Připomeňme, že loni v létě se obrátila Vězeňská služba ČR na Českou stomatologickou komoru, aby se otevřela spolupráce při řešení problémů s organizací a zajištěním stomatologické péče v našich věznicích. V LKS č. 3/2023 jsme zveřejnili rozhovor o poskytování zdravotní péče vězněným osobám s Mgr. Michalem Barákem, LL.M., ředitelem odboru zdravotnické služby Vězeňské služby ČR. Ten byl také naším průvodcem při návštěvách v mužské věznici v Příbrami a v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou, které patří svojí kapacitou k největším v ČR. V současnosti je v Příbrami cca 930 vězňů, ve Světlé cca 850 vězeňkyň.

Návštěva tohoto prostředí je bezesporu originálním zážitkem. Nicméně zapomeňme na filmové kriminálky, na různé mýty a předsudky, jimiž je život ve věznicích opředen, a podívejme se na české věznice 21. století realistickým a věcným pohledem.

Téma naší reportážní cesty bylo zřejmé: Každý vězeň je současně i pacient s právem na základní zdravotní péči plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Úkolem Vězeňské služby ČR je tuto péči zajistit. To samozřejmě není úplně jednoduché. Neinformovanost v této oblasti  dělá svoje. I když například o střední zdravotnický personál zde není nouze. Finanční podmínky a další zaměstnanecké benefity jsou tu totiž přesvědčivé, a tak je o práci ve věznicích někde až překvapivý zájem. Se zubními lékaři je to zatím trochu jinak. Většina z nich touží po vlastní nezávislé praxi. Přesto, jak jsme se přesvědčili, pro určitý typ stomatologů – a to ať už jde o muže či ženy – může být tato práce zajímavá nejen po finanční stránce.

Vznikne tak jistota pracovního poměru s pravidelným příjmem, a to bez ohledu na počet registrovaných nebo ošetřených pacientů. Pracovní den lékaře je pevně ohraničen počátkem a koncem ordinační doby, což přispívá k lepšímu skloubení profesního a rodinného života. Zároveň lékaři odpadají povinnosti související s komplexním podnikatelským, ekonomickým a organizačním vedením vlastní praxe, jakými jsou relativně nákladné investice do vybavení a pronájmu prostor zařízení, řešení otázek souvisejících s účetnictvím, smluvní politikou zdravotních pojišťoven, dalším personálním zabezpečením ordinace či pojištěním odpovědnosti. Za poskytování zdravotních služeb nese odpovědnost jejich poskytovatel, což v případě pracovněprávního vztahu znamená, že ji primárně nenese konkrétní lékař. Vězeňská služba ČR také v rámci svých především rozpočtových možností maximálně podporuje odborný rozvoj svých zaměstnanců, zdravotnické pracovníky nevyjímaje, a to včetně jejich účasti na vzdělávacích akcích nebo odborných konferencích.

Vlastní zubní lékař, ať už v pracovním poměru, nebo ten, který si pronajme ordinaci přímo v prostorách věznice, je pro každé vězeňské zařízení velká výhoda – mimo jiné odpadají organizačně, personálně i finančně složité eskorty vězňů v doprovodu příslušníků Vězeňské služby ČR na ošetření k mimovězeňskému poskytovateli zdravotních služeb. Nemluvě o tom, že takový lékař své pacienty zná a může se jim věnovat informovaně a systematicky.

Zubní péče je poskytována v rozsahu veřejného zdravotního pojištění. Vězeňská populace se rekrutuje z různých sociálních skupin, čemuž odpovídají i různé přístupy péče o chrup a úroveň dentální hygieny. Paradoxně u řady osob omezených na svobodě je možné vnímat zvýšený zájem o zubní péči, které v době svého pobytu na svobodě nevěnovaly tolik pozornosti. To mimo jiné znamená i zvýšenou frekvenci, s jakou se někteří pacienti dožadují vyšetření a ošetření zubů. Častá jsou přání: Pane doktore, udělejte mi pěkné zuby, ať se zase líbím manželce! Jenže... K tomuto cíli vede cesta jedině přes zdravé zuby a dobrou ústní hygienu. A tak prostor pro edukaci pacientů a prevenci je tu pro stomatologa nezvykle široký. Výhodu představuje dostatek času, který má zubní lékař k dispozici. Jak jsme viděli a slyšeli, valná většina vězňů jsou vděční pacienti. Lékař reprezentuje velkou autoritu a má přirozený respekt. Řada vězeňských pacientů si uvědomuje, že na svobodě by pro ně získání srovnatelné stomatologické péče nebylo vždycky snadné.

Od žádného ze zdravotníků jsme neslyšeli, že by se tu necítil bezpečně. V podmínkách výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence je ochrana zdravotnických pracovníků zajištěna příslušníky vězeňské služby. Ordinace jsou samozřejmě vybaveny kamerovými systémy a tísňovými hlásiči, ale ke konfliktním situacím, které by lékař nezvládl s pacientem na křesle, prakticky nedochází.

Současně připomeňme, že výkon trestu odnětí svobody není ukládán jen za násilnou trestnou činnost. Typicky se zde setkáváme s pachateli majetkové trestné činnosti nebo neplatiči výživného, ale také s pachateli nedbalostních trestných činů, jako jsou např. dopravní nehody s vážnými následky.

Musíme říct, že jsme oba byli překvapeni, jakkoli jsme na reportáž vyrazili pokud možno bez předsudků. Všude vládl pořádek, čistota a dobrá organizace ve všech směrech. Věznice samozřejmě zůstává věznicí, ale v prostorech se zdravotnickými odděleními a ordinacemi jsme se rozhodně necítili jako „za mřížemi“.

Děkujeme za spolupráci při vzniku této reportáže řediteli věznice v Příbrami plk. PhDr. Petru Červenému, LL.M., a ředitelce věznice ve Světlé nad Sázavou brig. gen. Mgr. Monice Myšičkové. Stejně tak všem zdravotníkům a dalším zaměstnancům, kteří se nám ochotně věnovali.

Fotogalerie