LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Strach z bolesti, nemoci, smrti, ztráty pohyblivosti nás provází celý život. Dostupnost a bezplatnost lékařské péče se proto logicky řadí k základním charakteristikám vyspělého bohatého státu. Je to jednoznačně něco, co je vnímáno jako dobrodiní pro občany a jakékoliv náznaky o změnu považuje veřejnost za zlo. Jenže je ale absolutně bezplatná péče možná?

MUDr. Zdeněk Poledna, dlouholetý člen redakční rady a jeden ze zakládajících členů Komory.

Ovšem že není. Služby, které poskytujeme, mají své příjmy a výdaje a naše práce má svou účetně vyčíslitelnou cenu. Jestliže od státu prostřednictvím systému zdravotního pojištění dostáváme za práci cenu nižší, než je cena skutečná, což je často, přicházejí v úvahu pouze dvě varianty. Buď práci odflákneme, abychom se vešli do časového limitu, tedy do státem vnucené ceny, nebo tyto ceny dotujeme z plateb platících pacientů. Obě varianty jsou nepřijatelné. Zlé. Mám samozřejmě na mysli varianty v rámci zákonnosti. O aktivitách mimo tento rámec neuvažuji, to je úplně jiný příběh.

Napadlo mě podívat se na tuto problematiku pod zorným úhlem dobra a zla, tedy jednoduše a selským rozumem. Není mým cílem ekonomická analýza, to by bylo nošení dříví do lesa. A na tomto místě tedy nyní položím otázku: Jestliže na nás někdo z titulu své funkce vytváří hrubý nátlak, abychom své služby prodávali hluboce pod cenou, a zapřísahá se přitom veřejným blahem, jedná se o dobro nebo zlo? Když si navíc nota bene odmítá připustit, že nízká cena obvykle i generuje nízkou kvalitu, která dopadá na pacienty?

Ve skutečnosti ti, kteří zde určují pravidla hry, tento problém znají, ale navenek jej potměšile ignorují. Neustále od nich slyšíme, že bezplatná péče je dobro a tečka. I když na druhou stranu je zajímavé, že z výsledku posledních voleb by se dalo usuzovat, že poptávka voličů po „zdraví bez poplatků“ povážlivě klesla a že nově vznikající politické subjekty tuto problematiku nevyhrocují.

Máme možnost velký podíl své práce prodávat za skutečnou cenu, a to zcela legálně. Je potěšitelné, že hodně z nás to tak i dělá, přičemž prospěch pro pacienty i pro nás je jednoznačný. Chtěl bych, aby ti, kteří se přímých plateb bojí, si uvědomili, že chtít po pacientovi peníze za (dobře vykonanou) práci není zlo. V mnohých z nás nejspíš stále hlodá červíček pochybností, zasazený do našich duší cílenou propagandou, trvající již několik desetiletí. Kolikrát si možná někdo v duchu říká, když si vykalkuluje cenu a sdělí ji pacientovi: Já hyena! Já vydřidu ch! Takových peněz! Zvlášť od kolegů dříve narozených lze občas slyšet názor, že přímé platby jsou nemorální, jen jakési pouze trpěné zlo. Mívají také občas zlý pohled na mladší kolegy, pracující za adekvátní cenu, aby svým pacientům mohli poskytnout tu nejlepší péči, jakou dovedou.

To, že si občas nějaký nespokojenec stěžuje, nebo nějakou marginální kauzu rozmázne v médiích, nic nemění na tom, že s rozvojem našeho oboru a zvyšující se kvalifikací mnohých z nás i přibývá spokojených a kvalitně ošetřených pacientů. Ti si nestěžují, ti jsou pro politiky i média nezajímaví. Rád bych ještě připomenul známý fakt, že většina pacientů neprojevuje nespokojenost s platbou jako takovou, ale nemají rádi situaci, kdy mají pocit, že jsou zahnáni do kouta a nemají jinou možnost. Když je pacient přesvědčen, že za své peníze dostane nějakou prospěšnou věc, v našem případě zdravé zuby, nemá s platbou nejmenší problém. To jim ale musíme vysvětlovat my, z toho se nelze vyvléknout. Což platí všude, nejen ve stomatologii. Dobro? Zlo?

Přátelé, zkusme občas kontemplativně nahlédnout do svého nitra a v klidu popřemýšlet, co je v konečném důsledku dobré a co je zlé. Jakkoliv tyto pojmy mohou být relativní. Doporučuji oprostit se přitom od jednoduchých pouček, často používaných jako útočné zbraně pod praporem humanity a etiky. Žijeme v době, kdy se ve jménu dobra dějí věci často velmi ošklivé. Uvědomme si, že pacienty léčíme my, nikoliv stát nebo úřady, a nám náleží právo rozhodovat, co je dobré a co je zlé.

Své názory a reakce zasílejte na e-mail: zakova@dent.cz nebo poštou na adresu redakce časopisu LKS.

8. 4. 2018

LKS 04/2018

Print: LKS. 2018; 28(4): S50

Autor:

Fotografie

  • Ladislav Šolc

Rubrika:

Téma: