LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

V říjnu oslaví Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové 70. výročí svého založení. S její existencí je těsně spojena také výuka stomatologie. Obdobnými slovy, samozřejmě kromě číslovky, jsme před dvaceti lety v LKS uváděli první velkou reportáž ze Stomatologické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové u příležitosti jejího padesátiletí v roce 1995. V průběhu let jsme v LKS publikovali řadu dalších článků, které dokumentovaly zásadní etapy rozvoje této kliniky a její klíčové momenty. Letos jsme se na klinice opět sešli jak s jejími současnými představiteli, tak i dvěma předchozími porevolučními přednosty, kteří se významně zapsali do historie tohoto klinického pracoviště. Dnešní reportáž je proto určitou bilancí toho, jak se vize přednostů prolínají do současného života kliniky a především do její budoucnosti.

Dlouholeté problémy s roztříštěnými a nevyhovujícími prostorami pro zubní lékařství vyřešila až rekonstrukce budovy, která od r. 2002 patří výhradně Stomatologické klinice LF UK a FN v Hradci Králové.

Trocha historie

Pracoviště s názvem Klinika zubní vzniklo v r. 1945 v přímé souvislosti se zřízením královéhradecké pobočky tehdejší LF UK. Jeho vedením byl pověřen z Prahy přišedší doc. MUDr. Karel Měšťan. Klinika sídlila v areálu nemocnice v přízemí dnešního ředitelství a sestávala ze dvou ambulancí. Na počátku 50. let minulého století se pracoviště přesunulo do bývalé Městské nemocnice. Zpět do hlavního areálu fakultní nemocnice ho přivedly až rozsáhlé výukové změny na konci 50. let. Výsledkem velkého úsilí tehdejšího přednosty (1951 – 1977) prof. MUDr. Leona Sazamy, DrSc., byl zisk zvýšeného přízemí, suterénu a několika místností ve 2. podlaží v jednom z křídel dnešního pavilonu Gynekologické a porodnické kliniky v letech 1958 – 1959. V souvislosti s rozšiřující se preklinickou výukou se s prostorovými problémy a roztříštěností pracovišť kliniky potýkali i další přednostové, prof. MUDr. Lubor Novák, DrSc. (1977 – 1987), a doc. MUDr. Jaroslava Kvapilová, CSc. (1987 – 1989). Po roce 1989 však stála klinika na nové „startovní čáře“. Bylo třeba řešit zejména koncepci výuky studentů a přebudování kliniky v horizontu otevřených možností moderní světové stomatologie.

Nový směr výuky stomatologie

Prvním porevolučním přednostou královéhradecké stomatologické kliniky se stal doc. MUDr. Jiří Bittner, CSc. (1990 – 1996). Na toto období při našem letošním setkání vzpomíná:

„Najednou bylo všechno jinak. Rázem se klinika úplně proměnila personálně, bývalé vedoucí pracovníky nahradili ti, kteří před tím byli z různých důvodů v ústraní. Někteří zkušení lékaři začali odcházet do privátu, doslova se rozpadlo protetické oddělení. Vybavení kliniky bylo nedostatečné a naprosto zastaralé, k tomu nevyhovující prostory kliniky, roztříštěné na několika místech. A v r. 1995 došlo z technických důvodů k uzavření operačního traktu nacházejícího se v suterénu dnešního pavilonu Gynekologické a porodnické kliniky. Našel jsem v archivu čtvrt století starý dopis od profesora Sazamy, v němž už tehdy upozorňoval na problém s provozem lůžkového oddělení… Vedení FN v 90. letech bylo první, které se situací vážně zabývalo. Naše lůžkové oddělení se přesunulo do pavilonu neurochirurgické kliniky s tím, že do budoucna se bude hledat komplexní řešení tohoto problému.

To, co ale bylo po roce 1989 zcela zásadní, byla otázka koncepce výuky stomatologie. Tehdy jsme věděli jen ze zahraniční odborné literatury, jaké jsou léčebné, materiálové a diagnostické možnosti, ale neměli jsme nic, natož praktické zkušenosti. Každého vedoucího oddělení jsem vyzval, aby sepsal, co by potřeboval změnit. V podstatě to znamenalo kompletní rekonstrukci všech oddělení kliniky. A především stanovení směru, kterým se má ubírat výuka studentů. Mojí vizí bylo převzít vše pozitivní ze zahraničních, zejména amerických dentálních fakult. To znamenalo zahrnout do výuky vybrané a pro zubní praxi potřebné poznatky ze všeobecné medicíny a soustředit se na praktickou výuku. Nemělo však jít o čistě dentistické studium. Věděli jsme, že je řada předmětů, které bychom měli začít vyučovat – například široce pojatou nauku o okluzi, stomatologicky zaměřené pojetí imunologie, orální biologii, histologii, patologii a radiologii apod. Potýkali jsme se také s tím, že prakticky nebylo z čeho učit, učebnice byly zastaralé. Snažil jsem se svoji vizi postupně uvádět do života. Začínali jsme např. důkladně učit propedeutiku, v r. 1991 jsme zahájili výuku preventivní stomatologie. Navázali jsme na dlouholetou tradici v ošetřování hendikepovaných pacientů a také jsme, jako první v republice, otevřeli rekvalifikační kurs pro zubní instrumentářky.

S velkým uznáním ovšem musím konstatovat, že vizi moderní koncepce výuky dovedli k uchopitelné a použitelné formě v podobě nového kurikula až mí nástupci.“

Klinika zamířila do Evropy

Na úsilí doc. Jiřího Bittnera navázala přednostka doc. MUDr. Věra Hubková, CSc., která stála v čele kliniky v letech 1996 – 2007. Stanovila si tři hlavní úkoly: 1. získat odpovídající prostory a vybavení pro stomatologickou kliniku, 2. vytvořit novou koncepci výuky a 3. získat pro stomatologii odpovídají postavení v rámci FN a fakulty. O tom, jak se jí to podařilo, jsme psali již v LKS č. 5/2002 v reportáži s titulkem „Královéhradecká klinika zamířila do Evropy“. Jak toto období vidí doc. Věra Hubková dnes s odstupem let?

„Měla jsem tehdy velké štěstí na přímé nadřízené. Děkan královéhradecké LF UK prof. MUDr. Ivo Šteiner, CSc., a ředitel FN Hradec Králové doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., nám ve všem, čeho jsme chtěli dosáhnout, vyšli vstříc.

V r. 1997 rozhodlo vedení FN HK o přidělení a rekonstrukci celé budovy bývalé kuchyně a jídelny pro potřeby stomatologické kliniky, zejména v důsledku trvale vzrůstající potřeby léčebné péče i objemu výuky. Rekonstrukce ale začala až v prosinci 2000 a trvala něco málo přes rok. Budova stomatologické kliniky byla slavnostně otevřena 1. 3. 2002, ovšem lůžkové oddělení muselo z prostorových důvodů nadále zůstat na neurochirurgické klinice, kde je dodnes.

Průběžně jsme připravovali nové, moderní vybavení kliniky. Nevím, jak jsme tenkrát přežili všechna ta výběrová řízení, hledali jsme co nejlepší nabídky a nakonec jsme vybavení získali za neuvěřitelných 12 milionů Kč. Klinika se proměnila v moderní pracoviště zajišťující ve svých prostorách podstatnou část výuky studentů stomatologie, stejně jako léčebnou péči a výzkumné aktivity. Následně se podařilo v budově bývalé hlavní brány zřídit druhou moderní fantomovou laboratoř pro preklinickou výuku.

Intenzivně jsme pracovali na moderní koncepci výuky. V několika etapách se změnilo kurikulum absolventa. Výrazně jsme ubrali ve výuce medicínských předmětů a jejich náplň jsme cíleně modifikovali pro potřeby zubního lékařství. Ale dalo nám dost práce toto prosadit, jak ve vztahu k vyučujícím z jiných medicínských oborů, tak ve vztahu ke kolegům z ostatních stomatologických klinik, kteří šli cestou spíše extenzivního rozvoje. My jsme se soustředili na kvalitu výuku a vždy jsme byli zastánci pětiletého studia. Nakonec jsme byli první stomatologickou klinikou, která moderní kurikulum zavedla, a ostatní pak, v souvislosti se změnami dle požadavků EU, je od nás přebírali.

V té době jsme již měli od r. 1997 centrum dentální implantologie, od r. 1999 pak oddělení orální medicíny. Obě tato vysoce specializovaná pracoviště s výrazným výzkumným potenciálem jsou v domácích poměrech ojedinělá.

Třetí úkol, který jsem si stanovila, tj. získat pro stomatologii odpovídající postavení v rámci FN a fakulty, se mi ale úplně splnit nepodařilo. Klinika měla učit studenty, zároveň vydělávat peníze a nebýt závislá na dotacích, k tomu vykazovat vědeckovýzkumnou činnost. To jde opravdu těžko skloubit. Nelze postavit ekonomickou stránku kliniky na studentech, jejichž výuka je sama o sobě hodně nákladná. Nemohli jsme ani soupeřit například s internisty v množství impaktovaných publikací, jenže podle toho byly rozdělovány odměny… Každé kolegium jsem o tom mluvila a upozorňovala na specifika našeho oboru, zdůrazňovala problémy. Například jsem tam jednou přinesla nástroje, aby ostatní kolegové viděli, co vše už v prvním ročníku student stomatologie dostane a kolik to stojí. V naplnění tohoto třetího úkolu jsou nyní mnohem úspěšnější moji nástupci.“

Současnost aneb nic není na věky

Od roku 2007 je přednostou kliniky doc. MUDr. Radovan Slezák, CSc. Jaké před ním byly a stále stojí zásadní úkoly?

„Když jsem nastupoval jako přednosta, dal jsem si za cíl udržet stávající stav a nadále jej rozvíjet jak po stránce provozu, tak po stránce výuky a vědy.

Naším prvořadým posláním je vychovávat kvalitní absolventy. Kurikulum, které jsme vytvořili, proto nelze petrifikovat, ale je nutné je neustále modernizovat a upravovat podle toho, jak se objevují nové poznatky i celé nové medicínské obory jako např. molekulární biologie, orální mikrobiologie apod. Cítíme ale, že současné kurikulum je stále určitý hybrid mezi tradicí a reálnými možnostmi na jedné straně a mezi tím, co bychom opravdu chtěli učit podle vzoru moderních škol ve světě.

Postupně se nám podařilo pro kliniku získat a rekonstruovat ve třech etapách další přilehlé prostory ve středním křídle budovy a přesunem některých provozů do nich oddělit alespoň částečně rutinní klinický provoz od výukových aktivit. V budově bývalé hlavní brány pak byla vybudována další, třetí preklinická učebna. V tomto tedy plně navazujeme na úsilí našich předchůdců – vývoj stomatologické kliniky je postupný, dosti složitý, spojený s mnoha přesuny, přestavbami, opakovaným stěhováním, a děje se skutečně ve smyslu sentence L. Sazamy „Clinica nostra nescit migrando“. Za ukončený jej však nelze pokládat ani v současnosti.

Trocha ekonomiky

V této chvíli do debaty vstoupila primářka MUDr. Zdeňka Šustová, Ph.D., která je jakousi „ministryní financí“ kliniky.

„Ze všech stran existuje pochopitelně tlak na ekonomickou soběstačnost kliniky. Víme sice, jak na to, ale současné poměry a zákony nám to v mnoha směrech nedovolují. Po ekonomické stránce jsem převzala primariát po MUDr. Alici Tachovské v uspokojivém stavu, jenže nároky jak ze strany FN HK, tak ze strany dalšího rozvoje kliniky se stále zvyšují. Dala jsem si tedy za úkol využít svých zkušeností z privátní praxe, analyzovat situaci kliniky a pokusit se najít nové možnosti, nastavit nová pravidla. Máme proto přesně rozdělená nákladová střediska, na nichž za ekonomiku odpovídá vedoucí oddělení, který je například přímo angažován v účelném objednávání spotřebního materiálu.

