LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Ve dnech 25. – 27. 9. 2019 jsem si v Helsinkách, které vlastně nejsou od Prahy tak daleko, na zasedání zodpovědných osob za jednotlivé obory zemí Evropské unie připadal jako na jiné planetě. Začalo to už uvítáním na radnici, kde nám radostně sdělili, že v Helsinkách z obecních a školních jídelen, jakož i z našeho občerstvení, vyloučili maso a mléko. Požádali nás, abychom ve snaze zlepšit stav populace a hlavně zachránit planetu před CO2 taktéž doporučili ve svých zemích nepoužívat maso a mléko a umožnili tak praktickou likvidaci hovězího dobytka.

Po celou dobu zasedání byla ústředním motivem snaha o zlevnění zdravotnictví, které by mělo být především veřejným statkem a veřejnou službou. Medicína je tu proto, aby zejména pokrývala zdravotní potřeby pacientů. A teprve sekundárně se má snažit o excelenci. Už vůbec nelze mluvit v první linii o benefitech pro zdravotníky. Je to dáno tím, že vedoucí odborníci jsou až na výjimky (třeba já) zaměstnanci ministerstev a potřebují „nějak zajistit péči“ a příjmy lékařů nejsou jejich příjmy. Finsko na konferenci propagovalo svůj systém sociálně-ekonomického zabezpečení. Padaly hodiny krásných slov, ale k vidění nebyla takřka žádná čísla. Jen nadšení z veřejnoprávního zdravotnictví.

Finsko vidí budoucnost v integraci zdravotní a sociální péče. Navštívili jsme první takové středisko, kde spojují služby z našeho pohledu léčebny dlouhodobě nemocných, polikliniky, léčebny závislostí, sociálního úřadu a cizinecké policie. Ve stomatologickém oddělení se primárně starají o 10 % nejchudších obyvatel Helsinek (cca 60 000 pacientů) v počtu 20 zubních lékařů, kteří jsou v 27 ordinacích, jež jsou skryty bez oken mezi dvěma chodbami. Systém práce je nesmírně efektivní, racionální, možná trochu odlidštěný. Připomíná to pracovní linku, kdy z jedné strany jsou dodáváni pacienti a z druhé strany jsou k nim párováni lékaři. Zařízení skvěle funguje ve spojení se sociálními službami. Nepohyblivý pacient má vše v budově, kde žije. Je to v něčem inspirativní, jak se starat o lidi sociálně znevýhodněné, jak kolem ležícího pacienta obestavět celé zdravotnické zařízení tak, že ho není třeba někam převážet.

Zároveň vyvstala otázka, zda mají dostatek lékařů ochotných v takovém systému pracovat. Organizátoři mi řekli, že systém je vynikající, jenomže opravdu mají problém najít lékaře, ale budoucnost vidí v robotizaci. Opravdu pacienty prováděl po zařízení už robot, kterého známe i z Letiště Václava Havla. A dále věří v elektronizaci, která snad urychlí a zlevní práci.

Je třeba říci, že Finsko celkově dramaticky spoléhá na úspory z výpočetní techniky. Je fascinující, co vše dokáží na tomto poli. Jak sdílejí data i mezi okolními zeměmi, co všechno jsou schopni z nich čerpat. Je vidět, že na rozdíl od nás se o elektronizaci bouřlivě nemluví, ale zcela reálně probíhá. Ovšem zatímco padají verbálně miliardy a miliardy potenciálních úspor z elektronizace zdravotnictví, výsledky jsou podle mých dotazů i dotazů dalších účastníků zatím velmi podobné zkušenostem ze Spojených států. Tedy elektronizace má tak vysoké náklady, že plátci zatím nepozorují zlevnění zdravotnictví. Finské i celé skandinávské zdravotnictví má trochu podobné problémy jako my, tj. velké politické sliby, ale málo personálu, který, jak říkají Finové, nejenom není, ale ani nebude. A je jen jedna velká naděje – zázraky elektroniky, které to celé snad vyřeší.

Bohužel na rozdíl od třeba nedávného jednání v San Francisku, kde Američané přicházeli třeba i s radikálními řešeními, Evropská unie se rozešla s tím, že za půl roku bude o věcech dále diskutovat, nejprve v Chorvatsku, pak v Německu. Tak snad velké plány efektivního elektronického zdravotnictví přejdou z projektu do skutečné praxe.

17. 11. 2019

LKS 11/2019

Print: LKS. 2019; 29(11): S193

Autor:

Fotografie

  • Roman Šmucler

Rubrika:

Téma: