Lze konstatovat, že i po dvaceti letech od prvních popisů tohoto závažného onemocnění se jedná o téma aktuální a dosud ne zcela probádané. Navíc jde o komplikace léčby velmi frekventních a závažných chorob, jakými jsou osteoporóza a jiná metabolická onemocnění kostí na jedné straně a diseminovaná onkologická onemocnění na straně druhé. Společným jmenovatelem je jejich terapie antiresorpčními léčivy, bisfosfonáty a denosumabem, k nimž v pozdějších letech přibyla léčiva antineoangiogenní.

V úvodu semináře zazněly informace doc. Radovana Slezáka a doc. Jakuba Suchánka ze stomatologické kliniky o aktuálním stavu této problematiky a jejím řešení ve FN Hradec Králové. Ukázalo se, že tento medicínský problém je dosud vnímán a řešen jen stomatology, osteology a onkology a že ostatních medicínských oborů se tato problematika nedotýká. Frekvence výskytu osteonekróz čelistních kostí v regionu je trvale na vzestupu.

V osteologické části semináře vystoupili MUDr. Ladislava Pavlíková a prof. Vladimír Palička z Osteocentra Ústavu klinické biochemie a diagnostiky. Podrobně hovořili o současných možnostech a mechanismech antiresorpční terapie v osteologii, jejich úskalích a limitech. Upozornili na enormně vysoký, trvale rostoucí počet jedinců trpících osteoporózou, na různě závažná rizika z ní plynoucí a zejména na potřebu řádné spolupráce se zubními lékaři, ne vždy plně chápajícími závažnost situace. V tomto duchu seminář pokračoval sdělením doc. Milana Vošmika z Kliniky onkologie a radioterapie o onkologickém segmentu dané problematiky. Upozornil, že dávkování antiresorpčních léků v onkologických indikacích je diametrálně odlišné a riziko rozvoje závažných osteonekróz s tím spojené je výrazně vyšší. Novinkou pro řadu posluchačů v auditoriu i účastníků online webináře byly informace o podobném vedlejším efektu moderní onkologické léčby antineoangiogenní.

V závěrečné části semináře zazněla čtyři sdělení lékařů stomatologické kliniky – MUDr. Martina Kapitána, MDDr. Ondřeje Heneberka, MUDr. Dany Kopecké a MUDr. Radovana Mottla, kteří hovořili o možnostech prevence vzniku léky indukovaných osteonekróz čelistních kostí z pohledu stomatologů v souvislosti s rutinními stomatologickými výkony, jakými jsou extrakce zubu, zavedení dentálního implantátu, protetické ošetření (osteonekrózy jsou popisovány i jako důsledek pouhého tlaku snímatelné zubní protézy se špatnou retencí na sliznici bezzubé čelisti), a také výkony maxilofaciální chirurgie. Ukázalo se, že v současnosti již existuje řada doporučení a opatření, která riziko vzniku osteonekrózy u disponovaných jedinců výrazně snižují. Je proto zcela nezbytné tato pravidla znát, respektovat a v praxi zubních lékařů důsledně uplatňovat. Spolupráce s osteology a onkology, zejména ve smyslu konzultací o načasování zubního ošetření, je nutná.

„Preventivní“ téma semináře přitáhlo pozornost řady místních lékařů i jejich kolegů z jiných klinických pracovišť (Brno, Liberec, Ostrava, Pardubice, Praha). Bohatá výměna jejich názorů v diskuzních příspěvcích k jednotlivým sdělením byla zajímavá a přínosná. Ukazuje se, že řada nemocničních stomatologických pracovišť má podobné zkušenosti, dobře propracované možnosti terapie osteonekróz čelistních kostí i velmi dobré léčebné výsledky. Medikamentózní léčba osteonekróz možná není, a tak jediným spolehlivým řešením zůstává resekční výkon různého rozsahu, mnohdy spojený se ztrátou zubů, vždy doplněný o podávání antibiotik po dobu hojení operační rány. Terapie osteonekrózy je ovšem možná jen za podmínky, že postižený jedinec je schopen chirurgický výkon absolvovat.

Seminář ukázal, že spolupráce odborníků velice různých medicínských oborů je možná, v daném případě i nezbytně nutná a pro pacienty výhodná. Spolupráce výše zmíněných odborníků se však v tomto případě nemůže obejít bez aktivního přístupu praktických zubních lékařů k této problematice. Ukázal rovněž, jak se během relativně krátkého časového období změnila doporučení pro terapii osteonekróz. Avšak hlavním cílem společného snažení lékařů zmíněných oborů by měla být zástava progresivně narůstajícího počtu jedinců s těmito závažnými problémy, komplikujícími terapii jejich celkových chorob, tzn. prevence vzniku léky podmíněných osteonekróz čelistních kostí.