Podle účelu použití se vytvořila skupina kleští štípaček, vedle nich však také existuje rozsáhlé instrumentárium kleští tvarujících – od jednodušších „ohýbacích“ až po sofistikovanější kleště se specializovanou funkcí. V různých obdobích se samozřejmě objevují typické nástroje, z nichž některé přetrvaly bez velkých změn do současnosti. Jiné, spjaté se soudobými technologiemi, se vynořily a zase zanikly a staly se jen vzácnou součástí pozapomenuté historie našeho oboru.

Viditelnou výjimkou se staly kleště kramponové. Jejich původním účelem bylo přitlačovat a ohýbat krampony porcelánových zubů. Na trhu se objevily kolem r. 1880, a to současně s porcelánovými zuby. Sloužily také jako štípačky na méně silné dráty. Dodnes je můžeme zakoupit v prakticky nezměněné podobě.

Kleště jako takové jsou nástrojem s bohatou tradicí a jak už to tak ve stomatologii bývá, prvopočátky sahají do starého Egypta. Pravděpodobně už před pěti tisíci lety sloužily ke svazování zlatých drátků pro postmortální zubní náhrady faraonům. V Egyptě, jak víme, se věřilo v posmrtný život, a tak se dotyčným prováděly tyto stomatologické úkony, aby při své posmrtné pouti mohli dobře žvýkat a ještě přitom byli krásní. Kupodivu se tyto kleště nezachovaly.

První vědecký popis kleští najdeme ve Fouchardově učebnici z r. 1728, kde byly znázorněny na mědirytinách. Tento nástroj sloužil výlučně k technickým účelům, přičemž vycházel z konstrukce hodinářských kleští. V Pfaffově učebnici z r. 1756 kupodivu takové kleště nenajdeme.

Fotografie zobrazují nástroje ze sbírky zschadrasského muzea, a to od nejrůznějších výrobců, kteří se nezřídka snažili současně nabídnout i vzájemně si konkurující sady kleští. Identifikace výrobce je i z tohoto důvodu prakticky nemožná. Samotné kleště žádné výrobní údaje ani jiná označení zpravidla nenesou.

Fotogalerie