Paní doktorko, jak jste se dopracovala k nápadu vystoupat na Mount Everest?

Příroda a hory mě fascinovaly od dětství. S rodiči jsme hodně sportovali a cestovali, ale možnosti byly samozřejmě omezené. V roce 1997 jsem se poprvé zúčastnila větší expedice do Kolumbijských hor a cestování, horolezectví a hlavně poznávání nových míst mě pohltilo. Od té doby jezdím po celém světě, každý rok se těším, až zase vyrazím na nějakou „cestu“. Následovaly expedice s kamarády na Mont Blanc, Kilimandžáro, Pico Orizaba, Chimborazo, Cotopaxi... V roce 2013 jsme vylezli na Carstenz Pyramid v Západní Papui. Je to nejvyšší hora Austrálie a Oceánie. Lezli jsme tam v rámci mezinárodní expedice a několik horolezců z naší skupiny již na Mount Everest vylezlo. Tam jsem si poprvé uvědomila, že je můj sen reálný. Věděla jsem, že to chce nějaký čas, až budou moji synové větší a budu moct odjet na delší dobu, ale hlavně jsem si ještě chtěla vyzkoušet vyšší nadmořské výšky a schopnost aklimatizace. V roce 2022 jsem vylezla na Aconcaguu (6961 m n. m.) jen s kamarádkou a připadalo mi to celkem lehké, a to rozhodlo.

Byla příprava na expedici náročná a jak jste ji zvládla skloubit s prací zubní lékařky?

Celý život sportuji, prakticky denně běhám, jezdím na kole, plavu... Vlastní příprava tedy pro mě nic moc nezměnila, jen posledních pár měsíců byla intenzivnější. Víkendy jsem celou zimu trávila na skialpech, přidala jsem nějakou posilovnu a otužování v Úhlavě. Jinak denně tak dvě hodiny běhu nebo jízdy na kole. To se dá při práci zvládnout úplně v pohodě, navíc si vyčistím hlavu a pak mě i víc baví „vrtat“. Moji kluci (18 a 20 let) sportují také hodně, tak jsme se užili ještě víc, protože jsem jim konečně trošku stačila.

Kdo všechno byl součástí vašeho týmu?

Jednalo se o mezinárodní expedici, většina horolezců byla z Kanady a USA, z České republiky jsem byla sama.

Zmínila jste přípravu se syny, nechtěli se zúčastnit výstupu spolu s vámi?

Kluci zatím zkušenosti na takový výstup nemají a dělají vrcholově atletiku. Uvidíme v budoucnu, co je bude bavit...

Jak dlouho celá výprava trvala, včetně času potřebného pro aklimatizaci?

Celá akce trvala sedm týdnů. Začíná se krásným trekem z Lukly (2860 m n. m.) do základního tábora pod Everestem (5400 m n. m.). Prochází se nádhernou krajinou, nepálskými vesničkami, poznáváte místní lidičky, kulturu, na cestě je spousty modlitebních míst, stúp, čortenů, všude vlají modlitební vlaječky, přechází se visuté mosty a ty krásné vysoké kopce se přibližují... Postupně během osmi dní jsme nabírali nadmořskou výšku. Pak jsme měli aklimatizační výstup na Lobuche East (6120 m n. m.) a před samotným výstupem proběhla tzv. „rotace“. To jsme si stavěli výškové tábory C1 a C2 a vynášeli si věci do campu C2. Vylezli jsme i do C3 (7200 m n. m.). Pak jsme sestoupili zpět dolů a odpočívali a čekali na počasí. Ve volném čase jsme lezli na okolní kopce a vyhlídky, a hlavně trénovali techniku lezení v ledu.

Jaký byl průběh výstupu, zažila jste během něj nějaké těžké chvilky, kdy jste pochybovala, zda jej dokončíte?

Nejsem „vzdávací“ typ, takže otočit to mě nenapadlo. Cestou jsou čtyři výškové tábory, C1 (6100 m n. m.), C2 (6400 m n. m.), C3 (7200 m n. m.) a C4 (7950 m n. m.). Vrcholový den byl 5. den od startu z base campu. V noci nám sněžilo a byl vichr, ale po půlnoci se počasí uklidnilo. Za 8,5 hodiny jsem byla na vrcholu. Bylo nádherně, svítilo sluníčko, výhledy na okolní kopce neuvěřitelné...

Co pro vás byl nejsilnější zážitek?

Určitě stát na vrcholu, kde opravdu vidíte, že „výš už to nejde“.

Jak se provádí ústní hygiena během takovéto výpravy?

Chichi... Ústní hygiena je to nejmenší! Kartáček a malou pastu vynesete všude. Super vychytávkou jsou vlhké kapesníčky, těmi se krásně umyjete a na závěr si ještě vyčistíte boty. Vlasy sněhem – když už to musí být. Na čurání ve stanu máte speciální lahev a na „ostatní“ uzavíratelné sáčky, které se snáší dolů stejně jako všechny odpadky, aby kopec zůstal čistý.

Plánujete zdolat nějaké další vrcholy?

Určitě, na zemi je spousta krásných míst, která bych chtěla vidět – a už se na to těším.

MUDr. Eva Perglerová

V letech 1992 – 1998 studovala stomatologii na LF UK Plzeň. Poté v roce 1998 nastoupila na Stomatologickou kliniku LF UK v Plzni. Od roku 2008 provozuje soukromou zubní ordinaci v Přešticích se zaměřením na praktické zubní lékařství, parodontologii a implantologii. Stále se jeden den v týdnu věnuje výuce mediků pro LF UK a FN Plzeň.

Fotogalerie