LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Souhrn: Mezioborová pracovní skupina pro antibiotika při vědecké radě České stomatologické komory předkládá v tomto praktickém sdělení aktuální přehled možností využití lokálních antibiotik napříč jednotlivými obory zubního lékařství. Doporučení vycházejí z dostupných současných vědeckých poznatků a platných mezinárodních guidelines, přičemž reflektují specifické podmínky a omezení v rámci České republiky. Text se zaměřuje na indikace, přínosy i limity lokální antibiotické terapie v parodontologii, endodoncii, pedostomatologii, stomatochirurgii a implantologii. Součástí sdělení je rovněž nástin perspektivních směrů dalšího vývoje v oblasti lokálních antimikrobiálních systémů a biomateriálů.

Klíčová slova: lokální antibiotika, zubní lékařství, antibiotická rezistence, lokální nosiče léčiv

The use of locally administered antibiotics in dentistry

Professional article

Summary: The Interdisciplinary Working Group on Antibiotics of the Scientific Council of the Czech Dental Chamber presents in this professional article a current overview of the use of locally administered antibiotics across the various disciplines of dentistry. The recommendations are based on the available contemporary scientific evidence and valid international clinical guidelines, while also reflecting the specific conditions and limitations of dental practice in the Czech Republic. The text focuses on the indications, benefits, and limitations of local antibiotic therapy in periodontology, endodontics, paediatric dentistry, oral surgery, and implantology. The article further outlines prospective directions for future development in the field of local antimicrobial delivery systems and biomaterials.

Key words: local antibiotics, dentistry, antibiotic resistance, local drug delivery systems

Hauer L, Peřina V, Šmucler R, Houba R, Izakovičová Hollá L, Augustín P, Korábek L, Chrz P, Štefan M, Línková H, Barták V, Svačina Š. Využití lokálních antibiotik v zubním lékařství.

Úvod

Lokální antibiotika jsou jednou z možností doplňkové terapie v různých oborech zubního lékařství. Jejich cílená aplikace může zvyšovat účinnost ošetření a současně minimalizovat riziko celkových nežádoucích účinků, které bývají spojeny se systémovou antimikrobiální léčbou. Ve srovnání se systémovým podáváním přinášejí lokální formy antibiotik řadu výhod, díky nimž nacházejí v současnosti uplatnění především v parodontologii a endodoncii. Indikace k jejich použití může být profylaktická nebo terapeutická.

Nejčastěji jsou využívána antibiotika ze skupin nitroimidazolů, tetracyklinů a fluorochinolonů. Mezi nejvíce preferované látky patří metronidazol, tetracyklin, doxycyklin, minocyklin a ciprofloxacin, i když i použití dalších léků je součástí intenzivního výzkumu. V mnoha klinických situacích lze však lokální antimikrobiální terapii úspěšně realizovat pomocí antiseptik či jiných medikamentů, např. Ca(OH)2. V případě současného nebo sekvenčního místního podání antibiotik a antiseptik může navíc docházet k farmakologické nebo chemické interferenci, která vede ke snížení účinnosti jedné nebo obou složek.

Indikace k použití lokálních antibiotik je proto vždy individualizovaná, cílená a určená pro specifické patologické stavy a léčebné okolnosti. V České republice je jistým limitem i omezená dostupnost komerčně vyráběných léčivých přípravků určených pro stomatologické použití. Přípravky s obsahem lokálních antibiotik aktuálně registrované v našem státě ve většině případů nevyhovují potřebám zubního lékařství z hlediska antimikrobiálního spektra a/nebo lékové formy. Většina preparátů s lokálními antibiotiky proto vyžaduje magistraliter přípravu. Léková forma (systém lokálního nosiče antibiotik) je klíčová pro účinnost těchto látek, délku jejich působení a určuje i způsob aplikace léku v dutině ústní. Preferovány jsou bioresorbovatelné systémy.

Obecné výhody a nevýhody lokálních antibiotik užívaných v indikacích zubního lékařství

Výhody:

  • Vyšší koncentrace léčiva v místě infekce působící po delší dobu, aniž by docházelo k ředění v systémovém oběhu.
  • Možnost cílené aplikace do specifických lokalit (např. parodontální chobot, kořenový kanálek).
  • Snížené riziko vzniku antibiotické rezistence ve srovnání se systémovým podáním (minimální ovlivnění celkové bakteriální flóry).
  • Minimální systémové nežádoucí účinky (např. gastrointestinální nežádoucí účinky, orgánová toxicita aj.).
  • Nezávislost na spolupráci pacienta (podání přímo zubním lékařem, výhodné u méně spolupracujících pacientů).

Nevýhody:

  • Nutnost opakovaných aplikací (gely) nebo odstranění (vlákna) u některých forem.
  • Limitovaný průnik do hlubších struktur bez podpůrného přístupu.
  • Omezený efekt – pouze doplněk léčby (lokální antibiotika doplňují, nikoli nahrazují základní endodontické/parodontologické event. jiné ošetření).
  • Užití je omezeno na lokální patologii (nevhodné /nepraktické u rozsáhlých či generalizovaných infekcí v dutině ústní).
  • Nežádoucí účinky (riziko lokální toxicity, alergické reakce, vzniku antibiotické rezistence při dlouhodobém nebo nesprávném použití, riziko dyskolorace zubu způsobené minocyklinem aj.).
  • Dostupnost a finanční náročnost některých preparátů v České republice.

Terapeutické indikace lokálních antibiotik v zubním lékařství

1. Parodontologie, implantologie

Indikace:

  • Parodontitida [1, 2]
  • Periimplantitida [3, 4, 5]

Lokální antibiotická terapie není v současnosti doporučena k rutinní léčbě parodontitidy ani periimplantitidy. Její použití lze zvážit pouze ve specifických klinických situacích jako doplňkovou metodu k mechanickému ošetření, nikdy ne samostatně. Aplikace by měla být cílená na vybrané lokality, plošné podání není doporučeno. Efektivita těchto léčiv se projevuje především v krátkodobém časovém horizontu, a to zejména v rámci snížení hloubky parodontálních chobotů (PPD), zlepšení úrovně gingivodentálního spojení (CAL) a redukce krvácení při sondáži (BOP).

Periimplantitida

Současné důkazy naznačují, že adjuvantní lokální aplikace antibiotik v rámci nechirurgické léčby periimplantitidy může přinést krátkodobé, statisticky významné, avšak klinicky spíše malé zlepšení parodontálních parametrů. Dlouhodobý přínos nebyl prokázán.

Současné vědecké důkazy neumožňují doporučit rutinní adjuvantní použití lokálně podávaných antibiotik při chirurgické léčbě periimplantitidy, neboť jejich skutečný klinický efekt zůstává nejasný vzhledem k nedostatku kvalitních studií.

Parodontitida

Lokální antibiotika v adjuvantní nechirurgické léčbě parodontitidy (SRP – Scaling and Root Planing) přinášejí krátkodobé klinické benefity (dočasné zlepšení parodontálních parametrů) zejména u rezistentních nebo těžko přístupných míst. Dlouhodobá efektivita však zůstává sporná a přínos by měl být individuálně zvažován dle klinické situace a rizika nežádoucích účinků. Moderní lékové formy (gely, mikrosféry, nanočástice) představují perspektivní směry vývoje v této indikaci.

Podle současných vědeckých poznatků není k dispozici dostatek důkazů pro jednoznačné klinické doporučení adjuvantní lokální aplikace antibiotik během chirurgické léčby parodontitidy (z hlediska optimální účinné látky, jejího dávkování a aplikačního postupu). Tato terapie může vést především v krátkodobém horizontu ke statisticky významnému zlepšení klinických parametrů při minimálním výskytu nežádoucích účinků.

Indikace lokální antibiotické terapie parodontitidy zahrnují zejména:

  • léčbu rezistentních lokalit u pokročilých forem parodontitidy (stadium III–IV, stupeň B/C),
  • případy s prokázanou přítomností vysoce patogenních mikroorganismů (např. Porphyromonas gingivalis, Tannerella forsythia, Treponema denticola, Aggregatibacter actinomycetemcomitans),
  • situace, kdy by byla indikována systémová antibiotická léčba, avšak její podání je kontraindikováno (např. z důvodu závažných komorbidit).

Na základě způsobu uvolňování léčiva a délky jeho účinku se systémy lokální aplikace antibiotik v parodontologii tradičně dělí na:

  • okamžité (non-sustained release), s rychlým uvolněním účinné látky,
  • setrvalé (sustained release), s kontinuálním uvolňováním léčiva po dobu kratší než 24 hodin,
  • řízené (controlled release), s uvolňováním účinné látky po dobu delší než 24 hodin.

Přehled systémů lokální aplikace antibiotik v parodontologii [2, 6, 7] viz Tabulka 1.

Příklad magistraliter [8]:

Rp. METROZOL RSP

Metronidazoli 12,5

Glyceroli monostearatis 2,0

Olivae olei raffin. ad 50,0

M. f. pasta

D. S. Cum formula. Pro ordinatione.

2. Endodoncie

Indikace:

  • Perzistující nebo recidivující endodontická infekce refrakterní na konvenční metody léčby
  • Kontrola projevů akutních stavů v endodoncii (periapikální absces, flare-up)
  • Regenerativní endodoncie (maturogeneze) [9, 10, 11, 12, 13]

Lokální antibiotika nejsou rutinní součástí endodontické terapie. Jejich použití jakožto medikace uvnitř kořenového kanálku může být zváženo v případě infekce nereagující na standardní chemicko-mechanickou preparaci kořenového systému zubu, včetně léčby rozsáhlých periapikálních lézí nebo i jako pomoc při zvládání akutních projevů endodontické infekce. Další indikací jsou postupy regenerativní endodoncie u stálých zubů s nedokončeným vývojem a nekrotickou zubní dření nebo apikální periodontitidou, kdy je nutné zajistit vysokou úroveň dezinfekce bez agresivního mechanického opracování kořenového systému. Využití nachází také v dentální traumatologii při terapii poraněných zubů s masivní infekcí. Antibiotické pasty lze preferenčně použít také u zubů, u nichž je endodontické ošetření indikováno bezprostředně po úrazu, a to nezávisle na přítomnosti infekce. V těchto případech sehrává významnější roli kortikosteroidová složka, která podporuje hojení závěsného aparátu a přináší i další výhody ve srovnání s hydroxidem vápenatým.

Stejně jako v jiných oblastech zubního lékařství i v těchto indikacích by mělo být použití lokálních antibiotik uvážlivé a cílené, s ohledem na potenciální komplikace, zejména antibiotickou rezistenci, cytotoxicitu, alergie a dyskoloraci zubů. Vždy je nutné zvážit koncentraci podávaných antibiotik, délku aplikace a případnou modifikaci složení antibiotických past podle specifických klinických potřeb a preferencí.

Přehled léčiv s lokálními antibiotiky používaných v endodoncii viz Tabulka 2.

Příklad magistraliter [13]:

Rp. mTAP

Metronidazoli 0,05

Ciprofloxacini

Hydrochloridum monohydricum 0,05

Doxycyclini monohydricum 0,05

Hypromellosi 0,925

Propylenglycoli 0,925

Misce fiat pastae

D. ad enema 2 ml S. mTAP

Alternativa Septomixine®/Ledermix® [8]:

Rp. ENDODEX RSP

Tetracyclini hydrochlor. 0,2

Dexamethasoni acetatis 0,004

Propylenglycoli 0,396

Zinci oxidi 8,0

Neoaquasorb 9,0

Paraf. liq. ad 20,0

M. f. pasta.

D. S. Pro ordinatione. Cum formula

3. Pedostomatologie

Indikace:

  • Koncept tkáňové regenerace sterilizací léze (LSTR, Lesion Sterilization Tissue Repair) [14]

LSTR je účinná, minimálně invazivní, technicky jednoduchá a rychlá endodontická metoda využívající trojsložkovou antibiotickou pastu (TAP) jakožto medikaci uvnitř kořenového kanálku. Je vhodná zejména pro ošetření dočasných molárů s rozsáhlými periapikálními lézemi a výraznou resorpcí, kde není možný běžný endodontický postup (pulpektomie) a extrakce zubu by byla jediným řešením. LSTR lze zvážit i u omezeně spolupracujících dětí, u rozsáhlých kariézních lézí, pokročilé resorpce kořene dočasných zubů nebo v případě, kdy rodiče odmítají extrakci zubu u dítěte. Naopak je kontraindikována u zubů těsně před spontánní eliminací, při perforaci spodiny dřeňové dutiny nebo u dětí s rizikem infekční endokarditidy. Kontraindikace také mohou vyplývat z nežádoucích účinků TAP.

Profylaktické indikace lokálních antibiotik v zubním lékařství

4. Stomatochirurgie, implantologie

Klinické využití lokálních antibiotik v orální chirurgii a implantologii je v současné době velmi omezené. Z hromadně vyráběných léčivých přípravků s obsahem antibiotik, které jsou v České republice registrovány pro použití ve stomatochirurgii, je dostupný pouze přípravek PARASORB® Cone Genta – vstřebatelný kolagenový kužel s gentamicinem. Tento preparát kromě antibakteriálního účinku vykazuje rovněž hemostatický efekt a podporuje hojení i regeneraci tvrdých a měkkých tkání dutiny ústní. Uplatňuje se především v rámci kostních augmentačních technik a při alveolární prezervaci, kde by přítomnost lokálního antibiotika měla působit profylakticky proti rozvoji infekce v místě chirurgického výkonu.

Gentamicin je širokospektré aminoglykosidové antibiotikum, jehož antimikrobiální spektrum zahrnuje zejména aerobní gramnegativní bakterie a některé grampozitivní mikroorganismy, především stafylokoky. Tímto je jeho účinnost vůči hlavním odontogenním patogenům omezená. Kombinace kolagenu s gentamicinem byla pravděpodobně převzata z ortopedie a chirurgie, kde se ale původci osteomyelitid skeletu liší oproti etiologickým agens způsobujícím infekce v oblasti čelistních kostí.

Poznámka

Komerčně vyráběný přípravek obsahující kombinaci baktericidních antibiotik bacitracinu a neomycinu (v ČR registrovaný PAMYCON na přípravu kapek drm. plv. sol.) může být ve stomatochirurgii použit jako součást léčby odontogenní sinusitidy formou intranazální aplikace kapek. Aplikace do chirurgických ran je kontraindikována.

Další využití lokálních antibiotik v orální a maxilofaciální chirurgii je aktuálně předmětem intenzivního výzkumu. Nové přístupy v oblasti tkáňového inženýrství a nanotechnologií se zaměřují na vývoj tzv. bifunkčních biomateriálů, které umožňují současně cíleně kontrolovat infekci (nejen pomocí lokálních antibiotik) a podporovat regeneraci kosti. Vývoj a klinická evaluace těchto technologií představují klíčovou inovaci v prevenci a léčbě infikovaných kostních defektů a otevírají cestu k bezpečnějšímu, efektivnějšímu a personalizovanému přístupu ve srovnání s tradičními postupy [15, 16].

Stejně tak výzkum autologních krevních derivátů (Autologous platelet concentrates, APCs) jakožto inovativní platformy pro lokální aplikaci antibiotik přímo do místa infekce či chirurgického výkonu v parodontologii, implantologii nebo orální chirurgii dosahuje slibných výsledků při současném zachování jejich regeneračních vlastností [17].

Závěr

Lokální antibiotika představují v zubním lékařství doplňkovou terapeutickou možnost, která v žádném případě nenahrazuje základní kauzální ošetření, ať již endodontické, parodontologické či jiné. Jejich použití by mělo být vždy indikováno uvážlivě, cíleně a výhradně v přesně definovaných klinických situacích. Současné vědecké poznatky potvrzují potenciální přínos lokální antibiotické terapie zejména v krátkodobém horizontu, zároveň však poukazují na přetrvávající nejistoty týkající se optimální volby účinné látky, jejího dávkování, délky aplikace a vhodného systému lokálního nosiče.

Výzkum v této oblasti nadále pokračuje a směřuje k vývoji moderních lokálních antimikrobiálních systémů a biomateriálů s řízeným uvolňováním léčiva, které by mohly zvýšit účinnost terapie při současné minimalizaci rizika nežádoucích účinků a rozvoje antibiotické rezistence.

V podmínkách České republiky zůstává významným limitujícím faktorem omezená dostupnost hromadně vyráběných stomatologických přípravků s obsahem lokálních antibiotik, stejně jako praktická a legislativní náročnost jejich magistraliter přípravy. Tyto skutečnosti je nutné zohlednit při jejich indikaci v běžné klinické praxi.

Afiliace autorů

doc. MUDr. et MUDr. Lukáš Hauer, Ph.D.

Stomatologická klinika LF UK a FN Plzeň

doc. MUDr. et MUDr. Vojtěch Peřina, Ph.D.

Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF MU a FN Brno

doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.

Česká stomatologická komora, prezident

MUDr. Robert Houba, Ph.D.

Česká stomatologická komora, viceprezident

prof. et prof. MUDr. et MUDr. Lydie Izakovičová Hollá, Ph.D.

Stomatologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

MUDr. Peter Augustín, Ph.D.

Stomatologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN Praha

MUDr. Pavel Chrz

Česká stomatochirurgická společnost

MUDr. Marek Štefan, MBA

Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol

MUDr. Hana Línková, Ph.D.

Kardiologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha

doc. MUDr. Vladislav Barták, Ph.D.

I. ortopedická klinika 1. LF UK a FN Motol

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.

III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN Praha

Tabulka 1: Přehled systémů lokální aplikace antibiotik v parodontologii [2, 6, 7]. Poznámka: Délka účinku se liší podle konkrétní technologie a přípravku, uvedené hodnoty jsou orientační dle dostupné literatury. Prezentované komerční antibiotické preparáty nejsou v ČR v současnosti dostupné.
Tabulka 2: Přehled léčiv s lokálními antibiotiky používaných v endodoncii. Poznámka: Uvedené komerční antibiotické preparáty nejsou v ČR v současnosti dostupné. Antibiotické pasty je nutné připravit jako magistraliter na základě odborné indikace a spolupráce s lékárnou. Doxycyklin má ze všech dostupných tetracyklinů nejnižší afinitu k dentinu a při standardní délce terapie je riziko dyskolorace minimální. Mírné zabarvení zubu se však může objevit i při použití mTAP s doxycyklinem v případě prolongované aplikace trvající 2 – 4 týdny.

Literatura

1. Yusri S, Elfana A, Elbattawy W, Fawzy El-Sayed KM. Effect of locally delivered adjunctive antibiotics during surgical periodontal therapy: a systematic review and meta-analysis. Clin Oral Investig. 2021; 25(9): 5127 – 5138. doi: 10.1007/s00784-021-04056-7

2. Figuero E, Serrano J, Arweiler NB, Auschill TM, Gürkan A, Emingil G. Supra and subgingival application of antiseptics or antibiotics during periodontal therapy. Periodontol 2000. 2023; 00: 1 – 34. doi: 10.1111/prd.12511

3. Teughels W, Seyssens L, Christiaens V, Temmerman A, Castro AB, Cosyn J. Adjunctive locally and systemically delivered antimicrobials during surgical treatment of peri-implantitis: A systematic review. J Clin Periodontol. 2023; 50(Suppl. 26): 359 – 372. doi: 10.1111/jcpe.13773

4. Feres M, Martins R, Souza JGS, Bertolini M, Barão VAR, Shibli JA. Unraveling the effectiveness of antibiotics for peri-implantitis treatment: A scoping review. Clin Implant Dent Relat Res. 2023; 25(4): 767 – 781. doi: 10.1111/cid.13239

5. Herrera D, Berglundh T, Schwarz F, Chapple I, Jepsen S, Sculean A, Kebschull M, Papapanou PN, Tonetti MS, Sanz M; EFP workshop participants and methodological consultant. Prevention and treatment of peri-implant diseases-The EFP S3 level clinical practice guideline. J Clin Periodontol. 2023; 50(Suppl. 26): 4 – 76. doi: 10.1111/jcpe.13823

6. Budală DG, Luchian I, Tatarciuc M, Butnaru O, Armencia AO, Virvescu DI, Scutariu MM, Rusu D. Are Local Drug Delivery Systems a Challenge in Clinical Periodontology? J Clin Med. 2023; 12(12): 4137. doi: 10.3390/jcm12124137

7. Amato M, Santonocito S, Polizzi A, Tartaglia GM, Ronsivalle V, Viglianisi G, Grippaudo C, Isola G. Local Delivery and Controlled Release Drugs Systems: A New Approach for the Clinical Treatment of Periodontitis Therapy. Pharmaceutics. 2023; 15(4): 1312. doi: 10.3390/pharmaceutics15041312

8. Sklenář Z, Ščigel V. Magistraliter receptura ve stomatologii. 2. korigované vydání. Praha: ČSK a Havlíček Brain Team; 2015.

9. Panchal KG, Virani K, Patel V, Ali Khan A, Pettiwala A, Puranik SS, Joshi S. Triple Antibiotic Paste: A Game Changer in Endodontics. J Pharm Bioallied Sci. 2024; 16(Suppl. 3): S1913-S1915. doi: 10.4103/jpbs.jpbs_1296_23

10. Vatankhah M, Khosravi K, Zargar N, Shirvani A, Nekoofar MH, Dianat O. Antibacterial efficacy of antibiotic pastes versus calcium hydroxide intracanal dressing: A systematic review and meta-analysis of ex vivo studies. J Conserv Dent. 2022; 25(5): 463 – 480. doi: 10.4103/jcd.jcd_183_22

11. da Silva Magalhães K, Kuerten Gil AC, Goulart TS, Schuldt DPV, Coelho BS, Figueiredo DR, Garcia LDFR, de Almeida J. Efficacy of disinfection procedures performed prior to regenerative endodontické therapy: An integrative review. Aust Endod J. 2023; 49(2): 418 – 427. doi: 10.1111/aej.12670

12. Kumar NK, Brigit B, Annapoorna BS, Naik SB, Merwade S, Rashmi K. Effect of triple antibiotic paste and calcium hydroxide on the rate of healing of periapical lesions: A systematic review. J Conserv Dent. 2021; 24(4): 307 – 313. doi: 10.4103/jcd.jcd_637_20

13. Žižka R, Šedý J, Škrdlant J, Anděl T, Němcová N. Maturogeneze. Část 2. Výplachové protokoly, medikace uvnitř kanálku. Praktické zubní lékařství. 2016; 64(2): 19 – 24.

14. Singh K, Reddy A, Arya A, Sridhar V, Ranjan M, Bulbule N. Lesion Sterilization Tissue Repair: A Review. J Pharm Bioallied Sci. 2024; 16(Suppl. 1): S75 – S77. doi: 10.4103/jpbs.jpbs_411_23

15. Zhang H, Qiao W, Liu Y, Yao X, Zhai Y, Du L. Addressing the challenges of infectious bone defects: a review of recent advances in bifunctional biomaterials. J Nanobiotechnology. 2025; 23(1): 257. doi: 10.1186/s12951-025-03295-0

16. Ying D, Zhang T, Qi M, Han B, Dong B. Artificial Bone Materials for Infected Bone Defects: Advances in Antimicrobial Functions. ACS Biomater Sci Eng. 2025; 11(4): 2008 – 2036. doi: 10.1021/acsbiomaterials.4c01940

17. Gasparro R, Di Spirito F, Campana MD, Sammartino G, di Lauro AE. The Role of Autologous Platelet Concentrates as a Local Antibiotic Delivery System: A Systematic Scoping Review. Antibiotics (Basel). 2024; 13(9): 856. doi: 10.3390/antibiotics13090856