Po úvodních slovech doc. MUDr. Hany Hubálkové, Ph.D., o tom, že protetická rekonstrukce chrupu není jen o zubech, vystoupil jako hlavní přednášející doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., se sdělením o myalgiích žvýkacího systému a jejich možné léčbě botoxem. Informoval účastníky o faktu, že přibývá onemocnění označovaných jako MUOS (Medically Unexplained Oral Symptoms). Dle jeho přednášky je proto nutné myslet na zvýšený výskyt syndromů a onemocnění, která nemají patrnou medicínskou patologii a patří spíše do oboru psychosomatické medicíny. Nárůst výskytu těchto onemocnění lze pozorovat nejen v důsledku stárnutí populace, ale i zrychleného tempa současného života. V souvislosti s danou problematikou zmínil Prof. Akiru Toyofuku, přednostu kliniky psychosomatické medicíny v Japonsku, a jeho odborné práce zabývající se atypickou obličejovou bolestí či tzv. burning mouth syndromem. V léčbě těchto onemocnění pomáhá nejen fyzioterapie, psychoterapie, respektive kognitivně-behaviorální terapie, ale i relaxační terapie a nácvik snížení stresové zátěže. V neposlední řadě může pomoct také farmakoterapie (NSAID) nebo okluzální dlaha.

Mgr. Filip Mareš se ve svém sdělení s názvem „Spolupráce s fyzioterapeutem u dysfunkcí svalstva cervikofaciální oblasti“ věnoval poruchám funkce v oblasti hlavy a krku, tedy kranio-cerviko-mandibulárním dysfunkcím. Autor shrnul možné symptomy a zaměřil se na extraartikulární bolest (žvýkací svaly) včetně etiopatogeneze, diagnostiky a terapie. Zmínil rovněž možné zvukové fenomény a změnu rozsahu pohybu a demonstroval možnou etiopatogenezi a terapeutické možnosti fyzioterapie.

MUDr. Martin Kapitán, Ph.D., ve své přednášce rozebral zásady ergonomického přístupu při stomatologickém ošetření. Bolest krční a bederní páteře byla v dotazníkovém šetření mezi stomatology označena jako nejčastější problém vznikající v důsledku nevhodné ergonomie při práci v zubní ordinaci. Jako ergonomicky nejnáročnější byla označena protetická preparace zubů, a to jak kvůli časové náročnosti, tak nepřirozené poloze ošetřujícího. Dalším problémem, který tyto potíže umocňuje, je nedostatek odpočinku a rehabilitace. Svoji úlohu hraje i značná stresová zátěž ošetřujícího personálu. Přednáška byla doplněna bohatou fotodokumentací špatných pracovních návyků budoucích stomatologů při praktické výuce.

Mgr. Magdalena Česneková představila experimentální metodu s možnou funkční analýzou žvýkacích svalů u pacientů s endoprotézou TMK. Tato metoda využívá systém QUALISYS neboli optické sledování pohybů dolní čelisti pomocí reflexních markerů, které se zachytí kamerami metodou triangulace, což umožňuje analyzovat pohyby žvýkacích svalů. Slibně se vyvíjející metodika má velký potenciál zlepšit kvalitu života pacientům s náhradou TMK.

Poslední přednáška na téma „Protetika a parodont – jaký by měl být optimální okrajový uzávěr fixních prací a jeho umístění“ v podání MDDr. Ondřeje Heneberka přinesla strukturovaný přehled o správném umístění okrajového uzávěru od biologické šíře zubu, jeho přesnosti a umístění, až po typ preparace, správný výběr materiálu náhrady včetně vlivu ústní hygieny a emergence profile na parodont. Přednášející představil metodu BOPT (Biologically oriented preparation technique) a vysvětlil problematiku tzv. deep margin elevation. V závěru zdůraznil, že v souvislosti s fixní náhradou má pro zdravý parodont zásadní vliv ústní hygiena, přesný okrajový uzávěr a supragingivální preparace včetně BOPT, a podotkl, že materiál náhrady už tak zásadní není.

Webinář celkově nabídl stomatologický a fyzioterapeutický pohled na problematiku dysfunkcí svalstva cervikofaciální oblasti. Největším přínosem bylo představení možné konkrétní mezioborové spolupráce při léčbě pacientů s touto diagnózou.