Pokud se pacient objedná na konkrétní termín a pak se bez omluvy nedostaví, nejde o porušení stanoveného léčebného režimu, nýbrž o to, že pacient poskytovateli neposkytl nezbytnou součinnost. Zákon umožňuje poskytovateli, aby ukončil poskytování péče (tedy tzv. zrušil registraci pacienta) tehdy, jestliže pacient přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb. V praxi se zatím neustálil obecně uznávaný názor na to, kdy pacient ve vztahu k ambulantnímu registrujícímu poskytovateli „přestal poskytovat součinnost“. Jisté je, že nestačí, pokud pacient objednaný termín zmeškal jen jednou. Revizní komise jedné Oblastní stomatologické komory v letošním roce dovodila, že pokud se pacient opakovaně (zpravidla více než dvakrát za sebou) bez objektivně závažného důvodu nedostaví na věcně i časově související ošetření, lze mít za to, že přestal poskytovat minimální součinnost nezbytnou pro poskytování zdravotních služeb, a tzv. jej vyřadit z evidence. Důležitý je zde nejen počet zmeškaných ošetření (více než dvě), ale i věcná a časová souvislost těchto ošetření. Není tak možné vyřadit pacienta, který zmešká tři objednané termíny, jestliže šlo o ošetření různých onemocnění během např. pěti let. V případě, který posuzovala revizní komise, pacient zmeškal tři objednané termíny ošetření stejného onemocnění v průběhu dvou měsíců. V této situaci revizní komise uzavřela, že pacient přestal poskytovat nezbytnou součinnost a že poskytovatel měl právo jej tzv. vyřadit z evidence.

Uvedený výklad revizní komise považuji za rozumný, vyvážený a v praxi dobře aplikovatelný. Je však nutno upozornit, že tento výklad zatím nebyl podroben soudnímu přezkumu, a proto jej nelze považovat za všeobecně akceptovaný.

Pro úplnost lze doplnit, že pokud poskytovatel ukončí poskytování péče o pacienta, je vždy povinen mu o tom vydat písemnou zprávu, která obsahuje důvody ukončení poskytování zdravotní péče.