Je nepochybné, že popsaná opatření zvyšují náklady ordinace. Nejde jen o náklady na samotné použité ochranné prostředky či dezinfekční přípravky, ale i (a možná především) o zvýšené časové nároky, které popsaná opatření vyžadují. Přenesení těchto nákladů na pacienty však není jednoduché a v některých případech je nepřípustné.

Jde-li o pacienta, kterému má být poskytnuta zdravotní služba hrazená ze zdravotního pojištění, je vyžadování jakéhokoliv poplatku souvisejícího s dezinfekcí zcela vyloučeno. Opatření k zamezení přenosu infekce při poskytování zdravotních služeb nelze od péče hrazené ze zdravotního pojištění oddělit, jsou přímo její součástí. Jakákoliv úhrada pacienta je v těchto případech vyloučena. Postup, kdy smluvní poskytovatel vybere poplatek od pacienta a pacient jej pak nárokuje u zdravotní pojišťovny, je nezákonný a zdravotní pojišťovny postupují správně, pokud jej odmítají.

V případě zdravotních služeb nehrazených ze zdravotního pojištění lze zvýšené náklady na dezinfekci či na ochranné pracovní prostředky zahrnout do cenové kalkulace. Je však přitom nutno dodržet všechny postupy vyplývající z cenových předpisů.

V praxi se vyskytly extrémní případy, kdy poskytovatelé požadovali po pacientech, aby ochranné pracovní prostředky a dezinfekční přípravky (konkrétně se jednalo o respirátory a o přípravek na dezinfekci úst) obstarali a do ordinace přinesli sami. Takový postup je samozřejmě z mnoha důvodů nezákonný a nelze jej aplikovat ani ve výjimečné situaci.