LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Rada poskytovatelů zdravotní péče je poradní sbor ministra zdravotnictví České republiky a v současnosti je významnou platformou pro diskuze o koncepčních plánech ministerstva. Předsedou Rady je MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., dlouholetý předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR. Je znám svými jasnými názory na to, jak by zdravotnictví mělo fungovat. A o tom jsme hovořili i pro časopis LKS.

MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D.

V čem vidíte hlavní význam a poslání Rady poskytovatelů zdravotní péče?

Rada poskytovatelů je poradním orgánem ministra zdravotnictví. Jsou do ní nominování zástupci všech segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Začala se scházet za éry ministra T. Julínka, po jeho odchodu z funkce byla její činnost postupně utlumována. Tři poslední ministři (všichni bývalí ředitelé fakultních nemocnic) Radu patrně nepovažovali za užitečnou a nesvolávali ji. Obnovení její činnosti ministrem A. Vojtěchem považuji za krok správným směrem.

Na půdě Rady můžeme diskutovat trendy v úhradě zdravotní péče a komentovat a připomínkovat koncepční plány ministerstva a plátců zdravotní péče. V situaci kolem COVID-19 byla činnost Rady ještě důležitější, než v „době klidu“. Nejprve jsme řešili situaci s distribucí OOPP, poté restart českého zdravotnictví a při posledním jednání kompenzaci škod jednotlivým segmentům. Otevřenou diskuzi v rámci Rady považuji za férovější koncept než lobbing v ministerských a jiných kancelářích.

Jak by se podle vás mělo změnit české zdravotnictví?

České zdravotnictví se bezpochyby mění k lepšímu a pokrok proti době před listopadem 1989 nelze nevidět. Nicméně řada dle mého názoru nutných, ale pro někoho nevítaných změn, dosud provedena nebyla. Namátkou:

  • Posílení role pacienta v systému včetně spoluúčasti alespoň na úrovni průměru EU.
  • Po realizaci tohoto opatření vznik smysluplného připojištění.
  • Redukce počtu a restrukturalizace lůžkových i ambulantních zařízení.
  • Posílení role primární péče včetně přijatelného gate keepingu. Model švédského stolu – možnost neomezené konzumace zdravotní péče je nejen z ekonomického hlediska dlouhodobě neudržitelný.
  • Přesun maxima péče z lůžkových zařízení do ambulancí. Jasná podpora jednodenní chirurgie.
  • Opuštění Seznamu výkonů, který je dle mého názoru nereformovatelný. Místo toho jít cestou agregovaných plateb, „ambulantní DRG“...
  • Zrušení tabulkových platů, které jsou reliktem socialismu a neumožní dostatečně odměnit ty nejschopnější a pro dané zařízení nejpotřebnější.

Jak by se podle vás měla změnit konkrétně ambulantní sféra a měla by se posílit její role?

Ve všech vyspělých zemích je jasný trend přesunout vše, co lze, z nemocnic do ambulancí a v ambulantní sféře od specialistů k lékařům primární péče. Posílení role ambulantní sféry a primární péče deklarovalo mnoho českých ministrů zdravotnictví, jejich skutky tomu ale většinou neodpovídaly. Čestnou výjimkou byli dle mého názoru Tomáš Julínek a současný ministr. Lobbing lůžkových zařízení je u nás opravdu silný, procento veřejných prostředků směřujících do lůžkové péče je u nás dlouhodobě výrazně vyšší než ve většině zemí EU i mimo ni. Pokud chce někdo posílit ambulantní sféru, neobejde se to bez přesunu finančních prostředků k poskytovatelům ambulantní péče.

Sdružení soukromých gynekologů ČR působilo v rámci Koalice soukromých lékařů a nadále spolupracuje zejména s Českou stomatologickou komorou. Kde vidíte společné problémy a zájmy gynekologů a stomatologů?

Ambulantní gynekologové i stomatologové jsou v ČR součástí primární péče. ČSK i SSG ČR dlouhodobě poukazují na nedostatečný objem finančních prostředků směřujících do primární péče. Oba subjekty také nevnímají Seznam zdravotních výkonů jako užitečný nástroj pro platbu za zdravotní péči. Obě organizace také nepovažují spoluúčast pacienta za něco nepřijatelného. Při diskuzích na Radě poskytovatelů i jinde mají obvykle současný prezident ČSK a předseda SSG ČR shodný názor na probíranou problematiku. Věřím, že spolupráce našich organizací se ještě zintenzivní.

Co je naopak pro obě profesní skupiny odlišné?

Například spoluúčast pacienta se v našem oboru prosazuje v ČR poněkud obtížněji, než je tomu ve stomatologii. U stomatologů rovněž nedochází ke kompetenčním sporům s kolegy z lůžkových zařízení. Ty se u nás občas objeví a jsou dle mého názoru zbytečné a oboru škodící.

Gynekologové mohou mít velký vliv při edukaci těhotných žen v rámci prevence zubního kazu a jiných onemocnění v dutině ústní. Věnují se gynekologové v terénu skutečně této otázce?

Obávám se, že většina gynekologů má v této oblasti značné rezervy. Zde vidím jednu z možností na intenzivnější spolupráci našich organizací.

MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D.

Narodil se v roce 1961, je ženatý a má dvě děti. Profesí je gynekolog a v současnosti působí v Centru ambulantní gynekologie a primární péče, s. r. o., v Brně. Zastává řadu postů na odborném a profesním poli: je předsedou České gynekologické a porodnické společnost ČLS JEP, místopředsedou Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP, předsedou Sekce pro kolposkopii a cervikální patologii ČGPS ČLS JEP, členem American Society for Colposcopy and Cervical Pathology, předsedou Sdružení soukromých gynekologů ČR, předsedou Rady poskytovatelů zdravotní péče MZ ČR, členem Komise MZ ČR pro screening děložního hrdla a Komise MZ ČR pro screening nádorů prsu. Pokud čas dovolí, věnuje se svým zálibám, k nimž patří literatura, výtvarné umění a sport (plavání, tenis, golf, cyklistika, vysokohorská turistika, potápění).

20. 6. 2020

LKS 06/2020

Print: LKS. 2020; 30(6): S86 – S87

Autor:

Fotografie

  • Archiv Vladimíra Dvořáka

Rubrika:

Téma: