Co vás přivedlo k oboru dentálních technologií, byla to pro vás profesně jasná volba?

Vždy se mi líbilo spojení technických a uměleckých témat. Fascinuje mě vývoj nových technologií pro obrábění a design konstrukčních prvků náhrad a současně mám rád tu kreativní část naší profese, kde se snažíme, aby náhrada tvarově a barevně zapadla do dané situace. V neposlední řadě jde o dobrý pocit z podílu na zlepšení životní úrovně pacientů, kterým pomůžeme vyřešit funkční nebo estetický problém s úsměvem.

Jaké vybavení zubní laboratoře považujete v současné době za základ pro nabídku vysoce kvalitních služeb?

Počítač. Těžiště laboratoře se po dlouhých desetiletích přesunulo ze stolu s keramikou do softwaru pro design náhrad v počítači. To je obrovská změna, kterou procházíme. Ovšem přes nezastavitelnost této velké změny v chodu laboratoří a všechny výhody s tím spojené to nemusí být pro všechny jednoduchá reorganizace. Nový trend protetiky z celoanatomického Gradual-Triplex-Technology zirkonu přináší menší výkyvy v kvalitě protetických výrobků, větší přesnost, lepší funkci, lepší estetiku, vyšší stabilitu a také menší náklady. Na druhou stranu vyžaduje ochotu ke změnám, reorganizaci celé laboratoře i produktové nabídky. Zubní technici, kteří svoji profesi začali dělat pro vztah k samostatné manuální tvořivé práci bez nutnosti osobní komunikace s pacienty a mají nechuť k digitálním technologiím, nenesou současný vývoj příliš pozitivně. Ale jak jsem už řekl, výhod pro všechny zúčastněné – technika, lékaře, sestry a pacienta – je dlouhá řada, a tak jsou argumenty proti modernímu vývoji čím dál chatrnější. Považuji za své osobní štěstí, že mám změny rád. Vyhledávám je. A myslím, že trochu těžím i z nezvyklé kombinace svých rodičů. Maminka je umělkyně a táta programátor. Pro mě jsou současné změny uvolněním od nekreativních a nedokonalých postupů k systematičtějšímu a preciznějšímu pracovnímu postupu s lepšími výsledky.

Používáte 3D tisk a pokud ano, považujete jej spíše za pomůcku ve své práci, nebo věříte, že v budoucnosti převezme větší roli a třeba nahradí v některých výkonech frézování?

Soutěž v možnostech produkovaných tvarů a nákladech mezi obráběním (frézováním) a aditivní výrobou (3D tiskem) vyhrává tisk na plné čáře. Přidáme-li ale do hodnocení této soutěže o použitelnost v praxi kvalitu výsledného materiálu a přesnost výrobku, tak téměř všechny definitivní výrobky frézujeme. Obrábíme náhrady z precizně a velmi standardizovaně připravených bloků keramiky nebo plastů. Tyto bloky jsou továrně zpracované pod obrovským tlakem, a tak je jejich homogenita, tvarová stálost a povrchová bezchybnost nebo předvídatelnost plánované změny tvaru téměř dokonalá. Oproti tomu tištěný výrobek je vyroben pouze světelnou polymerací velmi tekutého kompozitu bez tlaku a bez testu kvality každého procesu. Já bych tedy definitivní náhradu z osvíceného kompozitu do úst nechtěl. Třeba se to změní, ale osobně používám 3D tisk jen na zkoušky náhrad, modely a pomocné práce. 3D tisk představuje fantastickou možnost, jak levně a snadno vyzkoušet tvar budoucí náhrady. Další vývoj jistě ukáže i nové možnosti využití aditivní výroby.

Využíváte kromě intraorálních skenů v některých indikacích také CBCT skeny apod.?

Od poloviny tohoto roku již do laboratoře Precident přijímáme jen digitální zakázky. Otisky už ne. Intraorální skeny z kvalitního skeneru jsou snazšími, levnějšími a přesnějšími podklady pro většinu fixní protetiky. U některých typů zakázek používáme 3D skeny obličeje. To je obrovská pomoc v orientaci pro správný design i funkci náhrad a diagnostických wax-upů.

Dále dostáváme často kontrolní rentgeny se skenovacím tělískem, což nám u prací kotvených na implantátech pomáhá lépe tvarovat emergence profil.

Jak podle vás ovlivní práci zubního technika umělá inteligence?

Upřímně jsem trochu zklamaný z toho, jak málo se zatím umělá inteligence a strojové učení ve stomatologii využívá. Těším se na vše, co mi ubere práci, kterou nemusím dělat, abych se mohl více soustředit na ty kroky výroby, kde uplatním své schopnosti naplno. Umělá inteligence nám v tomhle může pomoct. Také si myslím, že dentální softwary jsou již natolik rozšířené a nákladné, že bychom si my, zákazníci, svižnější vývoj založený na AI zasloužili.

Kolik času strávíte ve virtuálním prostředí?

Pracuji většinou deset hodin denně a z toho asi sedm hodin virtuálně.

Jak se ve spojitosti s vybavením moderními technologiemi změnila vaše spolupráce se zubními lékaři?

Za poslední tři roky jsme zkrátili čas nutný pro administrativu a komunikaci používáním softwaru pro správu laboratoře. Spolupracující lékaři si zkrátili i čas na odevzdání protetiky díky vyšší přesnosti podkladů z intraorálních skenerů a našim čím dál tím více standardizovaným výrobním procesům. Pro ordinace i laboratoře je důležité, aby byla všechna data a informace k zakázce na jednom místě – na cloudu, kde k nim máme každý přístup v době, která nám vyhovuje. Nikdo z nás už není nadšený, když musí zvedat celý den telefony. Dohledávat kusé informace z různých zdrojů je velmi zatěžující. Mít všechny podklady na jednom spolehlivém místě šetří čas a zmenšuje chybovost zadání i výroby protetiky.

Pokud je frézování přesné a materiály kvalitní, tak je u celoanatomické protetiky ze zirkonu výsledná přesnost bodů kontaktů s antagonisty i aproximálně citelně lepší než při fazetování materiálu na tištěném nebo sádrovém modelu. Představte si, že dříve jsme na konstrukci vrstvili a postupně vypalovali keramiku a glazuru. Po každém kroku jsme museli práci dosadit na sádrový model. To mohlo být třeba 200x na jednu práci. Sádrové body kontaktu se během výroby protetiky mechanicky opotřebovaly. Pokaždé trochu jinak. Nyní nastavíme přesněji dotek v softwaru a ten tak zůstane až do konce. Současné frézované obrobky jsou mnohem přesnější než sádrové modely odlévané z konvenčních otisků. A tak, pokud je to třeba, nedosazujeme už korunky na modely, ale obráceně. Modely upravíme tak, aby na ně CAD/CAM protetika dosedla. Celoanatomická protetika z dat je svojí přesností nadřazená modelům z otisků anebo skenů.

Vnímáte zubní lékaře jako konkurenci, mají-li v ordinaci k dispozici vlastní technologické vybavení pro přímou výrobu některých typů protetických prací, nebo vám to naopak poskytuje větší prostor pro výrobu individualizovaných prací?

To je obsáhlé téma. Ale ve zkratce bych řekl, že vidím smysl v pracovním postupu, kde zubní lékař s pomocí nových softwarů a umělé inteligence designuje náhradu. Lékař pacienta vidí, zná jeho přání a finanční možnosti, stejně jako estetické a funkční požadavky. Je toho hodně. Lékař tedy může rovnou lépe navrhnout tvar náhrady. Tenhle zub delší, tady ubrat růžek anebo upravit bukální koridory u můstku atd. Myslím, že rychlý design přímo v ordinaci je budoucnost. Zvlášť pokud nám umělá inteligence pomůže s funkčními kroky a virtuální realita umožní virtuální zkoušku náhrady ihned při designu.

Naopak strojové i ruční obrábění materiálů, individualizace a finalizace výrobků patří do dílny, tedy do laboratoře. To udělá technik mnohem lépe. Zubní technik má při výrobě protetiky lepší vybavení, zkušenosti a výsledky. Dokonalá výroba navržené protetiky je samostatná a dynamická profese.

Zatím marně hledám smysl v procesu, kde stomatolog po své práci lékaře začne dělat práci technika s polovičním ohodnocením. A často vidíme, že pak lékař vyrobí protetiku, kterou by od technika do té doby nikdy nepřijal. Navíc s mnohem vyššími náklady, než na začátku čekal. Smutné příběhy.

Jestli to myslíme s kvalitou výsledku naší práce jen trochu vážně, máme to už tak dost náročné. Být dobrý zubní lékař je obdivuhodná práce na plný úvazek. Být dobrá sestra, hygienistka také. I my technici se celoživotně vzděláváme a nepřetržitě investujeme do nových znalostí a vybavení. Naši práci nelze nahradit investicí do ordinační frézy a „šikovnou sestřičkou“, chceme-li dosáhnout alespoň průměrné kvality protetiky.

Proč považujete za tak důležitou důkladnou znalost morfologie zubů? Nepomohou zubním technikům s modelací možnosti dostupných technologií?

Znalost morfologie a funkce zubů a jejich částí je pro naši práci základní předpoklad. My technici i zubní lékaři máme mnohem lepší výsledky práce, a ještě zkrátíme čas potřebný k výkonu, pokud dobře porozumíme funkci a morfologii zubů. Je to fascinující téma, ke kterému je dobré se pravidelně vracet. A to i přes značnou pomoc softwaru při virtuální modelaci. Technologie a softwary jsou zatím jen nástroj. Estetiku a funkci tvoříme my.

Nevytrácí se vlivem všech „moderních technologií“ manuální zručnost zubních techniků?

Myslím, že se vzdalujeme od více či méně úspěšných a heroických výkonů, jako je fazetovat můstkovou konstrukci keramikou. Přibližujeme se k předvídatelné, funkčně, tvarově a esteticky dobré každé práci. Z výjimečných úspěchů se stává standardní kvalita. Kreativita zůstává, jen se posouvá směrem od štětce k počítači. O barevném podání nyní rozhoduje schopnost vybrat ten správný blok materiálu, a hlavně chytře umístit obrobek vhodně pro obrábění. Výsledek je ještě potřeba doladit barevně v glazuře, včetně povrchu. Vidím to tak, že kreativní práce přibývá a nezáživné, delegovatelné pracovní kroky přenecháváme softwaru a technice.

Samozřejmě stále bude občas potřeba vyrobit samostatný zub ve frontálním úseku k nerozeznání od vedlejších zubů. To je asi nejnáročnější a nejméně předvídatelný typ práce zubních techniků, která vyžaduje čas, speciální vybavení, znalosti a zkušenost. Zde má ještě smysl fazetovat materiály ručně. Myslím, že časem bude pár specializovaných pracovišť, kam bude možné takové výjimečné zakázky poslat. A je potřeba počítat s několikanásobně vyšší cenou oproti celoanatomické korunce vzorníkové barvy.

Jste dlouhodobě aktivní jako lektor. Na co se při svých přednáškách a školeních zaměřujete?

Dělá mi radost práce pro ČADE (Česká akademie dentální estetiky). Být součástí takové skupiny profesionálů je inspirace v pracovním i osobním životě. Curriculum ČADE je ucelený vzdělávací program pro už tak velmi dobré zubní lékaře.

Nyní jsem se ještě zaměřil na první články vzdělávání - tedy na školy. Ve spolupráci se Střední zdravotnickou školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou v Českých Budějovicích, konkrétně s vedoucím oboru Bc. Vladimírem Špačkem, jsme zorganizovali a realizovali několik školení pro odborné učitele tohoto typu škol. Učíme je práci se softwarem Exocad pro design náhrad, aby mohli začít a naplno rozvinout výuku v digitálním světě. Letos jsme poskytli 62 celodenních školení pro učitele zdarma.

Také jsem začal poznávat vzdělávání mediků. Mám několik přednášek na 1. LF UK v Praze v českém i anglickém jazyce. Připravit si svá oblíbená témata z pohledu mediků vyžaduje nové úhly pohledu. Je to velmi zajímavé. Tématem mých přednášek jsou plánování estetických rekonstrukcí, modelace v CAD programech, morfologie a okluzální kompas.

Zubní technici jsou obvykle lidé velice tvořiví. Věnujete se nějakým tvořivým aktivitám i ve volném čase, nebo ho trávíte úplně jinak?

Má práce a zajímavosti s ní spojené mi zaberou většinu času. Potřebu tvořit využívám pro přípravu přednášek. Volný čas trávím nejraději s rodinou. Rád se projdu po horách, projedu na motorce nebo s partou kamarádů na kole.

Jakub Hošek

V r. 1996 ukončil studium oboru Zubní technik na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické, Alšovo nábřeží, Praha. Od té doby pracoval v několika zubních laboratořích pod českým i německým vedením. V letech 2000 – 2003 cestoval v zahraničí, nakonec pracoval rok ve Velké Británii jako specialista na dentální keramiku v zubní laboratoři Advanced Dental Laboratories. Po návratu v r. 2003 založil zubní laboratoř Precident. Zde se soustředí na celokeramické práce a estetické rekonstrukce kotvené na zubech i implantátech. Publikoval několik článků a prezentací u nás i v zahraničí. Zorganizoval celodenní vzdělávací akci Zirkonia Session, pracoval jako Country Specialist a odborný poradce pro mezinárodní firmu Kulzer. Podílel se na vývoji globálně úspěšné keramiky Heraceram 750. Je certifikovaným členem ČADE a jedním z lektorů Curriculum ČADE. Přednáší na 1. LF UK a vede vzdělávací projekt Dental Morphology Sketching – vzdělávání pro zubní lékaře, techniky a odborné