LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Profesor Jan Jesenský si po vybudování první české zubní kliniky toužil splnit ještě jedno velké přání – najít vhodnou osobu, která by v jeho díle pokračovala. Hledal ji nejprve mezi svými nejbližšími, ale dcera Milena medicínu studovat nechtěla, její nadání, schopnosti i zájmy patřily literatuře, což zřejmě zdědila po své tetě, spisovatelce Růženě Jesenské. A tak pokračování v rodinné tradici připadlo Jesenského synovcům – Janovi a Jiřímu.

Pamětní deska Jana Jesenského v knihovně Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Jan se již jako medik stal demonstrátorem zubní kliniky. Byl spíše vědecký typ, dosáhl docentury, zaměřil se na protetiku. Ceněná byla jeho monografie „Porcelánové žaketové korunky“. Prakticky založený Jiří se stal vůdčí osobou protetické laboratoře. Byl mistrem ČSR v šermu fleretem, startoval na olympiádě v Berlíně v roce 1936, na Mistrovství světa v roce 1938 získal bronzovou medaili.

Do úspěšné spolupráce obou bratří osudově zasáhla okupace republiky a válka. Oba bratři Jesenští se ihned spojují s ilegálními protinacistickými organizacemi. Navázali spolupráci s parašutisty, kterým pomáhali v přípravě atentátu na Heydricha. Po atentátu o ně pečovali v jejich úkrytu v kryptě kostela v Resslově ulici. Po odhalení úkrytu jsou zatčeni i s manželkami a odsouzeni k smrti. Umírají 24. října 1942 v Mauthausenu. Před vchodem do tohoto kostela připomíná obelisk jména všech popravených pro spolupráci s parašutisty, mezi nimi čtyři členy rodiny Jesenských.

O jejich odbojové práci se zachovalo svědectví Františka Jesenského, jejich otce, který v září 1945 na ministerstvu národní obrany vypovídal o jejich účasti při přípravě atentátu na Heydricha:

„Valčík a Gabčík byli k mému synu přivedeni počátkem dubna 1942. Přivedla je paní Zajíčková, která byla popravena a vyučovala je cizím řečem. Syn Jiří byl s nimi v přátelském styku a jezdíval s nimi po Praze a okolí, hlavně do Štěchovic a na Jíloviště, kde se radili snad o příštích plánech. Se synem Jiřím těsně spolupracoval druhý syn, doc. dr. Jan Jesenský, který, aby to nebylo nápadné, že ho často navštěvuje, nosíval s sebou otisky zubů pro případ alibi. Syn Jiří mně řekl několik dní před atentátem: ‚Tatínku, bude proveden atentát na Heydricha zítra‘, ale nedošlo k tomu. Tak mně to řekl dvakrát. Den před atentátem mi řekl s určitostí, že zítra to bude provedeno. Já jsem odjel s manželkou do Horních Černošic, kde jsem se dověděl v odpoledních hodinách, že byl atentát spáchán. Měli jsme radost, že je Heydrich mrtev, ale bohužel byl jen raněn. Před pohřbem Heydricha řekl mi syn Jiří, že připravují atentát na Hitlera, který se má zúčastnit pohřbu, a to v Ústí n. L., kde měl projet Hitler na pohřeb, a že mají už na to připravené četníky. Jak víme, k tomu nedošlo. Gabčík po pohřbu Heydricha nabízel synu Jiřímu převezení do Anglie, ale ten to odmítl s poukazem na rodiče, že by byli popraveni. Dne 22. června 1942 syn Jiří se se mnou rozloučil u trolejbusu a řekl mi, že čeká zatčení. Od té doby více jsem ho nespatřil, protože dne 23. června 1942 byl zatčen v ordinaci, jeho manželka Sonja Jesenská byla zatčena téhož dne večer při příjezdu z Moravy. Druhý den na to byl zatčen druhý syn doc. dr. Jesenský a jeho manželka byla zatčena teprve 1. července 1942. Všichni byli vězněni na Pankráci, odvezeni do Terezína, pak do Mauthausenu, kde byli všichni popraveni v jeden den, a to 24. října 1942. Oba synové dodávali stravu a denní potřeby okénkem do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde byli všichni parašutisté až do jejich smrti ukrýváni. Já a moje manželka můžeme děkovat všem čtyřem popraveným, že prohlásili při výsleších, že o ničem nevíme. Přesto jsme však byli stále sledováni.“

Tato výpověď Františka Jesenského přináší zajímavé informace o zapojení Jana a Jiřího do odboje, zejména blízkou a dlouhodobou spolupráci se skupinou Antropoid. Překvapivá je také zpráva o plánovaném atentátu na Hitlera, pokud by přijel do Prahy na Heydrichův pohřeb.

Klinika, kterou vedl profesor Jesenský a kde oba bratři působili, se tehdy nacházela na rohu Viničné ulice, v domě zvaném Na křižovatce, který je nyní součástí Neurologické kliniky. Po roce 1945 zubní klinika našla své nové místo v Kateřinské ulici, kde se nacházejí pamětní desky, které bratry Jesenské připomínají. Mramorová pamětní deska Jana Jesenského – po válce byl vyznamenán válečným křížem a byl jmenován profesorem in memoriam – je umístěna v knihovně kliniky. Deska jeho bratra Jiřího, která byla osazena v protetické laboratoři kliniky, byla při nedávné rekonstrukci budovy sejmuta a čeká na své definitivní místo.

Pamětní deska Jiřího Jesenského, původně umístěná v protetické laboratoři pražské stomatologické kliniky.

17. 2. 2019

LKS 02/2019

Print: LKS. 2019; 29(2): S33

Autor:

Fotografie

  • Magdalena Česneková

Rubrika:

Téma: