Jednání probíhalo v Ženevě a možná to bylo výhodnější než klasický formát. Měli jsme celý týden na politická jednání a řešení odborných věcí hlavně ve smyslu organizace zdravotnictví. Nikdo neodbíhal poslouchat či přednášet vysloveně odborná stomatologická témata.

Historické je i porozumění, o kterém jsem už psal v úvodníku minulého vydání LKS, mezi Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Světovou stomatologickou federací (FDI) v otázce významu orálního zdraví. To je uznáno jako integrální část medicíny, na úrovni všech ostatních specializací. Popravdě řečeno, pro českého zubního lékaře, odchovaného stomatologií s obrovským medicínským základem, kdy řada z nás má i titul lékaře všeobecné medicíny, toto není žádné překvapení, žádná revoluce. Ale pro drtivou část světa, včetně západoevropských zemí (třeba Belgie s hlavním městem EU Bruselem), je to velká věc. Startuje více medicínské přejmenovávání společností, komor. Začíná se klást mnohem větší důraz na komplexní zdraví pacienta ve spojitosti s dutinou ústní. Zubní lékaři nechtějí být „dentisty“, ale „lékaři“. Prazákladem není jenom časté přehlížení stomatologie, ale spíše za vším hledejme snahu zubních lékařů západní Evropy, kde jich zdaleka není „nedostatek“, najít si svoje místo v konkurenci stále se rozšiřujících členů dentálního týmu. Řadu kompetencí chtějí přebírat či už přebraly dentální hygienistky, ale také různé zubní terapeutistky a zubní technici s většími kompetencemi. Reakcí na to je snaha zasahovat víc a víc do složitých medicínských problémů a neodesílat automaticky pacienty například na otorinolaryngologii či dermatologii. Mnozí kolegové tak chtějí třeba systematicky očkovat tam, kde není v okolí praktický lékař.

V rámci evropské stomatologické organizace ERO-FDI se asi nejvýznamnější jednání týkalo digitalizace a umělé inteligence, kde se podařilo splnit, co se v naší pracovní skupině, kterou vedu, slíbilo, tj. dát dohromady klíčové informace a informační „linky“. Nyní přecházíme do další fáze, kdy budeme data z celého světa analyzovat, napíšeme digesty a provedeme komparaci vzdělání v digitální stomatologii. Budeme se snažit velmi rychle připravit politické dokumenty pro rozhodování v rámci evropské a vlastně i celosvětové stomatologie.

Celé zasedání bylo velmi obecně medicínsky zaměřené svými diskuzemi, ale mně osobně tam chyběl pravý opak, a také jsem na to opakovaně upozorňoval: větší debata o dentálním týmu, svobodách lékařů, o organizaci zubní péče. Je potřeba se při příštích setkáních více zaměřit na témata, která, jak se v krátkých diskuzích ukázalo, trápí úplně všechny zubní lékaře na celém světě. Potřebujeme si vyměnit zkušenosti, jak to či ono řešíme napříč zeměkoulí, najít vzájemně inspiraci, ale třeba i hotové guideline či politické dokumenty.

V odborné části jednání parlamentu FDI se podařilo prosadit řadu odborných změn. Klíčové je nahrazení „odstoupení od amalgámu“ spíše k „omezení využití amalgámu“. Podařilo se přehlasovat návrh na okamžité zakázání amalgámu. S tím přišly tři africké země a jedna evropská. Podařilo se vytvořit řadu doporučení ve stomatologii pro sportovce včetně stanoviska ke chráničům chrupu. Byla přijata řada opatření, které směřují k očkování a prevenci onemocnění dentálního týmu. Parlament tedy udělal opravdu velký kus práce. Bylo to završení mnohaleté práce jeho pracovních skupin. Jsem rád, že ČSK má na tom výrazný podíl. Schválené dokumenty je ale třeba prostřednictvím vědecké rady ČSK dostat postupně do naší klinické praxe.

Při volbách na doplnění orgánů FDI bylo zvoleno nejvíce členů ze zemí bývalého východního bloku, zejména Polska a Maďarska. Prakticky nikdo ze západní Evropy, dále bylo úspěšné pouze Japonsko a USA. Ukazuje to, že máme lepší pozici, než by se zdálo, a zároveň, že pozice západní Evropy ve světové stomatologii se zmenšuje. A jinotaj nakonec. Úplně poslední jednání přineslo obrovskou pozitivní zprávu pro českou stomatologii, o které zatím nemohu mluvit, ale jednou si společně uvědomíme, že jednání v Ženevě bylo pro nás opravdu historické.