Podařilo se nám také nastavit spravedlivější kritéria odměňování zaměstnanců. Z povahy své práce nemohou všichni vytvářet zisk, i když pracují s velkým nasazením. Vsadili jsme tedy na implantologické a protetické oddělení a na laboratoř. Jednotliví pracovníci těchto pracovišť mají za to určité přímé ohodnocení, avšak profitují z toho také všichni ostatní zaměstnanci kliniky.

Musíme být opatrní při stanovení cen přímo hrazených výkonů. Lukrativních pacientů na kliniku přece jen tolik nechodí. Ošetřujeme hlavně problémové pacienty, kteří chtějí vše na pojišťovnu. Ale i tuto péči musí každý z nás dělat perfektně, protože za námi stojí studenti a dívají se nám pod ruce – učíme je to.

Shrnu-li tuto problematiku – obrat kliniky činí 78 milionů Kč ročně. Náklady a výnosy máme téměř vyrovnané. Dlouhodobě máme, obdobně jako oční klinika a plastická chirurgie, nejlepší výsledky v rámci FN HK.

Znovu a znovu se však vracíme k základnímu problému, jímž je personální obsazení. Jedna generace odchází postupně do důchodu, současná střední generace je početně slabá. Zůstávají hlavně ti mladší, kteří však potřebují sbírat zkušenosti.“

Věda aneb Einstein by dnes neměl šanci

O problematice vědeckovýzkumné činnosti kliniky hovoří přednosta doc. MUDr. Radovan Slezák, CSc.:

„Jak již naznačila doc. Věra Hubková, stomatologická klinika – a to platí obecně pro všechna tato pracoviště v naší republice – vždy měla nelehkou situaci na poli vědy a výzkumu. Pokud chce být člověk úspěšný výzkumník v medicíně, musí být samozřejmě dobrý lékař, ale i kdyby byl nejlepší na světě v ošetřování zubního kazu či kořenového kanálku, nemá dostatečný kredit ve vědeckých kruzích. Hodnoceny jsou de facto již jen výstupy v impaktovaných časopisech. Je to také jedno z kritérií pro úspěšnou habilitaci. Požadavky na počet publikací v impaktovaných časopisech se však v ČR stále zvyšují, zatímco ve světě se na tohle už tolik nehraje, neboť to někdy vede jen k plagiátorství. V zahraničí se objevují i články s titulky jako Impaktfaktor – ďábelský výmysl! Z tohoto pohledu by dnes snad ani Einstein neměl šanci.

Máme-li ve vědeckovýzkumné činnosti uspět, pak jediná cesta vede přes spolupráci s jinými pracovišti v Hradci Králové i jinde, v zahraničí. V současnosti máme ročně 5 – 8 prací v časopisech s IF, a to opravdu není málo. V rámci fakulty jsme vybudovali vlastní výzkumnou skupinu, takže nyní už jen nečekáme, kdy nás někdo vyzve ke spolupráci, ale naopak si sami vybíráme spolupracovníky. Tato skupina pracuje již třetím rokem.

A ještě poznámka k atestacím a odbornému růstu lékařů. Usilujeme o to, aby naši lékaři vstupovali do programů specializačního vzdělávání, aby získávali atestace z Klinické stomatologie, Orální a maxilofaciální chirurgie, Ortodoncie, což je jedna z dalších podmínek jak pro úspěšnou habilitaci, tak i pro platový postup. Vysíláme lékaře do zahraničí na stáže a kursy, aby získali co nejvíce zkušeností. Sami pořádáme různá odborná setkání včetně již tradičního Sazamova dne. Pokud toto podceníme, a opět mluvím v obecné rovině, pak do budoucna nebude mít náš obor dostatek konkurence a diskuse schopných reprezentantů v lékařské komunitě, tj. docentů a profesorů, což by pro obor byla skutečná pohroma.“

Pohled do budoucnosti

Závěrem dejme slovo zástupci generace lékařů, která nepochybně bude tvořit budoucnost kliniky. MUDr. Jakub Suchánek, Ph.D., zde studoval a od ukončení studia v r. 2005 tu také pracuje na oddělení záchovné stomatologie a endodoncie. Podílí se na výuce studentů a jako tajemník katedry také významně na její organizaci. Jak vše to, co bylo výše řečeno, vidí on ze svého zorného úhlu?

„Výhodu našeho pracoviště spatřuji v tom, že u nás dosud většina lékařů pracuje jenom na klinice, ne souběžně i v privátu (i když tento souběh je samozřejmě možný), takže jednotlivé týmy jsou tu kompaktnější a koncepční i co se týče výuky. Na každém oddělení musí být nějaký lídr, který udává koncepci a ví, kam klinika směřuje. Lékaři z privátů na naše pracoviště docházejí hlavně na specializované práce, např. při ošetřování hendikepovaných pacientů. Ovšem náhled do privátní praxe, či některé zásady vedení soukromé praxe, jsou pro nás také důležité – když mi ukápne jediná kapka adheziva, musím si být vědom skutečnosti, že jsem zahodil 200 Kč.

Co se týká ekonomiky, pomáhá nám skutečnost, že pacienti platí i za nehrazené výkony provedené studenty. A protože na tuto péči dostávají pacienti slevu, je o ni velký zájem. To je na druhou stranu podstatná výhoda i pro výuku, neboť studenti si tak mohou prakticky osvojit široké spektrum pracovních úkonů. Jsem přesvědčen, že od nás odcházejí zubní lékaři skutečně dobře připraveni pro praxi. Mimochodem, všiml jsem si, že o naše absolventy je v privátních praxích buď enormní zájem, snad díky tomu, co umí, anebo vůbec žádný, protože jsou příliš nároční a moderní...

Sám se už blížím do kategorie pětatřicátníků. Je to hezký pocit, když moji současní studenti odcházejí pracovat k mým dřívějším studentům. Vím totiž, že je předávám někomu, koho jsem učil, za koho po odborné stránce ručím, neboť jsou zvyklí podobně pracovat, budou si rozumět a držet stejnou linii.“

Účelně koncipovaná posluchárna nesoucí jméno prof. MUDr. Leona Sazamy, DrSc., umožňuje využívat moderní technické pomůcky pro výuku.
doc. MUDr. Jiří Bittner, CSc. (přednosta 1990 – 1996)
doc. MUDr. Věra Hubková, CSc., (přednostka 1996 – 2007)
Současný přednosta (od r. 2007) doc. MUDr. Radovan Slezák, CSc.
primářka MUDr. Zdeňka Šustová, Ph.D.
MUDr. Jakub Suchánek, Ph.D., (Oddělení záchovné stomatologie a endodoncie)
Na řešení interiéru stomatologické kliniky je zřejmý citlivý přístup architekta, který vytvořil příjemné prostředí jak pro pacienty, tak pro personál kliniky.
Na centrálním pracovišti, kde probíhá maximum praktické výuky, je dle zásady syntetizující výuky umístěno šest zubních souprav v boxech do kruhu.
MUDr. Martin Kapitán, Ph.D., vedoucí lékař oddělení záchovné stomatologie a endodoncie, při praktické výuce studentů 3. ročníku.
V r. 2009 získala klinika další prostory, jež významně rozšířily její kapacitu. Sem se také přestěhovalo Implantologické centrum, které na klinice vzniklo již v r. 1997 a v ČR patří ke špičkovým pracovištím v tomto oboru.

14. 9. 2015

LKS 09/2015

Print: LKS. 2015; 25(9): S76 – S79

Autor:

Fotografie

  • Ladislav Šolc

Rubrika:

Téma: