Samozřejmě je třeba vycházet ze zákonných norem: v Německu platí jednak spolkové zákony (sociální zákoník, část V) a jednak ustanovení v té které spolkové zemi. Budu-li hovořit konkrétně o Sasku, pak se musíme zabývat pohotovostním řádem vydaným Saským sdružením smluvních zubních lékařů (něm. zkratka KZV). Právě této organizaci náleží povinnost zabezpečovat pohotovostní službu.

Mimo své ordinační hodiny je každý smluvní zubní lékař povinen zabezpečit dosažitelnost pro akutní pacienty. Týká se to každého, tedy např. i zubního lékaře zaměstnaného na klinice, nebo lékaře, který je zaměstnán ve velké stomatologické praxi.

Zároveň se pro ulehčení této povinnosti zřizují pohotovostní služby o víkendech (včetně těch z různých důvodů prodloužených), o svátcích a popř. v dalších dnech – např. v období mezi Vánocemi a Novým rokem. Taková služba je nastavena vždy v příslušný den od 7.00 do 7.00 hod. dne následujícího. Pohotovostní „mikroregiony“ stanovuje představenstvo KZV tak, aby nedocházelo k přetížení kolegů a aby sloužící lékaři byli k dosažení během přijatelného času. Pohotovost je přístupná pro každého pacienta bez ohledu na to, kde bydlí on sám a kde sídlí jeho ošetřující zubní lékař.

Každý sloužící stomatolog musí být přítomen ve své praxi během výše uvedených dnů od 9.00 do 11.00 hod., dále pak má příslužbu, tedy dosažitelnost pro akutní ošetření. To vše zabezpečuje vlastní zodpovědností.

Ošetření během pohotovostní služby se má omezovat pouze na neodkladné akutní stavy:

• Úrazy týkající se našeho oboru, předcházet by mělo vyšetření lékařskou pohotovostí, aby se vyloučily život ohrožující stavy.
• Postoperační krvácení.
• Horečnaté a hnisající záněty v souvislosti se zuby.
• Otoky v orofaciální oblasti omezující polykání a dýchání.

Tyto poměrně přehledné zásady jsou uvedeny na webové stránce KVZ v rubrice „Pro pacienty“, aby se tak vyjasnilo a vymezilo poslání pohotovostních služeb.

Samozřejmě se ošetřují i další bolestivé stavy jako pulpitidy, parodontitidy apod. Také musíme počítat s bolestivými stavy v zanedbaném chrupu – zde vidíme velké regionální rozdíly. Stejně tak musíme počítat s neobvyklými časy nasazení, např. jsem v pozdních večerních hodinách ošetřoval českého řidiče kamionu.

Sloužící zubní lékař nesmí odmítat pa-

cienty bez průkazu pojištěnce nebo vymáhat předběžné placení. V praxi se samozřejmě vyskytují problémy s pacienty, kteří nejsou místní a nemají průkaz totožnosti. Po ošetření je pacient informován o provedeném výkonu a poučen o nutnosti další léčby u svého zubního lékaře. K tomu automaticky dostává písemnou zprávu.

Další paragrafy zákonné normy se zabývají otázkou zástupů lékařů, osvobozením od povinnosti pohotovostní služby, které se zpravidla a typicky vztahuje na důchodce, uvedena jsou také disciplinární opatření v těchto souvislostech.

Tolik k teorii. A jak to vypadá v praxi...? V Sasku se omezovaly pohotovostní obvody od roku 2011 do roku 2019 z 90 na 54, s cílem snížit frekvenci účasti jednotlivých stomatologů. V každém obvodu je se souhlasem představenstva KZV určen kolega, který je pověřen rozdělováním služeb. Za práci v této funkci dostává odměnu. Představenstvo KZV zastává názor, že je vhodné co nejméně zasahovat do tradičně rozvíjených struktur, a to s jedinou, velmi rozumnou podmínkou – že vše musí fungovat. Výkony hradí sociální nemocenské pojišťovny v rámci obvyklých kvartálních faktur. U každého pacienta lze vykazovat kód 03 s 15 body, tzn. v současnosti cca 18 €. No jo – pamatuji si na řemeslníka, který v neděli vykazoval za své výkony dvojnásobek svého normálního ceníku pro všední den...

Stížnosti ze strany pacientů jsou málo četné, spíše výjimečné. Vztahují se nejčastěji na nedostatečnou možnost kontaktovat zubního lékaře telefonem. Někdy jsou důvodem přehnaná očekávání pacienta, co by měla pohotovostní služba zubního lékaře zajišťovat. Jde např. o takové požadavky, jako je oprava poškozeného provizorního můstku či keramiky.

Shrnutí problematiky je jednoduché: pohotovosti sloužíme ve svých vlastních ordinacích, k praktickému prospěchu našich pacientů. Veškerá organizace pohotovostních služeb pak spočívá v rukou samosprávy.