematic Review. Dent. Traumatol. 2021; 37(1): 37 – 52.