LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Zatímco v Praze zněla při našem předsednictví EU neustále klasická hudba (snažili jsme se prezentovat jako země s velkými tradicemi zejména 19. století), Švédsko nasadilo, kde to jen šlo, skupinu ABBA a novější a novější kapely, čímž se dodal všem zákulisním jednáním mnohem větší šmrnc, neformálnost a z toho plynoucí tah na bránu. Tu modernost v hudbě zmiňuji i proto, že Švédsko mnohem víc hledí do budoucnosti – a není to jenom mnohem vyšší stupeň elektrizace automobilů, nebo třeba to, že už nevidíte švédské mince a bankovky, protože vše je elektronické. Jde zejména o skandinávskou navázanost na technologický pokrok, a to v dobrém i špatném z hlediska stomatologie.

Ve dnech 26. – 27. 5. 2023 proběhlo ve Stockholmu zasedání CED – Council of European Dentists. Z bohatého programu je třeba vidět hlavně velkou obavu o budoucnost oboru, kterou vyjadřovala řada delegací. Všudypřítomná byla otázka, jak se náš obor promění a co z něj časem bude. Ve všech západních zemích je veliký tlak korporátní stomatologie.

DIY stomatologie?

Rychle postupující novinkou je „Do it yourself – DIY stomatologie“ nejenom v ortodoncii, ale třeba i v bělení zubů. V řadě zemí je už poměrně obvyklé, že pacient, který chce kupříkladu srovnat (ze svého laického pohledu) toliko kosmetickou vadu, navštíví skenovací centrum, které pošle data „kamsi“, a odtud přijdou pacientovi alignery s návodem k použití.

Právně řečeno, pacient si sám kupuje pomůcky. Všechny regulace stomatologie, které jsou postaveny na tom, kdo smí a kdo nesmí léčit jako stomatolog, jsou tím obejity. A obejití to je – vždy nějaký odborník musel toto vše navrhnout. Řada politiků vysloveně podporuje názor, že pacient si může koupit, cokoli chce, na svoje riziko v mezích obecných regulací EU. Tedy že můžeme regulovat jen lidi, kteří se prohlašují za odborníky – stomatology.

Rozumí se, že řada takto nakoupených ortodontických alignerů je levnějších, a rozumí se také i nemalé množství komplikací. V některých zemích novináři natočili reportáže, kde ukázali špatné výsledky léčby. Zájem médií ale opadl, když řada pacientů prohlásila, že si od začátku byla vědoma mnohem většího rizika, pokud se léčí sami. Leč vzhledem k vysokým nákladům na stomatologii se rozhodli toto riziko podstoupit. Firmám nabízejícím výrobky se nic nestalo. Vlna takových diskuzí prošla přes USA a následně přes Velkou Británii. Nyní je třeba ve Španělsku nebo ve Spolkové republice Německo. Jádrem sporu je spolupráce některých ortodontistů s takovými firmami. Svůj díl chtějí nejen laboratoře, ale i laické firmy.

Musíme řešit informovanost pacientů. Jde o to, aby se lékaři nepodíleli na DYI stomatologii jen proto, aby obešli pravidla.

Samodiagnostika?

No a pak je tu samodiagnostika, která počínala v ortodoncii pro monitoraci pacientů, ale se zlevněním technologií bude pronikat stále častěji i napřímo k pacientům. Možná je to cesta k větší informovanosti o svém zdraví, možná se dále rozšíří DIY stomatologie. Pracovní skupiny CED přemýšlejí, kde najít hranice mezi stomatologií a jakýmsi ošetřováním laiky. Jak zajistit bezpečnost. Na plénu CED by se vše mělo znovu objevit v listopadu 2023.

Korporátní stomatologie?

Dále je tu rozpínající se korporátní stomatologie nikoli nepřipomínající rozmach lékárenských sítí. Řada bohatých investorů postaví, typicky v konfliktním scénáři, velké stomatologické zařízení v blízkosti stomatologického zařízení organizovaného zubními lékaři. Jsou schopni nějakou dobu držet poměrně nízké ceny – a pak odkoupí od zubních lékařů, relativně lacino, zařízení s tím, že ceny pak opět zvednou.

Je to proces, který jsme viděli v lékárnách, kdy velmi lukrativní lékárna vlastněná lékárníkem v Praze, Brně byla obvykle velkým poukazem na to, aby se otevřela pobočka nějakého řetězce ideálně hned naproti nebo za nejbližším rohem. V Německu se pokusili tuto situaci řešit nejrůznějšími regulacemi, dokonce se jim podařilo v některých spolkových zemích dosáhnout toho, že nemohou vznikat nová stomatologická zařízení. Leč řada investorů to obchází tím, že dramaticky zvětšuje stávající kapacity, tj. koupí třeba jednu stomatologickou soupravu a udělá z toho zařízení o sedmi soupravách. Ale obnovují se třeba i před deseti, patnácti, dvaceti lety zaniklé nemocnice a staví se tam velké polikliniky s tím, že zařízení nevzniklo, jen po určité době uzavření „se obnovilo“.

Tohle všechno zatím v ČR více méně jen slyšíme. Řetězce zubních ordinací jsou tady zatím nemnohé. Ne úplně dobře se jim daří, zejména proto, že v ČR vtrhly na trh prémiových služeb, kde většina pacientů ocení vztah ke konkrétnímu zubnímu lékaři. Ale jakmile se budou zaměřovat na trh služeb pro střední a nižší třídu, budou nepochybně více úspěšní.

Jsme připraveni?

Nástup umělé inteligence, nástup digitálních technologií otevírá stomatologii širšímu okruhu lidí, zlevňuje stomatologii. Je velmi důležité, abychom my, zubní lékaři, nabízeli špičkovou kvalitu a zároveň rozumnou cenu, protože pokud se na trhu objeví konkurence s nižší cenou při nejasné kvalitě (ta se složitě měří), může být náš business model ohrožený.

Zubní lékaři by se měli do budoucna soustředit na obchodní stránku své práce, aby se zefektivnili, aby se připravili na zcela jinou situaci. Spoléhat, že stát bude chránit náš monopol, že bude úspěšně bojovat za to, abychom měli chráněný trh před někým, kdo nemá atestaci, osvědčení, oprávnění, s tím nelze v populistické společnosti tak úplně počítat. Zubních lékařů je v ČR necelých devět tisíc, pacientů jedenáct milionů.

CED se snaží vytvořit poziční dokumenty pro jednání s Evropskou komisí jak na téma DYI stomatologie, tak na téma řetězců a velkých korporací. Je třeba pracovat na složení dentálního týmu, protože je kriticky důležité, aby bylo jasné, kdo smí a nesmí pracovat ve stomatologických ordinacích. Jednání budou pokračovat na podzim, ale musíme si mezi tím udělat spoustu domácích úkolů právě u nás doma. Svět na nás nepočká.