Spotřeba antibiotik ve vyspělém světě se vymkla jakékoli kontrole a racionalitě. Bohužel, klíčovou roli v tom hrají i stomatologové s 10% průměrnou spotřebou v EU, s extrémy přes 12 %. Výsledkem je epidemie rezistentních mikroorganismů, častější nutnost využívat rezervní antibiotika a kontaminace povrchových vod. To vše zhoršuje zneužívání antibiotik ve veterinární medicíně (v ČR naštěstí spíše menší). Hodně se o tom veřejně mluví, ale chce to činy!

Snad je to medicínskou tradicí stomatologie, že dávkování ATB je u českých zubních lékařů „podprůměrné“. Možná je to pochopením, že primárním lékem na akutní pulpitidu nebo periodontitidu není penicilin, ale potřebná kauzální léčba, typicky endodontická. V mnoha zemích „přiletí“ dříve eRecept, než se nalezne potřebný termín. Ale i tak musíme bojovat s tradicí „zajistit výkon“ a i s technickými obtížemi, kdy při nemožnosti vykázat na pojišťovnu premedikaci mnozí kolegové vybaví pacienta receptem na celé balení, ale až po provedeném výkonu. I tuto zdánlivou drobnost dnes řešíme, aby bylo možno vydat právě potřebnou jednorázovou dávku a dostali jste za to zaplaceno.

Klíčová je ale opora v odborném doporučení. Řada z vás ví, jaké by mělo být racionální dávkování, ale máte strach, abyste nebyli popotahováni v případě komplikací. Proto ČSK připravila v pracovní mezioborové skupině osvědčené z problematiky fokální infekce, která je součástí vědecké rady ČSK, odborné stanovisko představenstva ČSK. Velký dík patří zejména doc. MUDr. et MUDr. Lukáši Hauerovi, Ph.D., z Plzně, který napsal drtivou část textu, stejně tak i kolegům z ČLS JEP a stomatologům. Jejich seznam je uveden pod doporučením k ATB, které je zveřejněno v tomto vydání LKS na str. 8 – 19. Věříme, že to bude dobrý pomocník a cesta k potřebné změně. A už pracujeme na dalších materiálech.