První den před oficiálním zahájením kongresu byl vyhrazen pro osm předkongresových workshopů. Jejich program zahrnoval aktuální stomatologická témata, např. management periimplantitidy, flapless imediátní zavedení implantátů a provizionalizaci, inovaci jednodenního protokolu v implantologii s imediátním zatížením, funkční aspekty rekonstrukce chrupu a jejich implementaci do plně digitálního postupu (full digital workflow), prevenci neúspěchů v moderní protetice či estetiku a biologii související s implantáty.

Kongres zahájil prof. V. Rutkunas, který vysvětlil, proč se nejvýznamnější zahajovací přednášce říká oxfordská. Tradice vznikla v roce 1975, kdy britská Společnost pro studium protetické stomatologie poprvé řešila založení Evropské protetické asociace, a tehdy bylo navrženo, aby se úvodní přednášce říkalo oxfordská, protože Oxford reprezentoval historicky jedno z nejdůležitějších míst pro vzdělávání ve světě.

Na úvod kongresu se prof. T. Berglundh (Švédsko, Oxford lecture) zaměřil na problematiku periimplantitid. Zmínil, že ročně se ve světě zavede přes 20 milionů implantátů, z čehož pouze ve Švédsku je to 95 tisíc u 40 tisíc pacientů. Zatímco dříve bylo častější ošetření spíše bezzubých čelistí, dnes je více pacientů, u nichž se zavádí jeden až dva implantáty. Definoval rozdíl mezi periimplantátovou mukositidou (krvácení po lehké sondáži bez ztráty kosti) a periimplantitidou (krvácení po lehké sondáži, zvětšující se hloubka chobotů >6 mm při sondáži a ztráta kosti >3 mm). Riziko vzniku periimplantitidy je spojeno s předcházející parodontitidou a horší orální hygienou bez následné dispenzarizace. Vliv diabetu mellitu nebo kouření nebyl jednoznačně prokázán. Pokud pacient nezvládá dokonalou ústní hygienu, je doporučena pouze konzervativní léčba periimplantitidy (kyrety, UZV) bez ATB terapie, bez použití laseru či fotodynamické terapie. Při chirurgické terapii po odklopení laloku se doporučuje použití titanových kartáčů opět bez laseru, výplachu chlorhexidinem a fotodynamické terapie.

Prof. R. Jacobs (Belgie) hovořila o významu umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) ve stomatologii. Její největší přínos spatřuje v možnosti detekce patologického nálezu a separace daného anatomického útvaru, např. z CBCT, za několik málo minut. Potvrdila, že v současnosti existuje 280 různých druhů CBCT, které slouží ze 75 % pro virtuální plánování, zbylých 25 % se využívá pro diagnostiku. Největším benefitem AI je rychlost, přesnost, nestrannost, důslednost a schopnost pracovat 24 hodin denně.

Prof E. Mijiritsky (Izrael) představil příčiny fraktur velkých monolitických ZrO2 konstrukcí v bezzubých čelistech. Důvodem selhání těchto náhrad je nejčastěji tvar spojů (ty je vhodné tvarovat oble), nedodržení pasivního dosedu konstrukce (může být způsobeno digitálním otiskem nebo zakřivením mandibuly i její deformací při funkčních pohybech) nebo tendence ke skřípání zubů. Řešením pak mohou být dělené monolitické ZrO2 konstrukce k zajištění pasivního dosedu se zkouškou náhrady vytištěnou 3D technologií z PMMA nebo monolitické ZrO2 konstrukce tmelené na frézovaném titanovém třmenu.

Prof. I Sailer a V. Fehmer (Švýcarsko) diskutovali o volbě materiálů pro konstrukce kotvené na implantáty z pohledu zubního technika a z ordinačního hlediska. Představili individualizované vhojovací válečky pro vytvoření optimální červené estetiky v situaci, kdy se nezhotovuje provizorní náhrada. Autoři také hovořili o optimální titanové bázi pro monolitické ZrO2 konstrukce sólo korunek. Je vhodné používat stejné báze cylindrického tvaru s retencí, dostatečně vysoké. U můstkových konstrukcí není vhodné kombinovat různé druhy bází. Pokud je to nutné, je lepší navrhnout báze individuální. Jako optimální materiál pro spojení báze a ZrO2 se jeví materiál RelyX Ultimate, pro lithiumdisilikát Multilink® Hybrid Abutment. Předtím je vhodné bázi opískovat 50-μm Al2O3. V současnosti se doporučuje vyleštit cervikální část ZrO2 korunky, která je v kontaktu s měkkými tkáněmi, a teprve nad touto částí materiál glazovat. Zdá se, že pro můstky v laterálním úseku chrupu je monolitická ZrO2 konstrukce z hlediska rizika fraktury materiálu lepší variantou než fazetovaný ZrO2, kovokeramika nebo lithiumdisilikát.

Prof. D. Manfredini (Itálie) představil svůj pohled na bruxismus. Bruxismus je opakovaná aktivita žvýkacích svalů a může se projevit jako zatínání (clenching) nebo skřípání (grinding), kdy jsou zuby v kontaktu, nebo jako stejná aktivita, ale bez zubních kontaktů (bracing a thrusting). V jeho pojetí bruxismus není onemocnění, ale známka jiného onemocnění, nejčastěji obstrukční spánkové apnoe nebo gastroezofageálního refluxu či psychického onemocnění. Představil svůj systém pro hodnocení bruxismu (STAB – Standardised Tool for Assessment of Bruxismus).

Prof. U. Wegmann (SRN) ukázal přínos digitálního obličejového oblouku pro plně digitální postup výroby fixních zubních náhrad a možnosti, jak s jeho pomocí navrhovat dlahy např. v rámci předléčby onemocnění TMK.

Na kongresu EPA byli přítomni i zubní lékaři – protetici z České republiky, kteří zde prezentovali dvě posterová sdělení:

1. MDDr. Jindřich Charvát, Ph.D., MUDr. Jindřich Charvát, CSc., doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D., Mgr. Magdalena Česneková, doc. MUDr. Marie Bartoňová, CSc., MUDr. Lenka Vavřičková, Ph.D.

Optimizing Pre-graduate Education in Prosthetic Dentistry through Multidisciplinary Approaches.

2. MUDr. Lenka Vavřičková, Ph.D., MUDr. Martin Kapitán, Ph.D., doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D., MDDr. Jindřich Charvát, Ph.D., doc. MUDr. Marie Bartoňová, CSc.

The Influence of ARCUSdigma™ 3 for Prosthodontic Digital Workflow of Implant-Supported Restorations.

Obě prezentace byly kazuistickými sděleními. První představovala multidisciplinární přístup při plánování a realizaci celkové rekonstrukce chrupu v rámci výuky budoucích zubních lékařů. Druhá kazuistika popisovala přínos digitálního obličejového oblouku při výrobě konstrukce kotvené na implantáty metodou CAD/CAM.

Program kongresu byl zaměřen na dentální implantologii, gnatologické poznatky pro praxi, digitalizaci oboru stomatologie a zvlášť protetiky, na progresivní technologie, které s sebou přinášejí využití nových materiálů a pracovních postupů za významné účasti umělé inteligence.

Doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D., past-prezident Evropské protetické asociace, je od roku 2021 opakovaně členkou výboru EPA Trustees a na letošním zasedání Annual Business Meeting jí byl předán jako ocenění za více než dvacet let aktivní práce pro obor diplom s čestným členstvím – Honorary Life Membership v Evropské protetické asociaci.

Příští, již 47. kongres EPA se bude konat 19. – 21. 9. 2024 v Polsku (Białystok) pod patronací prof. T. Sierpińske.