Narodil se 4. listopadu 1920 v Praze. Výchova v rodině i ve škole mu přiblížila mravní náboženské imperativy jako životní normu slušných a čestných lidí. V roce 1939 se zapisuje ke studiu medicíny, nadšení ze studia je vystřídáno zklamáním, nacisté zavírají české vysoké školy. Nastupuje tedy jako zubní laborant, což mu poskytuje dostatečný přehled o oboru stomatologie. V létě 1945 již opět studuje, a po promoci v roce 1949 je přijat na II. stomatologickou kliniku prof. Františka Ne uwirtha. V roce 1959 přešel J. Komínek na Fakultu dětského lékařství, a tak zahájil i novou etapu ve svém odborném životě.

S velkým elánem pracuje na projektu dětské stomatologické kliniky v Praze-Motole. V roce 1961 obhajuje habilitační docentskou práci, pět let poté získává doktorát věd a krátce nato je jmenován řádným profesorem pro obor stomatologie. V roce 1970 se ujímá vedení nové kliniky v Motole. Dne 2. 3. 1986 nás všechny, kteří jsme ho měli rádi, opouští – navždy...

Po celých šestnáct let, kdy jsem pracoval pod jeho vedením, jsem v něm poznal nejen vynikajícího lékaře, ale i vzácného člověka. Plně prokázal, že stomatolog nemůže být jen úzce speci alizovaný odborník, ale musí mít, kromě širokého rozhledu ve svém oboru, i dobrou erudici ve všeobecné medicíně. Dětskou stomatologii dovedl na takovou odbornou úroveň, že se stala respektovaným medicínským oborem. Vytvořil českou školu, která svojí úrovní a rozsahem odbornosti převýšila srovnání se zahraničními pracovišti. Rád učil a stejně tak rád předával zkušenosti všem, kteří o to projevili zájem, vychovával i pomáhal.

Profesor MUDr. Jaroslav Komínek, DrSc., patřil mezi ty, na něž může být Alma mater hrdá. Stejně tak on ji ctil jako prioritní vědeckou instituci nejen u nás, ale i v Evropě. Pro jeho následovníky pak znamená Komínkova osobnost vysoce umístěnou normu v přístupu k pacientům, k spolupracovníkům, v pedagogické i vědecké práci a celé naší společnosti.