Z Berlína do Zschadrasse aneb Louvre se stěhuje do Ermitáže
Dentalhistorisches Museum, tedy Muzeum historie zubního lékařství v Zschadrassi (Německo), přijalo do svého depozitáře skvostnou Proskauerovu a Wittovu sbírku, která dlouhá léta ležela v Berlíně v kontejnerech kdesi v areálu jednoho autodopravce.
Stomatologické muzeum v obci Zschadrass (městská část Colditze), které dobře znáte z několikaletého cyklu našich článků o jeho vzácných sbírkách z našeho oboru (2012 – 2018), najdete jižně od spojnice Drážďan a Lipska. Po období klidu, rušeného jen občasnými diskuzemi a úvahami o jeho dalších organizačních osudech a financování – kdy se nakonec podařilo opravit topení a střechu – se tam opět odehrála skvělá a vytoužená akvizice, jež potvrdila minimálně evropský význam této instituce.
Tato Proskauerova a Wittova sbírka představuje nejstarší a nejznámější sbírku v oblasti zubního lékařství, a to nejen v rozsahu německé stomatologie. Je třeba poznamenat, že už před několika lety se do Zschadrasse stěhovaly vědecké práce a exponáty z osobního dědictví prof. Dr. Waltera Hoffmanna-Axthelma, snad nejdůležitější osobnosti dějin zubního lékařství. Jeho dějiny zubního lékařství (Die Geschichte der Zahnheilkunde) vyšly samozřejmě také v angličtině, a dokonce i v japonštině.
Více nám k novému přírůstku zschadrasských sbírek řekl přímo ředitel muzea v Zschadrassi Andreas Haesler:
„Proskauerova a Wittova sbírka reprezentuje pestrou směs uměleckých děl, spisů a dokumentů, samozřejmě nástrojů a přístrojů, učebních pomůcek, protetických prací atd., atd., až po nejmodernější exponáty, zahrnující např. implantologii. Nejstarším exponátem v této sbírce je potvrzení pro jednoho italského zubního lékaře z r. 1672.
Tyto poklady u nás nyní čekají na odborné muzeologické zpracování, v některých případech budou také restaurovány.
Souběžně se plánuje projekt zvláštní expozice, a to pod vedením lipského výtvarníka Alexandra Jahna. Bude vytvořena místnost v podobě kosmické lodě pod titulem History for Future. Rozběhla se také sponzorská akce pod názvem Dentální dědictví, kam už dorazily první příspěvky, především z Německa a Itálie. Vzhledem k široké známosti naší sbírky se postupně určitě zapojí i další země. Zde bych chtěl znovu vyzdvihnout a poděkovat České stomatologické komoře za mnohaletou možnost publikovat skvosty našich sbírek ve vašem stavovském recenzovaném časopise LKS. Postupnou prací našeho tříčlenného mezinárodního týmu vzniknul fantastický a ojedinělý přehled mnoha set našich pozoruhodných exponátů, který zatím nemá obdoby ani v samostatném muzeálním katalogu.
Rád také konstatuji, že hned po začlenění berlínské sbírky do Zschadrasse reagovali další sběratelé a přispěli novými exponáty. Například sběratel a historik Dr. Ulrich Lohse poslal další elektrickou vrtačku. Nyní tedy jak první (1890), tak i druhá (1891) vrtačka zdobí naši sbírku. Brzy snad také dorazí kleště z období starého Říma od Dr. Klause Simona.
Celkově lze říct, že vzniká jedinečný dentální poklad a sloučením obou sbírek význam muzea dále vzrostl. Chtěl bych poděkovat všem kolegům sběratelům a dalším přispěvatelům za jejich dary, tipy a spolupráci. Moje zvláštní poděkování patří také prof. Dr. Christophu Benzovi, viceprezidentovi Spolkové komory ZL, a Dr. Thomasi Breyerovi, prezidentovi Saské zemské komory ZL, za jejich organizační, ale i prostou fyzickou podporu a pomoc celé této skvostné akvizici.“
Z historie sbírky
Náš spolupracovník, waldheimský zubní lékař a někdejší student stomatologie na olomoucké lékařské fakultě Dr. Hans-Rainer Fischer, exkluzivně připravil s ředitelem muzea Andreasem Haeslerem pozoruhodnou informaci o peripetiích této unikátní sbírky z oblasti zubního lékařství. Přiblížíme vám chronologicky nejzajímavější momenty z její historie.
1927
Židovský zubní lékař Curt Proskauer inicioval založení Říšského ústavu pro dějiny zubního lékařství a současně nabídnul a prodal Říšskému svazu zubních lékařů svou objemnou knihovnu včetně soukromé sbírky, a to za odhadní cenu 50 000 říšských marek. Za vznikem sbírky bylo dvacet let poctivé práce, jejíž počátky sahaly až do roku 1907.
1931
Čtyři roky poté Fédération Dentaire Internationale (FDI) jmenovala Říšský ústav pro dějiny zubního lékařství jako Mezinárodní centrum pro evidenci historických předmětů zubního lékařství. Bylo to jistě velké vyznamenání a ocenění sbírky.
1933
Po nástupu nacistů k moci Curt Proskauer pro svůj židovský původ přišel o zaměstnání a byl pronásledován režimem. Tehdejší ředitel Říšského svazu zubních lékařů Fritz Heinz Witt, s nímž se Proskauer dříve seznámil a spřátelil na studiích v Jeně, naštěstí převzal péči o sbírku a knihovnu a dále obě rozšiřoval a spravoval.
1937
Historik medicíny Walter Artelt, sympatizant nacistů, se stal vedoucím Říšského ústavu pro dějiny zubního lékařství a reinterpretoval dějiny oboru v duchu nacistické ideologie...
1938
Doktor Proskauer byl pět týdnů vězněn v koncentračním táboře v Buchenwaldu a po propuštění se mu podařilo i s rodinou emigrovat, prostřednictvím Vatikánu, do Spojených států.
1954
Sbírka přežila válku i poválečné „dělení světa“ a spolu s knihovnou – a v jádru v zachovalém stavu – dostala nový domov v právě postaveném Domu zubních lékařů v Kolíně nad Rýnem. Tam díky tehdejšímu představenstvu Spolkového svazu německých zubních lékařů (BDZ), komor spolkových zemí a Spolkového sdružení smluvních zubních lékařů (KZBV) byla uchráněna, katalogizována a dále rozšiřována.
1965
V tomto roce byl v Kolíně nad Rýnem založen Výzkumný ústav pro dějiny zubního lékařství. Dr. Witt, do r. 1956 jednatel BDZ, se pak staral o sbírku a řídil ústav a knihovnu až téměř do své smrti v r. 1969.
1968
Robert Venter převzal vedení Výzkumného ústavu pro dějiny zubního lékařství se sbírkou a knihovnou. Od r. 1985 do r. 1995 vedla tento výzkumný ústav kolínská historička medicíny Marielene Putscher. Po jejím odchodu byl ústav Spolkovou komorou ZL (BZÄK, následnicí BDZ) a Spolkovým sdružením smluvních ZL (KZBV) zrušen. Sbírka byla zakonzervována a dále se s ní nepracovalo.
1999 – 2000
V souvislosti s přestěhováním Spolkové komory z Kolína nad Rýnem do Berlína byla sbírka provizorně a bohužel i bez potřebné sbírkotvorné péče uskladněna v kontejnerech v hlavním městě Německa. V okamžiku zrušení zmíněného výzkumného ústavu čítala Německá knihovna zubních lékařů přibližně 40 000 často cenných odborných knih, svazků časopisů a disertačních prací.
2001
V tomto roce byla ustanovena Pracovní skupina pro dějiny zubního lékařství. Dva roky poté byla začleněna do Německé společnosti pro zubní, ústní a čelistní lékařství (DGZMK) a převzala zpracování a dokumentaci sbírky.
2013
Svítá na lepší časy. Sbírkové předměty byly zachráněny a zpřístupněny vědeckému výzkumu. Důležité dokumenty byly předány Spolkovému archivu v Berlíně, některé exponáty, zejména obrazy a trojrozměrné předměty reprezentativního charakteru, byly umístěny ve správních domech zubních lékařů a v muzeu v Ingolstadtu, a to především díky pracovní skupině a za podpory tehdejšího představenstva Spolkové komory zubních lékařů (BZÄK).
2017
Členové výzkumného projektu Zubní lékařství a nacismus se zabývali na podnět pracovní skupiny historickým archivem BZÄK a zatím alespoň provizorně dokumentovali vzácné archiválie. Při té příležitosti zjistili, že mají zásadní význam pro dějiny zubního lékařství z období posledních tří století a v návaznosti na historii a sbírku bývalého muzea jsou důležitým svědectvím odborné i v širším slova smyslu kulturní identity profesně-lékařského stavu německých zubních lékařů, a to nezřídka i s přesahem do dalších evropských zemí.
2020
Historický okamžik! Představenstvo BZÄK definitivně a se všemi formálními náležitostmi rozhodlo o přestěhování sbírky do Muzea dějin zubního lékařství v Zschadrassi. Dne 6. listopadu 2020 vyjely kamiony z Berlína a byl realizován převoz sbírkových unikátů do saského Zschadrasse. Sbírka tak našla svůj nový domov, místo, kde se může dále rozvíjet její obsah i poznání v detailech vzácných exponátů.
Životopisná poznámka místo závěru
Možná se ptáte, jaký byl osud Dr. Proskauera po jeho odchodu do Spojených států.
V New Yorku jeho rodina byla vítána dosti chladně, spíš vnímána jako německá než židovská. Pracoval tam v následujících funkcích:
- 1940 člen Academy of Medicine v New Yorku
- 1946 Consulting Editor „Journal of the History of Medicine and Allied Sciences“
- 1950 – 1965 kurátor Charles H. Land Museum of the School of Dental and Oral Surgery Columbia University v New Yorku
Za zmínku stojí také jeho rozsáhlá publikační činnost, po válce i v německých časopisech. Nejvýznamnější dílo představují Dějiny zubního lékařství v obrazech – Bildgeschichte der Zahnheilkunde, které zpracovali a vydali společně s přítelem Fritzem H. Wittem.
Curt Proskauer zemřel v New Yorku 20. března 1972.
Celý seriál o exponátech muzea v Zschadrassi z LKS 2012 – 2018 najdete ve
formátu PDF jako soubor ke stažení u tohoto článku.
Fotogalerie


20. 3. 2021
Print: LKS. 2021; 31(3): S49 – S51
Autoři:
Fotografie
- Archiv Muzea historie zubního lékařství v Zschadrassi
Rubrika:
Téma:
Soubory ke stažení: