LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Dne 12. 7. 2021 nás ve věku 86 let opustila mimořádná osobnost světového významu, klinický anatom, chirurg, a především skvělý člověk, prof. MUDr. Oldřich Eliška, DrSc.

Prof. MUDr. Oldřich Eliška, DrSc. (13. 11. 1934 – 12. 7. 2021).

S panem profesorem Eliškou mě pojilo dlouholeté přátelství i profesní blízkost. Poprvé jsme se potkali v roce 1998, hned v prvním týdnu mého studia všeobecného lékařství, kdy nám na první hodině anatomie svým velmi pregnantním, neopakovatelným a nezaměnitelným způsobem několika větami vysvětlil rozdíl mezi střední a vysokou školou, což následně každou další hodinu dokládal pravidelným zkoušením „metodou kulomet“. Výsledkem bylo, že jsme se téměř všichni celý první ročník nezabývali ničím jiným než anatomií, což pro nás následně u závěrečné zkoušky z anatomie a v řadě dalších předmětů znamenalo velkou výhodu. S panem profesorem jsem pak učil jako lektor dalších krásných pět let a byly to časy nezapomenutelné, plné laskavého humoru, vysoké odbornosti i profesní přísnosti.

Během té doby jsme probírali řadu odborných i osobních témat – na tyto diskuze nikdy nezapomenu, včetně našich debat nad recenzí mé první knihy Klinické anatomie hernií (vyšla v roce 2007), během kterých mě jako mladého hyperaktivního studenta průběžně zklidňoval a citlivě naváděl na správnou cestu, škrtaje nespočet nepotřebných pasáží a dokládaje nepravdivost řady dalších. Následně, když jsem přešel na jiné pracoviště, jsme se i tak často potkávali a volali si.

Profesor Oldřich Eliška se narodil 13. 11. 1934. Po studiu na lékařské fakultě nastoupil na dnešní Anatomický ústav 1. LF UK, kde působil od roku 1958 až do své smrti. Kromě toho působil řadu let jako chirurg na dnešní III. chirurgické klinice 1. LF UK a FN Motol, která v dobách jeho působení sídlila v Londýnské ulici v Praze 2, kde operoval po boku dalších velkých osobností, jako jsou profesor Pafko či profesor Řehák. Klinické zkušenosti z těchto let profesor Eliška vždy promítal do výkladu anatomie a od svých studentů požadoval, aby přemýšleli již od začátku klinicky. V letech 1975 – 1977 pobýval na Chartumské univerzitě v Súdánu – tyto zkušenosti rovněž četně využíval při výuce, a to zejména zahraničních studentů. V roce 1966 obhájil kandidátskou dizertační práci, v roce 1974 byl jmenován docentem, v roce 1991 doktorskou dizertační práci, v roce 1992 byl jmenován řádným profesorem.

Profesně byl jeho celoživotní vášní kardiovaskulární a lymfatický systém, a to především jejich klinicko-anatomické aspekty. Společně s manželkou, docentkou Miloslavou Eliškovou, vytvořili sérii prací týkajících se klinické anatomie lymfatického a krevního systému, které jsou dodnes citovány. Zabývaly se například cévním zásobením ganglion ciliare (citováno v Grayově anatomii) či lymfatickou drenáží srdce a ledvin (citovány opakovaně v řadě světových monografií).

Kromě vědeckých prací publikoval profesor Eliška s manželkou sérii učebních textů, zejména samostatná skripta Srdce a cévní systém (Karolinum, 1995) a Kůže a chirurgické přístupy (Karolinum, 1996), která se následně stala součástí třídílné monografie Systematická, topografická a klinická anatomie prof. Petrovického. Tyto texty svou kvalitou dodnes významně konkurují základním kánonům české anatomie. Své klinické zkušenosti pan profesor následně shrnul jak v Aplikované anatomii pro fyzioterapeuty a maséry (Galén, 2009), tak především ve zcela bezkonkurenční monografii Lymfologie, viz recenze v Čes Stomatol Prakt Zub Lék. 2019; 119(3): 89, která je historicky jedinou monografií v oboru lymfologie od českého autora v českém jazyce, a jako taková byla právem oceněna Hlávkovou nadací.

Pro stomatologa a zejména orálního a maxilofaciálního chirurga mají v této monografii Lymfologie velký význam především kapitoly týkající se anatomie lymfatického systému hlavy a krku, lymfatické problematiky nádorových onemocnění, lymfatické drenáže ran a jizev, palpace lymfatických uzlin, případně i manuální lymfodrenáže oblasti hlavy a krku. Řada informací, uvedených v těchto kapitolách, nebyla dosud v českém jazyce a v domácím stomatologickém písemnictví takto uceleně zpracována. Stomatolog i chirurg se však s problematikou lymfatického systému ve své praxi setkávají denně, ať již se jedná o diferenciální diagnostiku zánětlivých a nádorových onemocnění, nebo o jejich terapii.

Kromě toho přispěl profesor Eliška během své profesní kariéry kapitolami do řady dalších monografií. S oborem stomatologie pana profesora také pojilo celoživotní přátelství s profesorem Jiřím Mazánkem (†2017), jehož nám všem dával za vzor.

S osobností prof. MUDr. Oldřicha Elišky, DrSc., ztrácí česká anatomie i lymfologie osobnost světového významu. Čest jeho památce!

18. 9. 2021

LKS 09/2021

Print: LKS. 2021; 31(9): S147

Autor:

Fotografie

  • Archiv Jiřího Šedého

Rubrika:

Téma: