Změňme to, co Komoru brzdí
Rozhovor s MUDr. Robertem Houbou, Ph.D., viceprezidentem ČSK pro funkční období 2017 – 2021
Ve vrcholném vedení Komory stojí od 21. září viceprezident, který byl do této funkce zvolen na květnovém sněmu plným počtem platných hlasů již v prvním kole voleb. Tak silný mandát MUDr. Roberta Houbu, Ph.D., zavazuje k tomu, aby využil své dosavadní zkušenosti, které ve stejné funkci získal minulé čtyři roky, a vytěžil z nich to nejlepší pro nový rozvoj Komory.
Jaké změny považujete pro Komoru za nezbytné?
Všechno bude tak trochu jinak. Mění se společnost, prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme, mění se náš obor a mění se i Komora. Z jejího vedení odešel poslední z „otců zakladatelů“ a to je bezesporu ideální čas k úpravám kurzu. Rozhodně však ne otočením kormidla do protisměru. Ponechme vše pozitivní a změňme to, co Komoru brzdí. Je nutné především zefektivnit práci centra, více propagovat Komoru a náš obor navenek, začít využívat moderní informační kanály při komunikaci se všemi věkovými skupinami členské základny – naši kolegové musí vidět, co pro ně Komora dělá.
Potřebné je i nastartování nové, těsnější spolupráce s lékařskými fakultami, odbornými společnostmi i s ostatními komorami ustanovenými ze zákona, neboť řadu cílů, ale i problémů máme společných.
V minulém čísle LKS byl otištěn rozsáhlý rozhovor s novým prezidentem Komory. Je tak trochu problém udělat výčet všech potřebných změn a přitom se po něm neopakovat – potřebu těch nejzásadnějších změn vnímáme velmi podobně.
Funkce se ujali také členové nového představenstva ČSK...
Zdá se, že volba představenstva v podstatě splnila má tajná přání – prakticky poloviční obměna členů, kombinace zkušeností stávajících členů s novými pohledy mladých kolegů a celková energie do smysluplné práce. Nový prezident doc. Roman Šmucler má velký potenciál k medializaci Komory a našeho oboru. Bude-li to vše zdárně skloubeno, pak budeme úspěšní. Po prvním společném zasedání mám pocit, že se nové představenstvo stane vyladěným, akčním motorem k prosazení potřeb našeho stavu.
Co vnímáte jako nejpalčivější v problematice provozování zubní praxe?
Pomineme-li dlouhodobou nespokojenost s úhradami za stomatologickou péči, vidím největší neštěstí v bující byrokracii státu, úřadů i pojišťoven. Tato byrokracie dnes dusí naše ordinace, dusí podnikání. Závratně roste potřeba vynucené administrativy – a to nejde jen o informované souhlasy s výkonem, mnohdy zbytečné. Místo abychom v pracovní době ošetřovali naše pacienty, potýkáme se s papíry, sháníme české návody k použití od všech přístrojů, zajišťujeme revizní zprávy na kdeco, zapisujeme teploty ledničky atd.
Další věcí, i když ne tak podstatnou, která mne však dlouhodobě pobuřuje, je legislativou nařízené polepování vstupních dveří a vnitřních prostor ordinace stupidními informacemi. Nestačí ordinační doba – na dveřích musí být i provozní hodiny. Nestačí, že mýt ruce se učíme ve druhém ročníku medicíny, ale musíme mít nad umyvadlem vylepený postup. A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Přebujelé úřady musí generovat další a další nesmysly, aby ukázaly, jak jsou nepostradatelné. A s tím je třeba bojovat.
Vraťme se k úhradám za zubní péči. Jaké řešení preferujete?
Systém úhrad péče v rámci veřejného zdravotního pojištění v dnešní podobě je nedokonalý a neodráží vývoj medicíny. Je třeba iniciovat revizi systému v našem oboru, který má mnohá specifika a kde kosmetický bonus mnohdy převyšuje přínos zdravotní. Je možné namítnout, že zdravotnictví trpí nedostatkem peněz v podstatě v celém světě, ale jak se říká – a co my s tím? My chceme odvádět špičkovou práci a být za ni adekvátně honorováni. Jsou i jiné základní lidské potřeby, než je zdraví, a přesto má u nich trh volnější ruce.
Podle mého názoru je prostě chybné celé pojetí veřejného zdravotního pojištění – to by mělo v co největší míře zajišťovat záchranu života a léčbu, na kterou běžný občan finančně nedosáhne. U méně závažných stavů by pojištění mělo u pacienta v produktivním věku nabídnout jen prevenci a nutnou základní péči, směřující k odstranění problému. Pochopitelně ne však tu nejmodernější. Chci-li něco lepšího, hezčího, měl bych si připlatit nebo se připojistit. To platí z velké části právě pro náš obor. Problém je v tom, že na zdraví se u nás chce připlácet jen málokomu. Povšimněme si někdy v novinách, kolik peněz dohromady naši občané prosázejí v hazardních hrách či utratí za alkohol nebo cigarety. Jsou to ohromující čísla v řádu desítek miliard. Ale připlatit si na zdraví? To se podle většiny našich politiků jaksi nehodí...
Na jaká další témata se chcete v tomto funkčním období zaměřit?
Musíme dále rozvíjet vzdělávání a informační servis pro naše členy s aktuálními údaji nutnými ke zřízení praxe, jejímu provozu, ale i převodu a prodeji. Musíme přivést k životu skutečnou elektronickou verzi LKS s interaktivním vyhledáváním a dobudovat funkční neustále aktualizovaný komorový web plný užitečných informací – musím se přiznat, že stávající nový web mne zrovna nenadchnul a za plně funkční jej rozhodně nepovažuji.
A nejraději bych byl, kdyby se nám podařilo navrátit zubním lékařům onen pocit sounáležitosti – vědomí, že my všichni jsme Komora, samosprávná stavovská organizace, ve které si každý může najít své místo, jak pomoci celku...
16. 10. 2017
Print: LKS. 2017; 27(10): 208
Autor:
Fotografie
- Ladislav Šolc
Rubrika:
Téma: