Děkujeme všem kolegyním a kolegům, kteří si našli čas a vyplnili dotazník. Vzhledem k počtu otázek a k faktu, že mnoho z nich bylo otevřených (každý si mohl vymyslet vlastní odpověď), není na stránkách LKS prostor na kompletní analýzu všech odpovědí.

Práce vycházející z výsledků tohoto dotazníkového šetření bude odeslána k publikaci v mezinárodním vědeckém časopisu. Jednak aby byla kriticky posouzena v nezávislém recenzním řízení a zároveň také aby byla, po eventuální publikaci, porovnána se závěry podobných studií. Získáme tak co nejpřesnější výsledky a závěry pro možné budoucí epidemie.

Statistický dotazník

• Dotazník obsahoval 46 otázek ve 23 sekcích, mezi otázkami i sekcemi byly možné podmíněné skoky v závislosti na předchozí odpovědi. Různí lékaři tedy mohli odpovídat na různou sadu otázek. Například pokud daný lékař uvedl, že onemocnění COVID-19 neprodělal, nezobrazila se mu otázka na průběh onemocnění a podobně. U některých otázek bylo možné zvolit více odpovědí nebo i napsat vlastní odpověď. Proto se u jednotlivých otázek liší celkový počet odpovědí a v některých případech součet jednotlivých odpovědí nesouhlasí s počtem respondentů – u otázek, kde byl možný vícenásobný výběr.
• Návratnost dotazníku: odkaz na dotazník byl odeslán na 9922 e-mailů. Celkem odpovědělo 2714 respondentů, tj. 27% návratnost.

Výsledky dotazníkového šetření

Onemocnění COVID-19

Ve sledovaném období onemocnělo 658 zubních lékařů (ZL), z toho 15 opakovaně. U 57 % z nich (377) bylo onemocnění verifikováno PCR testem. U 24 % ZL byla diagnóza onemocnění stanovena pouze na základě klinických příznaků. Nemocnost měla v období 1. 3. 2020 až 30. 6. 2021 dvě hlavní vlny, jednu s maximem v týdnu 25.–31. 5. 2020 a druhou s maximem v týdnu 19.–25. 10. 2020. Většina (97 %) byla léčena v domácím prostředí, umělá plicní ventilace byla nutná u 2 nemocných. Návrat do práce byl v 63 % možný do 2 týdnů, pouze u 7 % byla absence delší něž jeden měsíc. V 523 případech přetrvávaly potíže po prodělaném onemocnění, nejčastější byla únava (395 případů). 80 % lékařů alespoň tuší, kde došlo k nákaze, a 47 % z nich udává místo nakažení v rodině (graf 1 – 4, obr. 1).

Preventivní opatření v ordinaci

Doporučení ČSK na ochranu proti přenosu viru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19 považuje 90 % ZL za adekvátní a 4 % za příliš přísná. Také 4 % ZL doporučenou ochranu rozšířila. Za nejvíce nadbytečné opatření bylo považováno měření tělesné teploty před začátkem ošetření (graf 5, 6). Nejčastěji zmiňované chybějící doporučení bylo povinné testování pacientů před ošetřením – 62 %. Ze 158 lékařů, kteří považovali doporučení ČSK za nedostatečná, jich 107 ochranu rozšířilo nad rámec doporučení, a to nejčastěji o nucenou cirkulaci vzduchu a odsávání aerosolu z pracovního pole.

Očkování proti SARS-CoV-2

Očkování bylo do 30. 6. 2021 alespoň zahájeno u 83 % odpovídajících ZL. Většina ZL ukončila očkování v průběhu února a března 2021. 216 ZL o očkování neuvažuje. Nejvíce kolegů bylo naočkováno v očkovacím centru (65 %) a přes svoji OSK (20 %). V 88 % případů byla aplikována vakcína Comirnaty (Pfizer/BioNtech) (graf 7 – 10).

Přerušení provozu

Přerušení provozu praxe v období 1. 3. 2020 – 31. 5. 2021 udává 1017 (38 %) ZL. Nejčastěji udávaným hlavním důvodem přerušení provozu byl „Nedostatek ochranných prostředků“ (460) a „Onemocnění v týmu“ (324). Nejvíce praxí přerušilo provoz v polovině března 2020 (graf 11, 12).

Testování

Do antigenního testování se zapojilo 1671 lékařů, tj. 42 %. 1273 z nich testovalo vlastní personál, 416 pacienty, kteří projevili zájem, a 72 všechny pacienty. 241 lékařů testovalo i ostatní zájemce a 112 provádělo testy smluvně pro jiného zaměstnavatele. 242 lékařů testovalo i mimo vlastní ordinaci.

Po COVIDU-19

Téměř 60 % zubních lékařů se nenechá očkovat proti chřipce na podzim 2021 (graf 13) a většina (73 %) hodlá i nadále dodržovat přísnější hygienická opatření (zejména používání respirátoru a štítu).

Závěr

Při srovnání s nemocností celé populace byli zubní lékaři zasaženi nemocí spíše méně než ostatní občané ČR (13,9 % PCR potvrzených onemocnění u zubních lékařů, 15,6 % u celé populace). To přibližně odpovídá číslům uváděným v zahraničí. V cizině je často uváděn nižší počet infekcí u zubních lékařů ve srovnání s ostatními lékaři, pokud byly obě skupiny hodnoceny srovnatelnou metodikou (takové údaje nemáme v ČR k dispozici). Obecně se spekuluje jednak o vyšší imunitě zubních lékařů z důvodu časté kontaminace aerosoly. Jiným důvodem může být striktnější dodržování hygienicko-epidemických opatření. Seriózní mezinárodní porovnání je ale poměrně obtížné. Jednotlivé země i v rámci EU se značně liší v organizaci zdravotní péče, demografii, průběhu epidemie COVID-19 a v neposlední řadě v míře omezení provozu zubních ordinací během pandemie (obrázek si lze udělat např. z ročenky CED (https://cedentists.eu/library.html). Zatím jsou také publikovány pouze ojedinělé průzkumy z podobného období. Jedna z mála udává prevalenci protilátek proti SARS-CoV-2 u zubních lékařů ve Velké Británii 16,3 % (https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/00220345211020270).

Zajímavostí je „vlna epidemie“ mezi zubními lékaři na přelomu května a června 2020, která nemá svůj protějšek v celkovém průběhu epidemie. Vysvětlení tohoto jevu stále hledáme (graf 14). Můžeme spekulovat o nižší účinnosti ochranných prostředků, kdy se stomatologové po návratu do zaměstnání do značné míry nakazili. To by ovšem vyžadovalo, aby převažujícím místem infekce bylo pracovní prostředí, což výsledky šetření nepotvrzují (graf 4b). Přesto je dobré brát (z principu předběžné opatrnosti) toto v úvahu.