LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

V pondělí 1. 7. 2024 nabyl účinnosti zákon, který změnil některá pravidla týkající se odborných praxí zahraničních zubních lékařů. Změny se týkají především odborné praxe vykonávané zahraničními zubními lékaři, kteří byli do České republiky pozváni za účelem nabývání odborných a praktických zkušeností. Jen okrajově se změny dotkly i odborné praxe v rámci praktické části aprobační zkoušky.

Zákon rozšířil okruh institucí, které mohou zahraničního zubního lékaře do České republiky pozvat (nově je to např. krajský úřad), a především okruh poskytovatelů, u nichž zahraniční zubní lékaři mohou odbornou praxi na pozvání absolvovat. Dosud bylo možné odbornou praxi absolvovat jen v lůžkových akreditovaných zařízeních, nově to bude možné i u ambulantních poskytovatelů, kteří splňují určité podmínky.

Nezměnila se nicméně povaha odborné praxe na pozvání ani její účel. Odborná praxe na pozvání i nadále není výkonem povolání. Jde o praxi zubního lékaře, který není způsobilý k výkonu povolání v České republice. Jejím účelem je nabývání odborných a praktických zkušeností v oboru orální a maxilofaciální chirurgie, klinické stomatologie, ortodoncie nebo orální medicíny. Účastník odborné praxe nemůže sám hodnotit ani posuzovat zdravotní stav pacienta, nemůže diagnostikovat ani indikovat jakékoliv výkony či výrobky. Pokud se podílí na vyšetření či ošetření pacienta, jedná se vždy o praktický výcvik, nikoliv o výkon zdravotnického povolání. Odborná praxe i nadále musí probíhat pod přímým odborným vedením. U účastníků odborné praxe se neověřuje jejich schopnost dorozumět se v českém jazyce a v některých případech se nevyžaduje ani nostrifikace jejich diplomu.

Proklamovaným politickým cílem nové právní úpravy má být zlepšení dostupnosti péče praktických zubních lékařů. Odborná praxe na pozvání se však k dosažení tohoto cíle nehodí. Účastníci této odborné praxe mají získávat odborné a praktické zkušenosti v oborech specializačního vzdělávání, resp. v nástavbovém oboru, nikoliv poskytovat péči praktického zubního lékaře. K poskytování takové péče ani nejsou způsobilí. Česká stomatologická komora proto považuje schválený zákon za nešťastný a nebezpečný pro pacienty. Nová, volnější pravidla odborných praxí se navíc vztahují jen na zubní lékaře, nikoliv však na zbývající dvě lékařská zdravotnická povolání, tedy na lékaře a farmaceuty. Zákon tak staví zubní lékaře do pozice druhořadých lékařských zdravotnických pracovníků a je proto vůči nim bez nadsázky ponižující.

Informační materiál s rozborem aspektů nové právní úpravy: www.dent.cz.