Vzpomínka na docenta Jiřího Kozáka
V prosinci uplynul rok od chvíle, kdy naše řady opustil kolega doc. MUDr. Jiří Kozák, CSc., († 10. 12. 2018), který svou prací oslovil hned několik hraničních oborů.
Narodil se 24. 11. 1937 do rodiny lékařů, a tak bylo jeho další odborné směřování od začátku dané. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v roce 1956 byl přijat ke studiu stomatologie na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Po promoci v roce 1962 pracoval jako stomatolog tzv. „na umístěnku“ ve Vysokém Mýtě a posléze v Praze 7. Atestaci z oboru stomatologie složil v roce 1968.
Zlom v jeho profesním životě nastal přijetím na oddělení čelistní a obličejové chirurgie ÚVN Praha-Střešovice v roce 1969. Zde našel svoji parketu a zaujetí pro obor. Dostudoval všeobecnou medicínu (promoce 1972), složil atestaci z oboru maxilofaciální chirurgie (1973) a pod přímým vedením náčelníka oddělení prof. Josefa Kufnera, který byl žákem Burianovým, se věnoval rozvoji rekonstrukčních metod v oblasti obličeje a krku. Díky své nezměrné invenci, schopnosti a pracovitosti posunul možnosti oboru o značný krok vpřed. Byl jedním z prvních, kteří použili k rekonstrukcím volné laloky a vaskularizované kostní štěpy. Jeho zásluhou se oddělení stalo jakýmsi centrem rekonstrukční chirurgie obličeje a krku v rámci celého tehdejšího státu. Své úsilí zúročil i tím, že na toto téma obhájil v roce 1983 kandidátskou dizertační práci a roku 1992 habilitoval.
Další významný posun v jeho profesní kariéře přinesl rok 1993, kdy se stal přednostou Dětské stomatologické kliniky 2. LF UK v Praze v Motole. Zde kromě rozvoje vlastního oboru začal úzce spolupracovat s Neurochirurgickou klinikou prof. Beneše, zejména při řešení kraniofaciálních anomálií. Své zkušenosti uplatňoval i při práci na Klinice plastické chirurgie FN Královské Vinohrady a Klinice plastické chirurgie nemocnice Na Bulovce. Spolu s předními odborníky z hraničních oborů ORL a neurochirurgie založil pracovní skupinu chirurgie baze lební a posunul své úsilí i tímto směrem. V roce 2007, po dovršení věkového limitu, ukončil své působení v roli přednosty Dětské stomatologické kliniky. Tím ale zdaleka nekončil jeho pracovní elán. Své zkušenosti a invenci uplatňoval dále na pracovištích neurochirurgických i plasticko-chirurgických, také se částečně vrátil do milovaných Střešovic.
O svých zkušenostech opakovaně přednášel a publikoval doma i za hranicemi. Zvláště jeho přednášky byly odbornou veřejností ceněny a obdivovány. Aktivně pracoval ve výboru společnosti maxilofaciální chirurgie a po jistou dobu byl i členem redakční rady časopisu Acta chirurgiae plasticae.
Doc. Jiří Kozák byl člověkem laskavým, pokorným a skromným, empatický k pacientům, vstřícný ke kolegům s ochotou pomoci a podělit se o své zkušenosti. Byl také člověkem rovným a zásadovým. V roce 1994 v době letních prázdnin se nechal propašovat do obleženého Sarajeva a zde uprostřed války využil své zkušenosti při ošetřování válečných poranění. Velké fyzické i psychické vypětí, které práce v podání doc. Kozáka přinášela, dokázal eliminovat sportem a společenskými aktivitami. Do vysokého věku hrál fotbal se stejně založenými kolegy, byl výborným lyžařem a společníkem, který nezkazil žádnou zábavu. Těšil se z úspěchů své dcery Sabiny, jak jinak také lékařky, a svých dvou vnuků.
V docentu Kozákovi odešel typ lékaře, který se nespokojuje jen s rozvíjením vlastního oboru, ale neúnavně hledá cesty ke spolupráci pro posun našeho poznání ku prospěchu pacientů i celé medicíny. Čest jeho památce.
14. 12. 2019
Print: LKS. 2019; 29(12): S225
Autoři:
Fotografie
- Archiv autorů
Rubrika:
Téma: