LKS časopis

Recenzovaný časopis
České stomatologické komory

elektronická verze

ISSN 1210-3381 (Print)
ISSN 2571-2411 (Online)

LKS 09/2022 ČSK
Aktuální číslo
Rubriky
Témata
Autoři

Diastema a jiná dramata

Po přečtení odborného sdělení v dubnovém LKS (Bejdová M, Dostálová T. Horní retní frenulektomie: indikace a provedení. LKS. 2019; 29(4): 81 – 87) jsem si říkal, že to asi nebude takové drama. Že skloňování podstatných jmen není dogma a pro LKS to ani nemusí být téma. Z ne zcela pochopitelného důvodu je v článku slovo diastema skloňováno podle vzoru žena a je mu přisouzen ženský rod.

Jsem přesvědčen, že není nutné měnit paradigma a u původně řeckých slov končících na –ma se lze i nadále držet osvědčeného středního rodu. Není nutné těmto nebohým slovům předělávat pohlaví. LKS nyní v souzvuku s Českou stomatologií může mít značný vliv na utváření odborného názvosloví, a proto by zde čeština neměla upadat do kómatu, ale měla by být jemně cizelována. Mohlo by se nám totiž stát, že by se z trematu stala tréma a následkem tohoto zmatení by mohlo být nejen dilema, ale i trauma, či dokonce kóma. A to by klimatu v našem oboru rozhodně neprospělo.

MUDr. Jan Streblov

Praha

Stanovisko jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR

Významnou část slovní zásoby nejrůznějších vědních oborů tvoří přejatá slova latinského a řeckého původu. Do češtiny se dostávala obvykle nikoli přímo z uvedených jazyků, ale přes němčinu, francouzštinu apod. Výraz se může ustálit jako termín s odlišným významem v několika různých oborech (srov. např. významy slov konjugace, morfologie, nomenklatura). Dvojím (časově od sebe vzdáleným) převzetím téhož slova dochází někdy k diferencím v mluvnickém rodě, a tím i v pádových tvarech přejatého podstatného jména.

Přejatá podstatná jména řeckého původu zakončená na -ma patří ke jménům porušujícím princip souvztažnosti rodu a zakončení, tzn. že mají jiné zakončení, než je pro uvedený rod typické. Mluvnický rod těchto podstatných jmen lze nahlížet dvojím způsobem: a) podle původu v řečtině mohou být středního rodu, b) podle typického zakončení pro feminina v češtině (na -a) lze tato jména řadit k ženskému rodu. Obojí chápání je z jazykového hlediska možné.

Většina přejatých slov se zakončením na -ma je středního rodu (např. dilema, dogma, drama, charisma, klima, kóma, magma, paradigma, prizma, schéma, sperma, stigma, syntagma, trauma, zeugma). Výrazně méně jsou tato slova zároveň mužského a středního rodu, např. axiom (2. p. axiomu) i axioma (axiomatu). Výraz teorém je podle současných zdrojů mužského rodu (2. p. teorému), ještě Slovník spisovného jazyka českého z 60. let u něj zachycuje všechny tři rody: vedle mužského i střední (teoréma – teorématu) a řidčeji i ženský (teoréma – teorémy).

U některých slov se vlivem zakončení na -a v určité době prosadila varianta v ženském rodě, např. panoráma – panorámatu (střední rod) i panorámy (ženský rod); popř. ženská varianta převážila: diafragma – diafragmy. K posílení přiřazení tohoto slova k ženskému rodu nepochybně přispívají odpovídající české synonymní výrazy přepážka, bránice. U slova plazma se rodem rozlišuje termín z oblasti medicíny a z oblasti fyziky.

Ve slovnících lze najít i výrazy dokládající směřování od rodu ženského ke střednímu. Příruční slovník jazyka českého (PSJČ, z let 1935 – 1957) má jako rovnocenné podoby astma, stř. rod (astmatu) a astma, ž. rod (astmy); Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ, 1960 – 1971) hodnotí užití v ženském rodě jako řidší, Slovník spisovné češtiny (SSČ, 1995) a Nový akademický slovník cizích slov (NASCS, 2005) už zachycuje astma jen jako substantivum středního rodu. Obdobný posun můžeme sledovat i u slova drama: ještě i v SSJČ je kromě středního rodu zaznamenána i varianta ženského rodu (s upozorněním, že jde o tvar archaický) doložená mj. odkazem na Nerudu: provozování dramy. Slovo dogma, u něhož všechny slovníky od počátku 20. století uvádějí jen rod střední, najdeme v Jungmannově slovníku (1835 – 1839) jen v rodě ženském (dogma – dogmy).

Výraz diastema výkladové slovníky češtiny nezaznamenávají, je zachycen v Akademickém slovníku cizích slov (1995) a v NASCS (z něhož čerpala Internetová jazyková příručka, IJP). Diastema je termín z oblasti anatomie (u některých savců mezera v zubní řadě; u člověka mezera mezi středními horními řezáky) a rovněž geologie (krátkodobé přerušení sedimentace, kdy nedošlo k erozi podložních sedimentů). Slovník uvádí pouze rod ženský (2. p. diastemy), podpořený odpovídajícím českým synonymem mezera.

Pokud sledujeme užití slova v anatomickém slova smyslu, zjistíme, že v Českém národním korpusu (který bohužel v tomto případě zachycuje jen velice málo dokladů) i v odborných textech přístupných na internetu je doloženo jak užití v rodě ženském (příčiny diastemy, vyšetření pacientů s diastemou), tak v rodě středním (s výrazným diastematem, bezpečné uzavření diastematu). Velký lékařský slovník (VLS) u jednotlivých hesel rodovou charakteristiku neuvádí, ale v některých případech je možné ji odvodit z uvedeného kontextu, např. ženský rod slova diafragma dokládají formulace: jsou v ní otvory; její stažení. U hesla diastema je uvedena věta: u mléčných zubů je diastema fyziologické, z níž vyplývá, že autoři VLS považují diastema za slovo rodu středního.

S ohledem na nejednotnou uživatelskou praxi a rovněž srovnatelný výraz trema, u něhož VLS uvádí množné číslo tremata a NASCS rod střední, 2. p. trematu, považujeme za vhodné výraz diastema řadit jak k ženskému, tak střednímu rodu a skloňovat ho odpovídajícím způsobem, tzn. buď podle vzoru „žena“, nebo podle podvzoru „drama“, tedy s výjimkou 1., 4. a 5. p. j. č. se základem rozšířeným o kmenotvornou příponu -at-.

Variantní způsob doplňujeme do IJP a připojujeme poznámku: „NASCS uvádí pro výraz diastema pouze rod ženský, v odborném prostředí, kde se s výrazem setkáváme nejčastěji, se užívá i v rodě středním (v souladu s jinými slovy řeckého původu, srov. např. astma, drama). Přípustné jsou obě varianty.“

PhDr. Anna Černá

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR

Stanovisko redakční rady LKS

Při jazykových korekturách sdělení „Horní retní frenulektomie: indikace a provedení“ vycházela redakce z údajů uvedených v Internetové jazykové příručce (http://prirucka.ujc.cas.cz), kterou zpracovává Ústav pro jazyk český AV ČR.

V té době byl u slova diastema uveden pouze ženský rod, proto bylo v článku slovo skloňováno podle vzoru „žena“.

Na základě reakce MUDr. Jana Streblova jsme se obrátili na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR s žádostí o konzultaci. Výsledkem následného bádání odborníků bylo – jak je uvedeno výše – doplnění variantní možnosti do Internetové jazykové příručky: slovo diastema lze též užívat ve středním rodě, tj. skloňovat podle podvzoru „drama“.

Vzhledem k dlouhodobě zavedené odborné terminologii v oblasti zubního lékařství se RR LKS přiklání k užívání slova diastema ve středním rodě, a to i v souvislosti s užíváním středního rodu u slova trema.

Redakční rada LKS

Diastema – přehled tvarů podle příslušného rodu