LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Významný počin edice Medicína hlavy a krku z loňského roku je kolektivním dílem 27 autorů a spoluautorů různých medicínských odborností, vedených otorinolaryngologem, neurologem a rehabilitačním lékařem.

Již v předmluvě je konstatováno, že otoneurologie či neurootologie, tzn. obor zabývající se poruchami rovnováhy, řeší zdravotní problémy, jež se v současné populaci vyskytují velice často, avšak jejich řešení je mnohdy velice složité a vyžaduje dobrou mezioborovou spolupráci, odehrávající se zejména mezi otorinolaryngology, neurology, rehabilitačními lékaři a mnoha jejich spolupracovníky – radiology, internisty, neurochirurgy, ortopedy i lékaři pohotovostních služeb. Obsáhlá publikace se proto snaží pojmout dané téma komplexně a je nutno konstatovat, že tento úkol dle mínění recenzenta splnila.

Kniha má celkem 9 oddílů členěných do 50 kapitol opatřených samostatným seznamem odborné literatury, doplněných slovníčkem odborných pojmů a jmen, dvojúrovňovým věcným rejstříkem, krátkými životopisy autorů a několika dalšími přehledy včetně seznamu 60 videosekvencí na doprovodném CD.

Úvodní kapitola je věnována anatomii a fyziologii vestibulárního, okulomotorického a somatosenzorického systému včetně složité centrální části (mozková jádra, mozeček, thalamus, mozková kůra). Podobně je vyložen nystagmus jakožto projev poruchy vestibulo-okulárního reflexu. Následuje podrobná část věnovaná vyšetřovacím metodám včetně hodnocení diplopie.

Obecnou platnost má kapitola o farmakoterapii (parasympatolytika, antihistaminika, antiemetika, vazodilatancia, kortikosteroidy, psychofarmaka), některé z těchto informací se však objevují i ve statích jiných autorů. Kapitoly věnované perifernímu vestibulárnímu syndromu zdůrazňují potřebu správné diagnostiky těchto poruch včetně jejich odlišení od řady neurologických chorob. Podrobně je popsána Ménièrova choroba. V kapitolách o různých typech centrálního vestibulárního syndromu, tj. o lézích gravicepční dráhy, může maxilofaciálního chirurga zaujmout zejména stať o funkcích okohybných nervů, podobně jako kapitola o posttraumatických poruchách rovnovážného ústrojí, způsobených jak přímým, tak nepřímým násilím. Následují poruchy funkce mozečku a mozkové kůry provázené závratěmi. Popsány jsou vztahy mezi vertigem a migrénou, vertigem a epilepsií. Následují kinetóza – nemoc z pohybu, léky indukované poruchy rovnováhy (ototoxická léčiva, léková polypragmazie), cervikogenní závrať, psychické poruchy, jež však často bývají i důsledkem vertiga a pocitů nestability. Upozornění na signály, jež mohou lékaři naznačit existenci duševní poruchy u daného pacienta, mají obecnou platnost (str. 364–365). Samostatné kapitoly jsou věnovány poruchám rovnováhy v dětském věku a ve stáří, navíc spojeným s rizikem pádů a vyžadujících mezioborový přístup. Diagnostické algoritmy jsou obsahem závěrečné kapitoly shrnující jednotlivá doporučení pro praxi.

Text publikace je, zejména díky členění dle významnosti do různých, graficky odlišených úrovní, přehledný a dobře čtivý, přiměřeně doplněný obrázky, schématy, fotografiemi, tabulkami. Lze konstatovat, že jde o mimořádně kvalitní publikaci zabývající se mimořádně obtížnou medicínskou problematikou. Zubní lékaři a studenti medicíny v ní najdou řadu obecně platných, důležitých informací, maxilofaciální chirurgové i kliničtí stomatologové si mohou rozšířit svoje odborné znalosti studiem celé řady kapitol této monografie.