LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Ve vrcholném vedení Komory stojí od 21. září viceprezident, který byl do této funkce zvolen na květnovém sněmu plným počtem platných hlasů již v prvním kole voleb. Tak silný mandát MUDr. Roberta Houbu, Ph.D., zavazuje k tomu, aby využil své dosavadní zkušenosti, které ve stejné funkci získal minulé čtyři roky, a vytěžil z nich to nejlepší pro nový rozvoj Komory.

MUDr. Robert Houba, Ph.D., viceprezident ČSK

Jaké změny považujete pro Komoru za nezbytné?

Všechno bude tak trochu jinak. Mění se společnost, prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme, mění se náš obor a mění se i Komora. Z jejího vedení odešel poslední z „otců zakladatelů“ a to je bezesporu ideální čas k úpravám kurzu. Rozhodně však ne otočením kormidla do protisměru. Ponechme vše pozitivní a změňme to, co Komoru brzdí. Je nutné především zefektivnit práci centra, více propagovat Komoru a náš obor navenek, začít využívat moderní informační kanály při komunikaci se všemi věkovými skupinami členské základny – naši kolegové musí vidět, co pro ně Komora dělá.

Potřebné je i nastartování nové, těsnější spolupráce s lékařskými fakultami, odbornými společnostmi i s ostatními komorami ustanovenými ze zákona, neboť řadu cílů, ale i problémů máme společných.

V minulém čísle LKS byl otištěn rozsáhlý rozhovor s novým prezidentem Komory. Je tak trochu problém udělat výčet všech potřebných změn a přitom se po něm neopakovat – potřebu těch nejzásadnějších změn vnímáme velmi podobně.

Funkce se ujali také členové nového představenstva ČSK...

Zdá se, že volba představenstva v podstatě splnila má tajná přání – prakticky poloviční obměna členů, kombinace zkušeností stávajících členů s novými pohledy mladých kolegů a celková energie do smysluplné práce. Nový prezident doc. Roman Šmucler má velký potenciál k medializaci Komory a našeho oboru. Bude-li to vše zdárně skloubeno, pak budeme úspěšní. Po prvním společném zasedání mám pocit, že se nové představenstvo stane vyladěným, akčním motorem k prosazení potřeb našeho stavu.

Co vnímáte jako nejpalčivější v problematice provozování zubní praxe?

Pomineme-li dlouhodobou nespokojenost s úhradami za stomatologickou péči, vidím největší neštěstí v bující byrokracii státu, úřadů i pojišťoven. Tato byrokracie dnes dusí naše ordinace, dusí podnikání. Závratně roste potřeba vynucené administrativy – a to nejde jen o informované souhlasy s výkonem, mnohdy zbytečné. Místo abychom v pracovní době ošetřovali naše pacienty, potýkáme se s papíry, sháníme české návody k použití od všech přístrojů, zajišťujeme revizní zprávy na kdeco, zapisujeme teploty ledničky atd.

Další věcí, i když ne tak podstatnou, která mne však dlouhodobě pobuřuje, je legislativou nařízené polepování vstupních dveří a vnitřních prostor ordinace stupidními informacemi. Nestačí ordinační doba – na dveřích musí být i provozní hodiny. Nestačí, že mýt ruce se učíme ve druhém ročníku medicíny, ale musíme mít nad umyvadlem vylepený postup. A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Přebujelé úřady musí generovat další a další nesmysly, aby ukázaly, jak jsou nepostradatelné. A s tím je třeba bojovat.

Vraťme se k úhradám za zubní péči. Jaké řešení preferujete?

Systém úhrad péče v rámci veřejného zdravotního pojištění v dnešní podobě je nedokonalý a neodráží vývoj medicíny. Je třeba iniciovat revizi systému v našem oboru, který má mnohá specifika a kde kosmetický bonus mnohdy převyšuje přínos zdravotní. Je možné namítnout, že zdravotnictví trpí nedostatkem peněz v podstatě v celém světě, ale jak se říká – a co my s tím? My chceme odvádět špičkovou práci a být za ni adekvátně honorováni. Jsou i jiné základní lidské potřeby, než je zdraví, a přesto má u nich trh volnější ruce.

Podle mého názoru je prostě chybné celé pojetí veřejného zdravotního pojištění – to by mělo v co největší míře zajišťovat záchranu života a léčbu, na kterou běžný občan finančně nedosáhne. U méně závažných stavů by pojištění mělo u pacienta v produktivním věku nabídnout jen prevenci a nutnou základní péči, směřující k odstranění problému. Pochopitelně ne však tu nejmodernější. Chci-li něco lepšího, hezčího, měl bych si připlatit nebo se připojistit. To platí z velké části právě pro náš obor. Problém je v tom, že na zdraví se u nás chce připlácet jen málokomu. Povšimněme si někdy v novinách, kolik peněz dohromady naši občané prosázejí v hazardních hrách či utratí za alkohol nebo cigarety. Jsou to ohromující čísla v řádu desítek miliard. Ale připlatit si na zdraví? To se podle většiny našich politiků jaksi nehodí...

Na jaká další témata se chcete v tomto funkčním období zaměřit?

Musíme dále rozvíjet vzdělávání a informační servis pro naše členy s aktuálními údaji nutnými ke zřízení praxe, jejímu provozu, ale i převodu a prodeji. Musíme přivést k životu skutečnou elektronickou verzi LKS s interaktivním vyhledáváním a dobudovat funkční neustále aktualizovaný komorový web plný užitečných informací – musím se přiznat, že stávající nový web mne zrovna nenadchnul a za plně funkční jej rozhodně nepovažuji.

A nejraději bych byl, kdyby se nám podařilo navrátit zubním lékařům onen pocit sounáležitosti – vědomí, že my všichni jsme Komora, samosprávná stavovská organizace, ve které si každý může najít své místo, jak pomoci celku...

16. 10. 2017

LKS 10/2017

Print: LKS. 2017; 27(10): 208

Autor:

Fotografie

  • Ladislav Šolc

Rubrika:

Téma: