V posledních měsících se točíme kolem úprav klíčových zákonů a ústředním bodem jednání představenstva ČSK byla odpověď na protinávrh Ministerstva zdravotnictví ohledně zákona č. 48/1997 Sb. Ukazuje se, že by bylo možné realizovat „doplatkovou fotokompozitní výplň“. Tedy aby stát hradil v souvislosti s útlumem a možná i zákazem amalgámových výplní nejenom fotokompozity u dětí zcela, ale i částečně u dospělých. Má to dvě „ale“. Při projednávání se nikdo netají možností zastropování maximální ceny, jakkoli si to nelze prakticky příliš představit. Dá se jednoduše říct, že kupříkladu jednoploškový fotokompozit má stát x Kč. Jenže podmínky u jednotlivých zubů, pacientů, ordinací, měst a krajů jsou natolik variabilní, že to jde udělat násilně, nikoli však spravedlivě. Za radostí z možnosti umožnit pacientům „kombinovanou úhradu“ se skrývá obava, aby nebyli omezeni ti, kdo se snaží o vysokou kvalitu.

Z materiálu úplně vypadla plně hrazená výplň. Víme, že mnozí vždy říkali: „Můžou si za kazy sami.“ Leč je opravdu mnoho pacientů, kteří jsou chudí a peníze z nich těžko někdo dostane. Vypadá absurdně, že by měla zůstat „plně hrazená varianta“ u endodoncie, ale neplatila by se kompletně žádná výplň. Není pochyb, že řada pacientů by prostě odkládala ošetření až do extrakce. Je to eticky sporné a představuje to i ekonomické ztráty u kolegů poskytujících zejména „sociální stomatologii“.

V návrzích Ministerstva zdravotnictví se naopak objevil třeba kofferdam jako hrazený (výkon?, materiál?). Nepochybně je to součást řady ošetření – a to bychom už mohli zvlášť účtovat například klínek nebo matrici. Představenstvo s tím proto nesouhlasilo.

Jistě dobrá je varianta úhrady pečetění fisur, ovšem prý jednou za život na všechny zuby. Tedy by se nesmělo vybírat v hotovosti, ale pacient by měl jakýsi jednorázový, avšak co se počtu zubů týká široký nárok. Jaká bude cena? Budeme pečetit i zjevně ničím neohrožené zuby a jak se to bude kontrolovat?

Nepochybně se ping-pongem mezi Ministerstvem zdravotnictví a ČSK blížíme k modernějšímu pojetí zubního lékařství, nicméně s každou odpovědí vyvstává řada nových otázek. Představenstvo zformulovalo odpovědi na řadu návrhů v ortodoncii (podpořili jsme zcela návrhy ČOS), v protetice i kariologii.

Odešly i naše připomínky k „zákonu o poskytovatelích“ a směřujeme k dalším osobním a písemným jednáním.

Vyjednavačům ze Zubohradu se podařilo dosáhnout posunu u VZP nad rámec úhradové vyhlášky pro rok 2024, což dosud prošlo jen u některých „svazových pojišťoven“. Od ledna 2024 dojde i k významnému navýšení v protetice. Jednání se všemi zdravotními pojišťovnami o přesném znění úhradových dodatků dál pokračují. A už chystáme dohodovací řízení na rok 2025...

Materiál vědecké rady ČSK týkající se antibiotické profylaxe, který je velkou částí tohoto vydání LKS (str. 8 – 19), byl schválen jako Odborné stanovisko představenstva ČSK a bude zaslán sněmu ČSK ke zvážení, zda ještě nezvýší jeho závaznost tím, že ho přijme za svůj.

Pokračují bohatá jednání o aprobacích, aprobační praxi (upraven program) a zejména kompetencích nelékařů, kde došlo k dohodě s Asociací dentálních hygienistek ČR. Jednáme s Komorou zubních techniků ČR o jejich problémech směrem k SÚKLu a o kompetencích těchto členů dentálního týmu.

Ještě že po tomto bohatém jednání proběhly na Vyšehradě Vánoce českých stomatologů, kde byla také chvilka si popovídat s kolegy z celého Česka. A pak jsme se večer vrátili k dalším diskuzím, co vše ještě posuneme v roce 2024, než náš mandát začne mířit do finále.

O lednovém jednání představenstva ČSK budeme informovat v následujícím LKS č. 2/2024. Další pravidelné zasedání představenstva ČSK je plánováno na 16. 2. 2024.